text Honza Vedral

foto profimedia, Honza Vedral

Současné hudební Sudety, to jsou Lipo, Jakub Děkan, Sebastian, mimo žebříčky i Paulie Garand, Kenny Rough, ale hlavně Atmo Music, tedy Beef a ODD, jednadvacetiletý producent romského původu, který měl za poslední tři roky sedm velkých hitů v rádiích a na internetu mají jeho věci zřídka sledovanost pod milion. Nedá se tedy říct, že o téhle partě při každé příležitosti skvěle oblečených a upravených kluků se srdcem na jazyku nikdo nic neví.

Ale do téhle chvíle fungují vesměs stranou zájmu velkých médií a málokdo bral to, co dělají a jakou mají fanouškovskou základnu, opravdu vážně, víc než krátkodechý módní výstřel. Jejich často silně emotivní písničky přitom mají ohromný úspěch, plní kluby

a diskotéky a jejich produkce v sobě má nesporně víc muzikálnosti než většina českého hip hopu.

Stačí symbolicky minout centrum Babylon a zaparkovat v neosobní obchoďákové krychli uprostřed Liberce, jejímž parkovištěm vzdal architekt také hold zmatení jazyků, a jeden z těch nejstarších z party, Lipo, zdůrazňuje: „Nejsme hnutí, to by byla násilná nálepka. Jenom jsme vyrostli ve stejném městě a víme o sobě.“

Brzy pochopím, že tohle bude příběh dvou generací a mnoha přístupů ke stejné věci. Právě Lipovi, který se i díky svému otci Martinu Červinkovi a spolupráci s producentem Martinem Ledvinou světa hlavního proudu dotkl nejzřetelněji, jsem před pár dny

prvků, z nichž každý je z jiného světa, a ke každé stavbě přidává historku o korupci, lži a bezvýchodnosti. „Támhle v tom KFC jsem jednou seděl asi tři hodiny. A kolem neprošel jediný člověk,“ ukazuje směrem k domům, kde točil klip k ambiciózní skladbě s všeříkajícím názvem Město, co spí. Pak mrkne nahoru ke vchodu do obchoďáku. „A mimochodem, slyšíš tu vážnou hudbu? Ta tu hraje, aby sem nechodili bezdomovci. Tak tohle je centrum našeho města,“ kroutí hlavou. A vyrážíme jen kousek za roh, kde po jednom z nepovedených developerských projektů zbyla jen díra v zemi.

Sešli jsme se čtyři. Kromě Lipa také oba členové Atmo Music – producent ODD, který si ještě před dvěma lety myslel, že touhle dobou bude maximálně učit na nějaké základní umělecké škole, a Beef, který toho na rappera strašně málo namluví. Nač taky, když na většinu otázek beztak spolehlivě odpoví jeho bezchybně nepřístupný výraz.

Ortodoxní hiphopová scéna tyhle kluky nemá příliš v lásce. Na internetu jim dávají předsudečný posměšný hastag #homorap a jejich emocemi přecpané písně a vypjaté refrény se – i když to tak sami neberou – skutečně leckdy pohybují na hranici kýče. O to překvapivější je, že se první hodinu bavíme o politice a deziluzi. Všímám si, že slovo má hlavně Lipo. Z rádií je známý zejména jeho společný popový hit s Debbi Ležím v tvé blízkosti, ale Liberečáci by ho za líbivou, natož podbízivou hvězdu neoznačili. Zvlášť když před pěti lety místní zastupitele hodně vystrašil angažovanou a adresnou skladbou Pozdravy

Stojíme ve dveřích obchoďáku s honosným názvem Fórum přímo uprostřed Liberce. Napravo jedovatě červený autobusák, nad ním někdy v minulém století snad moderní budovy Syneru, hnusné průčelí hotelu a za rohem jeden obstavený historický dům, v němž přespával Napoleon. „Tady se koncentruje veškeré to šílenství,“ říká Lipo nad skrumáží

telefonoval, jestli by nesvolal pár známých a neprotáhli mě svým rodným městem, ve kterém se toho v posledních letech a měsících hudebně děje až překvapivě moc.

z Liberce, jejíž argumenty nad onou developerskou dírou v zemi, která už stihla zarůst travou, znovu shrnuje, a o které se také říká, že před pěti lety možná ovlivnila výsledky tehdejších krajských voleb.

„A vás tohle taky zajímá?“ ptám se proto kluků z Atmo Music. „Ani tolik ne,“ pokrčí rameny a s pohledem do země Beef.

Sedáme k Lipovi do auta, ze sterea hraje nový Drake, všichni kývou hlavami do rytmu, že na tom se shodneme, a mizíme nahoru do kopců, pryč z centra tam, kde, žijí lidé,

abychom našli příjemnější kavárnu, než jakou nabízí obchoďák. Ty rozdíly nejsou nepochopitelné. Beef a ODD jsou o osm let mladší, jsou vlastně druhou generací libereckého rapu. A poprvé se osobně potkali na koncertě Lipovy někdejší kapely BPM, kterou měl ještě s Paulie Garandem a jejíž tvorbu nejlépe vystihuje samotný obsah zkratky Básníci před mikrofonem.

„Šli jsme do někdejšího klubu Casta, koukali jsme na ně, popíjeli víno z pet lahve a říkali si, jak bychom to udělali líp a jinak,“ vzpomíná ODD, jak se dali dohromady Atmo Music.

BPM samotní přitom byli těmi, kteří věci jinak dělali. Paulie s Lipem spolu chodili na střední uměleckou školu, hodně jezdili na skejtu, kreslili, modelovali a četli poezii. „Saka jsme nosili normálně, jenže tou dobou u nás byl populární takzvaný Cubalibre rap,

jenom o chlastání. A já to nesnášel. Zpětně vidím, že jsme přišli s něčím novým a všichni si museli říkat, že jsme magoři. Přitom to pro nás byla realita, kterou jsme žili,“ ohlíží se Lipo za časy kapely, která svým básněním a poetickým viděním světa jednu část publika iritovala a druhou nadchla.

ODD a Beef patřili rozhodně do té první skupiny. Na koncerty sice chodili v teplákách a nade vše milovali Kontrafakt a podobné tvrdé věci, ale BPM pro ně byli hvězdy. „Bylo to jiné,“ vzpomíná ODD, kterému v té době bylo čtrnáct, odcházel z domova kousek za Libercem a svoje první beaty střílel za pár šupů béčkovým rapperům typu Jay Diesel.

Někdy v tu chvíli se jejich realita protkla. BPM se rozpadali, Lipo seděl v autě s producentem Kennym Roughem a ten mu pouštěl ukázky věcí čtrnáctiletého kluka ze základky, se kterým hrál v bigbandu. Lipo si na něj vzal číslo, zavolal a řekl: pojďme spolu něco udělat.

„Byl jsem z toho úplně v hajzlu,“ vzpomíná na to s odzbrojující upřímností ODD. „My s Beefem jsme poslouchali Kontrafakt a BPM, vyrostli jsme na nich. Bral jsem je jako liberecké hvězdy. Bylo to obrovské. Proto jsem se rozklepal a nesmírně mě to potěšilo. Byl to úplný začátek, protože do té doby jsem vlastně nic opravdového neudělal,“ říká. A tak to změnil a udělal: základy pro již zmíněnou písničku Ležím v tvé blízkosti, která má k dnešnímu dni na YouTube přes osm a půl milionu zhlédnutí a před třemi lety s ní Lipo „prolomil“ český hip hop do rádií.

„Lipo nám otevřel dveře,“ říká ODD. „A kluci to chytli za pačesy,“ kýve hlavou Lipo, když shrnuje, co a jak se vlastně stalo.

Protože mě zaujalo slovo bigband, jedeme se podívat na Základní školu Jabloňová, která je pro libereckou hiphopovou scénu překvapivě zásadním místem. Díky ní a její rozšířené hudební výchově se totiž skladby, které přicházejí z Liberce, tolik odlišují. ODD je vystudovaný bubeník – má za sebou uměleckou školu i konzervatoř, zvládá hrát na kytaru, klavír, není to zkrátka kluk, co vyrostl jen se samplerem. A asi právě proto brzy dospěl k názoru, že jestli tuzemskému rapu něco chybí, je to muzikálnost a vnitřní stavba skladeb co nejvzdálenější od samohrajky.

A někde tady začínají vyrůstat kořeny dnešního úspěchu Atmo Music. Protože hudební i životní příběh ODDho, který byl od čtrnácti na cestě z domova, se spojil s rapperskými schopnostmi a stejným viděním světa, které má Beef. Jeho vzorem byl krom BPM a Kontrafakt hlavně Eminem. „Překládal jsem si jeho texty a zjistil jsem, že i když to vždycky otočil a udělal nesmyslnou srandu, většina jeho věcí je vážná. Třeba tři songy udělal jenom pro dceru. Další má o svém dětství, o mámě. Byla to pro mě velká inspirace,“ ohlíží se k začátkům, když mu do řeči skočí ODD. „Jenže Beef to neviděl někde v Eminemovi. On psal, co žil. Měl těžké dětství a nebál se o tom mluvit. A tím byl i silný. Právě tak jsem ho kdysi našel na Bandzone, ještě když hrál jenom s kapelou. Fascinoval mě jeho hlas a typ vyjadřování – a to přesně přetrvává i v Atmo Music,“ vysvětluje. „Vylejvá svoje pocity, a to jiným

Ten životní příběh není ničím, co by pozorní posluchači Atmo Music neznali ze samotných písniček. Přesto, když se ho Beef snaží rekonstruovat, není to úplně jednoduché. „Můj životní příběh? Zvláštní. Moje máma mě adoptovala od táty, se kterým se v mých dvou letech rozvedli, takže byli každý jinde. Máma si pak našla jiného chlapa,

způsobem než jiní rappeři, kteří to řeknou ve dvou větách se čtyřma sprostýma slovama. Z toho, co říká, mám husinu. A to je jeho silná stránka,“ vysvětluje ODD s jistotou i přehledem opravdového producenta.

táta jinou. A nejlepší bylo, když moje máma měla nového přítele, ten se rozvedl se ženou. A můj táta, který byl ze začátku s mojí mámou, začal chodit s tou jeho ženou,“ vypráví. A já jsem rád, že mám zapnutý diktafon, protože tohle bych jinak v životě nezrekonstruoval. „Do toho jsem nejvíc vyrůstal u babičky ve Vesci na sídlišti, kde jsem jel rap,“ říká Beef.

Pokud existuje něco jako liberecká scéna, právě v tento moment ukázala svoji sílu. Lipo i Paulie Garand spoustu věcí, které se vlastními silami naučili, předali Atmo Music. Natočili jim první klipy, do kterých jim půjčovali všechno včetně oblečení. A hlavně Lipo jim radil, ať vyčkávají a nejsou netrpěliví. „Byli jsme oba jako ustřelený, všechno

jsme chtěli hned dávat ke stažení na Uložto a dělat zbytečně chybné kroky. Naše muzika se mohla klidně ztratit. Dali bychom ji ven s nějakým hnusným obrázkem a bylo by po všem,“ vzpomíná Beef.

Namísto toho si rady poslechli a vyčkávali, díky Lipovi se setkali s Liborem Lisým z dnešních Warner Music, kterého svojí bezprostředností zaujali a podepsal s nimi smlouvu. Už první song Fáma, ve kterém spojili rap s kytarou, byl v tehdejším kontextu českého hip hopu jiný. A místní si toho všimli. Atmo Music kontaktoval zpěvák Jakub Děkan, přes kytaristu Ondřeje Fiedlera (dnes hraje s Lenny) se seznámili se Sebastianem, a tak mohla začít vznikat deska Andělé x démoni, která dala

českému rádiovému popu minimálně tři nečekané nové hvězdy najednou.

Andělé. Polety. Každá písnička, kterou Atmo Music vypustili, šla okamžitě do rotací v rádiích i na internetu. Skladby, které ODD ukuchtil u sebe v pokojíčku, případně se něco dohrálo ve větším studiu, se staly okamžitě hity. A neznámí kluci ze severu našli svoje místo na stěnách pokojíčků dospívajících fanynek. „Polety jsme přitom měli doma asi rok. Přišlo nám nemožné, aby tu písničku hráli v rádiu. Vůbec jsme nad tím nepřemýšleli, ani by mě to nenapadlo, někam s ní jít,“ vypráví Beef o době, kdy netušil, že právě přes rádia za pár měsíců prorazí. I když nad internetem do dneška mávají rukou, byli Atmo Music kapelou, která až do začátku loňského roku jinde než na síti a v éteru pořádně nehrála.

Dubnový release jejich debutu v roce 2014 i proto působil jako hotová časoprostorová interference z devadesátých let. „V do

Čas pokročil, takže to už sedíme na obědě na střeše libereckého Golf baru. Dole pod námi je velký klub bez pódia, který působí spíš jako diskotéka s nízkým stropem, právě v něm Atmo Music svoji debutovou desku křtili v sále narvaném sedmi stovkami lidí. „Čau,“ potkáváme v něm náhodou Paulieho Garanda, který golfový bar jako místo pro koncerty objevil, zavedl a podle všeho v něm

mnění, že přijdou tři lidi, jsme kývli na podpisovku v libereckém Bontonlandu v den vydání,“ popisuje ODD. „Jenže pak jsme přišli a fanoušci stáli v dlouhé frontě před obchodem. Bylo to v době, kdy jsme za sebou ještě neměli ani jeden pořádný koncert, vůbec jsme netušili, co se děje,“ pokračuje Beef. A tak Atmo Music vytáhli cajon, přizvali kytaristu a na ulici odehráli pár písniček. „Tehdy se nám změnil život,“ pokývne Beef.

„Uvědomujeme si, že nic z toho nebylo samozřejmé,“ pokračuje Beef ve vyprávění o Atmo Music. Ale nakonec je to právě samozřejmost a uvěřitelnost, co se zdá být klíčem nejen k jejich úspěchu, ale potažmo i ostatního libereckého rapu.

Jeho vlastní neprůhlednou rodinnou situací totiž spletité příběhy nekončí. „Měl jsem rozvedené rodiče a nikdy jsem neměl pořádně domov. Jezdil jsem k tátovi, bydlel u sestřenky, našel si holku a byl u ní, pak na intru... jenže jsem pořádně nevěděl, kde jsem doma. Díky tomu mám vztah k takhle citlivé muzice. Dokonce jsem dřív sám rapoval a zpíval, ale pochopil jsem, že moje beaty jsou lepší než to, co do nich dělám,“ shrnuje svoje dospívání ODD. „Všichni máme rozvedené rodiny,“ doplňuje

parťákem z BPM Lipem nejsou ideální, že se něco stalo. Ale tenhle příběh musí prozatím zůstat stranou.

má vlastní základnu. I z letmého pozdravu je zřejmé, že vztahy mezi ním a někdejším

nepíší vlastní věci a jenom vkládají emoce do cizích textů a hudby,“ vysvětluje Beef. „Neždímeme schválně emoce, nekalkulujeme. Třeba písničku Ráno jsem udělal sám včetně refrénu do nějakého starého beatu. Počítal jsem s ní jako s obyčejnou skladbou na cédéčko. Když jsem s ní přišel, ODD mi dokonce řekl, že je hrozná. Neberu hudbu jako produkt – ten základ je autentický. Napsal jsem ho podle toho, co jsem viděl, a poprvé zpíval doma u okna,“ říká o skladbě, která má za půl roku na YouTube přes čtyři miliony zhlédnutí.

„A to jsou podle mého Atmo Music. Nikdy to nejsou vymyšlené věci. Beef všechny ty příběhy zažil, zblízka viděl nebo slyšel,“ doplňuje ho ODD. „Dřív, když jsem produkoval rap, mi záleželo, jako moc se mnou bude muzika kývat. Dneska potřebuju, aby mě každá skladba naplňovala emočně, měla zajímavou formu a přesah.“

To, že se pohybují na hraně kýče a pro někoho i podbízivosti, Atmo Music neberou na lehkou váhu, ale moc s tím nesouhlasí. „V muzice mám naopak rád, když je autentická. Mám problém uznávat lidi, kteří si

ho Lipo. „A i pro mě to bylo největší téma. Mám o tom klip k písničce Obrazy minulosti. Chodím zasněně po parku a mluvím o vztahu k rodině. Je to pro mě dodneška silné,i když je to text z doby, kdy mi bylo patnáct,“ přiznává.

svoje osobní a niterné problémy,“ vystihuje mezi řečí Lipo manifest dvou generací přecitlivělých kluků ze severu. „Ale kdybych se o nich měl bavit s partnerkou, tak už to nejde. Beef je podle mého ještě větší introvert než já, ale v textech dokáže být zatraceně otevřený.“

Míjíme krásnou vilovou čtvrť, ze které dýchají Sudety, kde v malém bytě kousek od parku s dětským hřištěm vyrůstal Lipo, a konečně míříme do trochu hiphopového prostředí. I když sídliště ve Vesci, kde trávil pubertu Beef, má do nějakého betonového ghetta také daleko. „Tady jsme se zašívali, hodně jsme hulili a poslouchali hip hop,“ ukazuje zákoutí za jedním z paneláků s výhledem na hřiště a vzpomíná na dobu, kdy studoval hotelovou školu a jistě věděl hlavně to, že za nic na světě nechce být kuchařem.

minutami písničky, kterou je jednoduché odsoudit jako kalkul pro rádia, je spousta příběhů, souvislostí a také touhy dělat věci jinak než ostatní. „Skrze texty umím komunikovat

To už je pomalu na čase vymotat se ven z Babylonu a zamířit na poslední zastávku prohlídky, která ukazuje, že za třemi

směrem nejen tuzemský hip hop, ale i pop. Je zřejmé, že je jen otázkou času, kdy se o ně začnou zajímat jeho zavedené struktury.

Možná proto mi přijde, že bych měl tuhle výpravu pod Ještěd zakončit zrovna v případě těch tří jednoduchou otázkou:

Co na to všechno říká máma?

ODD: Ta moje to pochopila, až když viděla výsledky. Do té doby říkala, ať se raději učím.

Lipo: Moje mi taky radila, ať dělám něco pořádného. Dneska je hrdá – a respektuje, že dělám, co mě baví.

Beef: Máma mi řekla, že jsem geniální.

S tím sedáme do auta a každý jede svým směrem. Lipo chystat koncert a Atmo Music na schůzku do Warner Music, kteří s nimi chtějí podepsat smlouvu na další desku.

„Někdo to může nazývat emo. Ale ono je to jenom popisování života,“ odmítá ODD, že by se na ní nechali kritikou zahnat ze směru, který si našli a na který jsou hrdí.

V Liberci to začalo, ale je zřejmé, že to město už nechávají skoro všichni za zády. Spíš než region tyhle kluky stejně vždycky spojovala hlavně touha a schopnost mluvit o vztazích a citech. A neřešit, jestli to působí podbízivě nebo změkčile. Je jim něco přes dvacet a dokázali posunout nečekaným

„První deskou jsem se utvrdil, že to může fungovat. Najednou jsme dostali jiný životní cíl,“ říká Beef, který jako jediný z těch tří prozatím zůstává v Liberci. Lipo a ODD se přesunuli do Prahy, dokonce žijí ve stejném domě. A nemůžou si stěžovat, že by neměli co na práci. ODD produkuje pro Sebastiana, druhou desku Atmo Music i Lipovu další sólovku a po sedmi hitech v rádiích uvažuje, že by konečně vyšel z pokojíčku a otevřel vlastní studio. „První cédéčko byla větší deprese. Teď hledáme sami sebe, reflektujeme, co se nám stalo,“ chystá s Atmo Music na začátek příštího roku k vydání novinku a klubové turné.