-
Pod pseudonymem Masker patří Jakub Matuška mezi nejvýraznější mladé české výtvarné umělce současnosti. Na vernisáž své aktuální výstavy Rudý gentleman odchází po vodě a ďábel nosí pádla, která je k vidění v pražské DSC Gallery, přizval i v Berlíně usazenou dýdžejku JoieIacono. Jeho vztah k hudbě určil rap, ale celé je to ještě složitější.
Můj soundtrack
Masker
Nemám moc rád kytary
1
1
Text Honza Vedral
foto DSC Gallery
Nemám v počítači žádná konkrétní cédéčka, ale mixy, které poslouchám, dokud mě baví. Při dokončování výstavy jsem byl schopen ten třicetiminutový od dýdžejky JoieIacono poslouchat třeba týden v kuse. Mohl jsem u toho malovat a neštvalo mě to. Proto jsem i chtěl, aby zkusila udělat něco přímo pro tu výstavu, aby to nějak pomohlo celkové atmosféře.
Ve věku, kdy jsem začal nějak pubertálnět, jsem měl jednu kazetu a na té byla Nirvana. Pak jsem přestoupil na druhou základku, kam už jsem chodil s kamarádem z baseballu, který dodneška hraju. Jeho brácha je Affro, který dělal BBarak a později Hip hop kemp. Vždycky jsem mu dal kazetu a oni mi nahráli nějaké nové rapy. Od té doby u mě kytarám odzvonilo. A taky to mám s hudbou tak, že ji neumím pojmenovat a dohledávat si jednotlivé skladby.
Do téhle kategorie patří různé devadesátkové rapy. Nedávno jsem někam jel a slyšel po letech Street Dreams od Nase, to mi přišlo docela signifikantní. Nebo TribeCalledQuest nebo Ms Jackson od Outkast. To pro mě byla doba hip hopu na Sedmičce, kam chodili lidi na tyhle věci tancovat, a pak se šlo malovat graffiti na metra. Teď takový tvůrčí spouštěč nemám. Jen v neděli poslouchám Josefa Sedloně na Radiu 1, u jeho ambientních věcí se mi pracuje dobře.
Míval jsem tuhle verzi Forever Young i kvůli videu, ve kterém jezdí oldschooloví skejťáci. Mám to spjaté se začátkem jednoho vztahu a občas jsme to s dotyčnou použili pro jeho oživení. Ale budu si muset najít nějakou jinou písničku.
Je zajímavé, že vstup do klubu stojí v Londýně stejně jako jedno pivo. Ale i tak jsem do nich moc nechodil. Pamatuju si hlavně, jak jsme byli na koncertě Mykkiho Blanka. Baví mě, jak tihle týpci úplně obrátili rap a dělají protipól tomu tehdy všudypřítomnému mačo přístupu. Ten mě časem nějak přestal oslovovat.
Většinou rádio. Pravda, brácha tam zapomněl staré cédéčko PSH, ale to se zas nedá pouštět moc často. Český rap dnes poslouchám hlavně ze zvědavosti, jestli se v něm ještě něco nového stane. Jinak mě na tomhle žánru baví, jak se tuzemští rappeři vyrovnávají se životem a mění ho na příběh pro posluchače, aby s ním mohli objíždět republiku a prodávat lístky. A to je fér, jak se říkalo. Kdybych si měl vybrat kapelu, která mě zajímá a ze které mám radost, když v tom rádiu hraje, budou to WWW. Pikolu pouštěli pravidelně na Expres FM, když jsem jezdil z ateliéru, takže tu jsem slyšel často.
Tenhle refrén říká mnohé. Ještě vím, že se tam zpívá „I am complicated, you won‘t get me, I have trouble“. Podobné blbosti se mi derou do hlavy podle situace, která se odehrává na konkrétním večírku.
Když se lidi opijou, teda přijde mi, že hlavně ti ze Slovenska, začínají vytahovat devadesátkové obskurnosti. Není to tak, že bych se každé dva měsíce přistihl, jak něco takového poslouchám. Ale v sobě to asi mám, protože tak jako řada lidí jsem ještě před tou Nirvanou zkrátka poslouchal 2 Unlimited.
Nemám moc rád kytarovou hudbu obecně. A zvlášť s tímhle názorem. Přijde mi nechutné, že i v dnešní době za to někdo dostává nebo platí prachy. Škoda, že to včas nestihli zakázat. Nechápu, proč to Landa znovu vytahuje, když se za tu dobu už jednou omlouval. Hnus.
Cestou na výjezd musím většinou přetrpět nějaké rádio. Česká hudba mi obecně přijde spíš jako kabaret, až na výjimky. Překvapilo mě, že mladší kluci s placatými kšiltovkami neznali třeba Na pláži od Oriona. Přitom mi to přijde jako provařená písnička. A pak je tam řidič a jeho nejoblíbenější kapela jsou Tři sestry. K těm mám zvláštní vztah kvůli textům. Poslechnu si, jak jsou vystavěné. Chápu Fanánkův textařský úspěch, ale rozhodně nemůžu říct, že by mě to nějak zvlášť oblažovalo. Hlavně že řidič nenabourá.
Autor
Autor
Autor
Autor
Autor
Autor
Autor
Autor
Autor
Autor
Co poslouchám u malování?
Na čem jsem vyrostl?
Která písnička pro mě v mládí znamenala:
jde se malovat?Moje vztahová písnička
Co jsem poslouchal během pobytu v Londýně
Co poslouchám v autě
Píseň, kterou si pamatuji z večírku
Moje guilty pleasure
Kterou skladbu nesnáším
Co posloucháme, když jedeme hrát baseball
DJ JoieIacono
Nirvana
Nas
Youth Group
Mykki Blanco
WWW
Wankelmut & Emma Louise
2 Unlimited
Orlík
Tři sestry
song
song
song
song
song
song
song
song
song
Smells Like Teen Spirit
Street Dreams
Forever Young
Wavvy
Pikola
My Head Is a Jungle
No Limit
Bíla liga a podobné
Lepší časy
DJ JoieIacono
Smells Like Teen Spirit
Street Dreams
Forever Young
Wavvy
Pikola
My Head Is a Jungle
No Limit
Lepší časy
Výstavu Rudý gentleman odchází po vodě a ďábel nosí pádla můžete vidět do 20. listopadu v DSC Gallery v Praze.
Předchozí článek:
The Prostitutes
Další článek:
Max Bazowski