-
Zatímco odborná konference byla vyprodaná, o přehlídku talentů z domova i ze světa mohl být zájem na dvoře pivovaru větší. To ale neznamená, že jsme se na místě nepoučili.
text Iva Boková
a Honza Vedralfoto Katarína Orešanská
Domácí byli v převaze
Nouvelle Prague
4
naživo
1
-
Začátek pátečního programu „showcasového“ festivalu Nouvelle Prague se tloukl s koncem konference, což odnesli Wild Tides, kterým v obřím stanu přihlíželo jen pár lidí. Do večera se situace sice zlepšila, ale narváno nebylo. Což kupodivu nevadilo. U tohoto typu festivalu nemáte nikdy jistotu, jestli vám vybrané kapely sednou. Vzhledem k tomu, že se pod pódiem pohybuje řada bookerů a agentů domácích i zahraničních hudebních přehlídek, je ale jasné, že žádná kapela svoji příležitost zaujmout jejich pozornost jen tak neodzívne.
Platilo to i pro domácí, z nichž velmi soustředěným výkonem příjemně překvapili zejména Ghost Of You. Jejich materiál zatím není vyrovnaný a singly příliš ční nad zbytek setu, ale bylo zřejmé, že takhle talentovaná mladá kapela tu už dlouho nebyla. Rozpor mezi studiem a pódiem byl ještě víc patrný u následujících Američanek z The Prettiots. Zatímco ze studiových singlů působí dívčí duo rozverně, naživo mu chyběla potřebná energie, která vnitřní roztomilost proměnila v něco neodolatelného. I s následujícími kapelami bylo zřejmé, že tentokrát se čeká na samotné finále, kdy na pódium vtrhli se svou teatrálností, eklektičností a neodolatelným přehráváním švýcarští Kadebostany. Jejich vystoupení ukázalo, jak to vypadá, když je koncert především skvělé divadlo. A před udílením cen Nouvelle Prague to byla skvělá tečka.
V sobotu se scénář trochu opakoval. Také otvírací vystoupení českého indiefolkového dua Clarendon Road poznamenala nižší
návštěvnost. Možná proto, že se začínalo hrát už v pět hodin odpoledne nebo že účastníci konference v tu dobu ještě řešili pracovní záležitosti a vedli rozhovory s kolegy a partnery z celého světa. Koncertní večer začal velmi pozvolna. Úvodní duo podobně jako následující písničkář britského původu James Harries zapůsobili spíš jako ukolébavka. Harries rozhodně má co nabídnout. S doprovodnou kapelou odehrál příjemný půlhodinový set, přítomní návštěvníci povětšinou téměř bez hnutí sledovali a poslouchali, co se děje na pódiu, ale výsledek byl tak nějak vlažný.
Jako třetí v pořadí se k hudebnímu slovu dostalo americké dívčí duo Beau, jehož název podle informací od organizátorů Nouvelle Prague „v angličtině i francouzštině vyjadřuje vnější krásu a vše to, co se skrývá pod povrchem“. Dívky jsou opravdu krásné a éterické jako víly, ale jen to samo o sobě v muzice nestačí. Dnes dvacetileté muzikantky, zpěvačka Emma a kytaristka Heather, spolu tvoří od dvanácti let a začátkem příštího roku by měly vydat první plnohodnotné album That Thing Reality. V Praze je při akustickém vystoupení doplnil ještě hráč na perkuse. A byla to velká nuda. Takové rádoby velké umění. Emma zpívala místy falešně, že z toho až bolely uši, ale třeba v tom byl taky nějaký skrytý umělecký záměr.
To, co následovalo, proto bylo pro uši pohlazením. Úderem sedmé hodiny večerní opanovala pódium pětičlenná blues, funk a rock´n´rollová formace Studmuffin z Indie. Představte si kapelu v bílých košilích a černých vestičkách, kapelu ve stylu Beatles, navíc
naživo
4
2
-
Praha, Prostory
pivovaru Staropramen, 6. a 7. 11. 2015s nádechem exotiky. Každý, koho aspoň trochu baví starší rocková hudba a hity, které tento žánr nabízel v sedmdesátých letech a možná i dříve, se musel bavit. Konečně na showcaseovém večeru Nouvelle Prague proudila z pódia do lidí energie a radost z hudby. I když tedy písňová tvorba poněkud pokulhávala.
Po retro rockerech mělo přijít na řadu americké trio Meat Wave. Jeho vystoupení se však nekonalo, protože kapela měla problémy s letem do Evropy, a tak dostaly větší prostor dvě následující. Nejprve ovládla pódium Lenka Dusilová s Baromantikou. A to byl neskutečný umělecký zážitek. Lenka vyzrála v elegantní zpívající dámu s obrovským rozsahem, jejíž barevný hlas si dokáže publikum omotat kolem prstu. Poté, co se stala matkou, navíc někdejší „hustá“ rockerka působí jako éterická křehká bytost. Z pódia se linulo čisté krásné umění pro náročného posluchače. Příjemné písničky střídaly taneční tracky, v jejichž tónech nechávala Lenka skotačit svůj výrazný vokál. Zpěvačka s kapelou dokázala snadno
vtáhnout publikum do děje a mnohdy ho svou performancí odzbrojila natolik, že dokázalo jen zírat s otevřenou pusou.
Závěr koncertního večera pak patřil elektroswingovým Mydy Rabycad. Hodně se o nich píše, slaví úspěchy v zahraničí… Nemůžete se ubránit myšlence „tak jo, jsem na vás zvědavá“, trochu se záměrem vyřádit se na tom, jak napíšete, že je to protlačovaná a hlavně děsná kapela. Jenže Mydy Rabycad vás dostanou! Jsou bezprostřední, veselí, i kdybyste byli hřebíky přikovaní k podlaze, roztančí vás, vykouzlí vám rozjařený úsměv na rtech a… zkrátka vás budou bavit. I přes nízký věkový průměr členů jde o naprosté profesionály, kteří dokážou předvést vystoupení na vysoké úrovni. Ano, tato kapela na to má a ještě o ní hodně uslyšíme.
Ze všech ten večer vystupujících formací by se právě Mydy Rabycad měli objevovat na světových pódiích. Třeba si je někdo z významných zahraničních účastníků konference Nouvelle Prague právě ten večer zaháčkoval.
naživo
4
3
-
naživo
4
4
Předchozí článek:
Converse workshop
Další článek:
Madonna