text honza vedral

foto Smart Communication

Mladší generace jeho jméno znají hlavně v souvislosti s pořádáním vyhlášeného letního festivalu Pohoda, kde si letos Bez ladu a skladu po pěti letech nečinnosti zahráli k třicetinám poprvé. Své první hudební zkušenosti ale Kaščák sbíral právě v kapele, která patřila k těm, jež se podílely na pádu železné opony. „To, co nám zůstalo ze starých časů, je fakt, že se spolu hodně hádáme,“ říká ale Kaščák na adresu Bez ladu a skladu s až odzbrojující upřímností.

„Jsme takový spolek absurdity, ani nevím, proč to tak je. Umíme se pohádat úplně

o všem, včetně této šňůry, přestože ji všichni chceme, všechno je dohodnuté, všechno je schválené a lístky se prodávají dobře. Ale kdyby si někdo četl naši e-mailovou komunikaci, bude mít pocit, že se bavíme minimálně o jaderné katastrofě,“ říká pobaveně a přitom se chytá za hlavu. I proto je zřejmé, že program koncertů bude očekávaný: zazní jenom staré písničky. Nové kapela nezkouší ani nechystá. Přibudou ale světla a speciální projekce pro každou skladbu. „Jednou jsme dělali takový pokus. Jeli jsme na chatu. Řekli jsme si, že tam budeme tři dny, vezmeme si nástroje

Co ale vlastně pořadatele festivalu, jenž je známý svou progresivní a citlivou dramaturgií, vede k tomu, aby se stále dokola vracel k muzice, která už k dnešnímu datu není, řekněme, příliš relevantní? „Zjistil jsem, že zbožňuju naše koncerty. Uvědomil jsem si to právě posledně na Pohodě. Když jsme odehráli třetí písničku, šel jsem za svým bratrem a řekl mu: Už jsem na to přišel.
Proto my máme tak rádi koncerty, protože když jsme na pódiu, je to ta jediná chvíle, kdy se nehádáme,“ vrací se Kaščák pobaveně k tématu, které je evidentně pro kapelu zásadní. „Když začneme hrát, neplatí pro mě skoro nic. Uvědomuji si, že ty písničky vznikaly v nějaké době, že mají nějaký

a budeme jen hrát. Skončilo to tak, že jsme v pátek začali pít, hádat se, bavit se, těšit se, do neděle jsme neudělali nic. Ale zjistili jsme, že nás spolu baví všechny ty ostatní věci, než vymýšlení nových písniček,“ říká se sympatickou otevřeností Kaščák.

„Výjimečné pro mě bylo třeba to, že jsem byl vždycky výrazně menší než ostatní, takže mě do té doby moje okolí příliš nebralo. Ale co jsem začal hrát s kapelou, cítil jsem se naopak velký,“ vzpomíná dnes Kaščák na

zvuk, mají něco charakteristického a zároveň u nich mám stejný zážitek jako poprvé,“ odpovídá už vážněji.

A tak je tu stará dobrá nostalgie, jíž se Bez ladu a skladu v době svého krátkodechého návratu rozhodli nebránit. Podle toho, co říká Kaščák, by to ostatně ani nešlo. „Pro mě je ta kapela nejzásadnější věc, která se mi v životě stala. Díky ní dělám, co dělám, díky ní pořádám Pohodu, znamenala pro mě nejlepší životní období vůbec. Formovala všechno od mého pracovního života až po osobní názory a postoje,“ vysvětluje a přidává vzpomínku na vůbec první koncert, který Bez ladu a skladu odehráli na svatbě jeho bratra v roce 1985, ještě než vyjeli na svůj první Rockfest.

Kapela vznikla v roce 1985 na trenčínském gymnáziu. O rok později zahrála na pražském Rockfestu a takřka přes noc se stala hvězdou československé nezávislé scény. Ke kapele patřily černé obleky s bílými košilemi, úzké černé kravaty a bílé ponožky. Hudebně pak údernost, minimalismus a vlivy punku a nové vlny. Úspěšně koncertovala i ve Francii či Polsku. Bez ladu a skladu vydali tři desky: Xmetov, Horúce hlavy a Iba raz. Činnost ukončili v roce 1997, od té doby koncertují nárazově a sporadicky.

5. 11. – Ostrava, Garage club

6. 11. – Praha, Palác Akropolis

10. 11. – Nitra, Klub Tatra

11. 11. – Poprad, Rock Fabrik

12. 11. – Košice, Tabačka

13. 11. – Žilina, Synagóga

14. 11. – Piešťany, Elektrárňa

19. 11. – Zvolen, Vad

20. 11. – Trenčín, Piano klub

25. 11. – Zrnava, Art klub

26. 11. – Banská Bystrica, Záhrada CNK

28. 11. – Bratislava, Stará Tržnica

Byl to pro mě úžasný pocit, že pronikám do tajemného světa se zvláštní atmosférou, s podivuhodnými lidmi, často vlasatými, světa cigaret a alkoholu. Všechno to fungovalo. Cítili jsme se tam ohromně dobře a přijímaní. Zažívali jsme takové velké setkání se světem, který se do té doby zdál neproniknutelný,“ popisuje atmosféru začátků své kapely, která se rozpadla z toho důvodu, že se do ní její členové nikdy neopřeli naplno, a místo toho chodili do práce.

I proto si ostatně Kaščák s částí někdejších spoluhráčů později založil svůj na elektronice založený projekt Neurópa, který by se po turné Bez ladu a skladu mohl dočkat svého vzkříšení. „Je fakt, že tam se hádáme o dost méně,“ říká k tomu Kaščák optimisticky.

to, co pro něj tehdejší angažmá na alternativní scéně znamenalo. „Také mě fascinovalo, že když jsme přišli do klubu třeba v Brně nebo Praze, ostatní nás brali bez problémů.