Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

Co poslouchá

Kamu ra

Čerstvé (z)boží

Matt, John Wolfhooker, Fanfan

Headliner

Ed Sheeran

  • RectangleGraphicLine

    text honza vedral (mf dnes)

    foto warner music

    GraphicLine

    ed sheeran

    Takový londýnský bezdomovec

    Polygon
     

    13

    GraphicLine
     

    headliner

    1

  • Můžou být tak čtyři ráno, jsme ztraceni ve východním cípu festivalu Glastonbury. Náhodně vpadneme do nějakého šapitó. Kousek od baru tam z piva usrkává rapper Example a brání se focení, protože „už je moc“. Vedle něj se pod kapucou krčí oplácaný zrzavý kluk. Za deset minut si vezme kytaru a podmaní si všech šedesát vyndanců, co tam zabloudili. Za pět let třikrát za sebou vyprodá Wembley. „Jmenuju se Ed Sheeran,“ představuje se z pódia.

    GraphicLineGraphicLine

    V kejklířské čtvrti festivalu Glastonbury, která nese název Common, se čas nezastavuje. Sheeran loví z paměti akordy k nějaké písničce od Boba Marleyho, zpívá refrén, Example rozjíždí freestyle ve sloce. A i když je to evidentně jen jamování se všemi chybami a nedokonalostmi, které k tomu patří, brzy jim visí na rtech celý stan. Ten zrzavý kluk na první pohled patří mezi nejméně předvídatelné popové hvězdy. Haluz ze stanu přesto právě v těch dnech se svojí písničkou The A-Team, baladou o holce bez domova závislé na cracku, droze, která je v Británii klasifikována v třídě A, debutuje na třetím místě hitparády.

    Když o pár měsíců později stejný song získá šanci na nejprestižnější hudební cenu světa, píše Sheeran na svůj Twitter: „A-Team. Písnička, kterou jsem napsal, když jsem neměl střechu nad hlavou, ani vindru, nic, je nominována na Grammy. Splněný sen. Extáze.“ Příběh jeho prozatím velmi strmé kariéry zní jako z časů staré dobré pop music, ve které víc než na penězích záleželo na talentu, oddanosti a usilovné práci. To, že kluk, který před několika měsíci přespával u vyhřívaného oblouku před Buckinghamským palácem, vystupuje v roce 2012 uvnitř coby jedna z hvězd na oslavách královnina výročí, zní každopádně natolik jako z románu Charlese

    Polygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    2

  • Když chcete dělat v rádiu, nestudujte, ale běžte vařit kafe do vaší oblíbené stanice

    GraphicLineGraphicLine

    Něco bych si nezopakoval. Třeba hraní pro úplně prázdný klub

    „Když chcete být doktor, udělejte si diplom na univerzitě. Když chcete dělat v rádiu, nechoďte ovšem studovat vysílání, ale běžte vařit kafe do vaší oblíbené stanice. Když

    Dickense nebo Alexandra Dumase, že by to nevymyslel ani hodně kreativní manažer zběhlý v záludnostech hudebního showbyznysu. A když, nikdo by mu to nevěřil.

    S batohem do Londýna

    „Táta na mě vždycky vyjížděl, že pořádně nemakám a nesoustředím se. Já jsem ale jenom nechápal, jaký je smysl tvrdě pracovat na určitých věcech. Když má dítě ve škole trigonometrii a zeptá se, k čemu mu to bude, nikdo mu neumí odpovědět. Jakmile jsem objevil muziku, zjistil jsem, že konečně vím, čemu se chci věnovat naplno,“ vzpomíná Sheeran na začátky své hudební kariéry, kterou odstartoval rozhodnutím hodit v šestnácti batoh a kytaru na záda, odjet s pár librami v kapse do Londýna a bez většího plánu zkusit dělat a hrát hudbu, kdekoli to půjde.

    vysvětluje svojí životní filozofii Sheeran.

    Samozřejmě to nešlo samo. Tři roky byl technicky bezdomovec – přespával u kamarádů a známých, které si nadělal v hospodách, klubech nebo při pouličním hraní. Nahrával si písničky, vydával vlastní ípíčka a doufal, že si ho někdo všimne. „Dělal jsem to, protože jsem to miloval, a dělal bych to dál, i kdybych neprorazil. Každopádně jsem prožil chvíle, které nebyly zrovna skvělé. Třeba hraní pro nikoho, úplně prázdný klub. Nebo když jsem musel vzít batoh a prodávat cédéčka, abych měl na vlak a jídlo,“ vzpomíná písničkář, který dnes prodává a vydělává miliony.

    Pro ilustraci: bylo to v roce 2009, jenom šest let zpátky, kdy se dočetl, že James Morrison zlomil rekord, když odehrál dvě stě koncertů za rok. Sheeran se tehdy vyhecoval a během 365 dnů zvládnul 312 koncertů. „Spousta

    se chcete prosadit v jakémkoli uměleckém oboru – jako novinář, hudebník nebo fotograf – začněte pracovat pro někoho, kdo se tomu věnuje. Z mého ročníku nešli na univerzitu jenom dva lidi – já a kámoš, který v šestnácti odešel pracovat pro pojišťovnu. Teď je mu třiadvacet a má vlastní barák,“

    GraphicLineGraphicLinePolygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    3

  • RectangleGraphicLineGraphicLine

    Nejdivnější místo, kde jsem složil písničku? V šatně na záchodě

    z nich byla samozřejmě malinkých a nedostal jsem za ně zaplaceno, ale bral jsem to jako koníček, který mě postupem času začal živit,“ říká Sheeran, jako by taková odevzdanost hudbě byla běžná věc. Právě tehdy se dal mimo jiné do hudebně dost nesourodého spolku s Examplem, se kterým odjel společné turné. A během koncertování navíc neustále skládal nový a nový materiál. „Psal jsem dokonce i na záchodě, což bylo asi nejdivnější místo, kde jsem kdy skládal. Pamatuju si, že jsme hráli v nějakém mrňavém klubu, kde byla ještě menší backstage, a já neměl kam jít. Tak jsem se zamkl na hajzlu a napsal písničku,“ vzpomíná Sheeran.

    Jenže za rok už měl hraní v Anglii dost, tak si ušetřil na letenku a bez kontaktů, s jediným předem domluveným vystoupením na malé básnické přehlídce, odletěl do Los Angeles,

    kde opět vsadil všechno na svoji kytaru. Ve Městě andělů se zorientoval rychleji než kdejaká nadějná herečka, kterou záře Hol­lywood Boulevardu vyvrhla leda tak do sítě pornocastingů. Každý večer objížděl kluby, které měly na programu open mic, až si ho v jednom z nich všiml herec a zpěvák Jamie Foxx. Nebyl první, komu Sheeranovo hraní a zpívání uhranulo, ale byl první, kdo měl nějaké možnosti. Foxx u sebe zrzavého Brita v pytlovitých džínech a kapuci nejen nechal přespávat až do konce jeho americké mise, ale navíc ho bral na večírky, zahrát do rádia a zdarma mu poskytl studio, ve kterém Sheeran pracoval na dalších nezávislých nahrávkách, s nimiž začal sbírat popularitu nejen na internetu. Nikdo pořádně nevěděl jak a písnička You Need Me, I Don‘t Need You měla přes půl milionu zhlédnutí na YouTube.

    Polygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    4

  • GraphicLineGraphicLine

    Do prdele, to je neuvěřitelný. Elton John zná moje jméno

    základna – aniž by uhnul ze svého pouličního stylu – ho za singl Moments odměnila pozorností a náklonností.

    Sheeran byl tou dobou sotva dvacetiletý, ale zkušeností měl nasbíráno víc než dost, takže se rychlým úspěchem nenechal jen tak převálcovat. Zatímco fanoušci jeho desek a živých koncertů přibývali, stylové a módní časopisy se mu kvůli zrzavé kštici a pytlovitému oblékání vysmívaly. „Psali, jak jsem nestylový a hrozný. Ale když jsem přišel domů, všichni kámoši na sobě měli to samé,“ smál se článkům o tom, že vypadá jako „rocková hvězda od vedle“.

    Důvod Sheeranova úspěchu skutečně nebyl v tom, jak vypadá, ale v tom, jak byl vyhraný a jak dokázal v citlivě vymyšlených písničkách vystihnout leckdy nečekaná témata. „Je dobré si pamatovat, že všechno už někdo někdy udělal. Veřejnost slyšela všechny ty stereotypní písničky o lásce milionkrát, stejně jako milionkrát slyšela písničky o životě nebo smrti. Přišlo mi dobré to trochu promíchat. Proto mi záleží na odlišných tématech, proto jsou moje love songy trochu divné, je v nich rap a odkazy na populární kulturu,“ odpověděl Sheeran na otázku, čím je podle něj zrovna jeho hudba výlučná.

    Stejně jako nikdy příliš nelpěl na minulosti a vždycky řešil hlavně to, co přijde, hlavu si nelámal ani s výběrem toho, o čem zpívá. „Z některých věcí je zbytečné mít obavy. Pamatuju si, že když jsem dával na album písničku Drunk (Opilý), lidé mi říkali: ‚Máš mladou fanouškovskou základnu. Když dáš na desku Drunk, naštveš rodiče těch dětí,

    „Pamatuju si na naše první setkání. Elton vpadnul do dveří a začal hulákat: Kde je Ed Sheeran? Já si řekl, do prdele, to je neuvěřitelný. Elton John zná moje jméno! Byl to neskutečný pocit, vždyť na jeho hudbě jsem vyrůstal!“ vzpomíná Sheeran, který tou dobou svoji popularitu nepodtrhnul jen vlastním hitem The A–Team, ale také psaním pro boyband One Direction, jehož fanouškovská

    Sheeran sice chvíli předtím zvažoval, že začne nanovo a změní si jméno na Redward, které ještě podtrhne jeho zrzavou kštici. Ale netrvalo dlouho, věci se zlomily a z téhle úvahy zbyl fór do rozhovorů. S nabídkou na spolupráci mu volal Elton John, po návratu do Británie zkraje roku 2011 vydal své páté ípíčko, které nazval No. 5 Collaborations Project, nenahrál na ně jediný love song a v rámci hesla, že je třeba dělat neočekávané, na něm spolupracoval s grimovými umělci. Bez velké podpory se dostalo na druhé místo v žebříčku iTunes, a když o tři měsíce později v londýnské čtvrti Camden ohlásil koncert se vstupem zdarma, přišlo přes tisíc lidí. To už měl podepsanou smlouvu s Atlantic Records a na starosti ho dostal manažerský tým Rocket, který patří Eltonu Johnovi.

    Polygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    5

  • co tě poslouchají‘. Ale já si pamatuji, že ve třinácti už jsem také pil. To je přeci docela normální,“ říká Sheeran a vlastně tím nenápadně odkrývá jeden z důvodů, proč se s jeho písničkami, které vycházejí z normálního života, dovedou jeho fanoušci tak moc, snadno a intenzivně ztotožnit.

    Je zajímavé, že v tomto ohledu Sheeran v rozhovorech rád cituje Billa Cosbyho: ‚Neumím vám říct, jaký je klíč k úspěchu, ale klíč k neúspěchu je pokoušet se uspokojit všechny.‘ „V okamžiku, kdy začnete myslet na to, jak uspokojit své fanoušky, půjdete dolů,“ myslí si Sheeran.


    Na Ameriku!

    V tuto chvíli je správný okamžik na další střih na festival Glastonbury. Tentokrát do roku 2014, kdy na raketový úspěch debutu + Ed Sheeran navázal druhou deskou nazvanou x, na které se rozhodl všechno, co dosud dělal, znásobit. Do té doby se toho stala spousta a život se mu protočil po vlastní ose sem, zpátky a zase tam. Tentokrát mu každopádně nepřihlíží šedesát opilců ve stanu ve čtyři ráno, ale sto tisíc lidí před hlavním pódiem ve tvaru Pyramidy. Třiadvacetiletý muzikant na sobě nenechává znát jediný stín nervozity. Na pódiu s sebou nemá jediného doprovodného muzikanta, je na něm sám s malou kytarou a krabičkami, díky kterým tvoří smyčky, z nichž je schopen vytvořit masivně znějící písně, které zní skoro jako z desky. Jeho práce s publikem i sekvencery je bez poznámek. Když v závěru nasadí

    RectanglePolygon
     

    13

    GraphicLine
     

    headliner

    6

  •  
    GraphicLineGraphicLine

    pražský
    lauf

    Současný zájem o hvězdu Eda Sheerana nejlépe ilustruje ohlášení jeho koncertu. Ten měl být původně
    12. února ve Foru Karlín. Kapacita se ale vyprodala bez jediné reklamy pár hodin po oznámení vystoupení. Když pořadatelé show přesunuli do třikrát tak velké sportovní haly, situace se opakovala. Sheeranova pražská premiéra má tedy potenciál stát se tuzemskou popovou událostí roku. A že konkurence je veliká.

    aktuální singl Sing, k jehož produkci přizval překvapivě Pharella Williamse, vůbec nepřipomíná autora sladkých balad z rádia. „Vezměte bundy, mikiny, cokoli máte po ruce, a roztočte to nad hlavou,“ vyzývá publikum a celá piltonská farma skutečně a nadšeně dělá v nakažlivém refrénu nad hlavou ze svého oblečení vrtule. „Nemyslím, že je toho moc, čím bych se odlišoval od ostatních muzikantů, ale určitě je toho dost, čím se odlišuji od jiných umělců. Muzikanti dělají věci po svém, píšou vlastní písničky a hrají skvělé koncerty. Líbí se mi, jak jsem dospěl ke své cestě. Mám rád experimenty,“ snaží se Sheeran zobecnit kouzlo, které na pódiu nepopiratelně má.

    Se stejnou lehkostí, s jakou se stal z londýnského bezdomovce hvězdou britského publika, ho v tu chvíli už zná a uznává Amerika i zbytek světa, který zajímá populární hudba. „Jsem totiž hodně soutěživý člověk. Když vidím, že něco někomu jde, chci to udělat o to víc a ve větším. Dřív jsem si myslel, že Amerika je nedotknutelný klenot, který získali jenom Coldplay. Ale když tu bránu rozdrtila Adele a pak One Direction a nakonec Mumford & Sons, řekl jsem si, že to nejen je možné, ale že to dělají i ostatní, a tak jsem se rozhodl, že tam musím letět,“ vrací se k důležitému rozhodnutí, které udělal po ohromném domácím úspěchu debutové desky. Hodně mu s tím pomohla americká hvězda Taylor Swift, která ho nechala předskakovat na svém turné a on jí za to přispěl písničkami na desku. Ale třeba i nabídka nahrát písničku do závěrečných titulků k filmovému Hobitovi.

    „Taylor a Elton John jsou dva lidé, kterým svou hudbu pouštím a opravdu poslouchám jejich rady. Taylor ve své kariéře neudělala chybný krok. Z téhle desky jsem jí přehrával každou písničku,“ popisuje Ed Sheeran svůj současný svět, ve kterém se z kluka z ulice stala nezpochybnitelná popová hvězda, která i u nás vyprodá během pár dnů a bez reklamy pražskou Velkou sportovní halu a jejíž na Grammy nominovaný klip k písničce Thinking Out Loud, ve kterém poprvé v životě tančí, nasbíral 2,5 milionu zhlédnutí během čtyřiadvaceti hodin.

    Definitivním potvrzením Sheeranova statusu v současné populární hudbě se ale stala

    Polygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    7

  •  
    GraphicLineGraphicLine

    ed sheeran

    Narodil se 17. února 1991 v britském Framlinghamu. V šestnácti odešel do Londýna, aby se proslavil jako muzikant. Vydal pět nezávislých EP a odehrál stovky koncertů, na základě kterých v roce 2011 debutoval albem +. Za ně v roce 2012 získal dvě Brit Awards jako zpěvák roku a objev roku. Za píseň The A-Team byl nominován na ceny Grammy v kategorii Objev roku. Stará se o něj manažerská skupina Rocket Eltona Johna a v kariéře mu pomohla spolupráce s Taylor Swift i boybandem One Direction. Na druhé desce x spolupracoval s producentem Rickem Rubinem, o singl Sing se postaral Pharrell Williams. Album získalo první místo v hitparádě v Británii i Americe. Deska je v Grammy nominována v kategorii album roku. V červenci Sheerana čekají tři již vyprodané koncerty na londýnském Wembley stadiónu. Budou to zatím největší sólové koncerty jeho kariéry.

    zkraje roku přestřelka s dlouhodobě nejzábavnějším ranařem britpopu Noelem Gallagherem, kterého se časopis NME neváhal zeptat, co říká na to, že Sheeran třikrát za sebou vyprodal stadion ve Wembley s osmdesátitisícovou kapacitou. „Myslím, že nedokážu žít ve světě, kde je tohle vůbec možné. Když slyšíte ten naleštěný pop a pak vidíte zrzka s podělanou kytarou, který se tváří, že je podvratný, ale to on sakra vůbec není!“ rozčiloval se Gallagher.

    A Sheeran? Vzal telefon a nabídl mu na jeden z koncertů lístky. „Je to sice slizký, ale vezmu je pro dceru,“ nedal se rozhodit za každou cenu stylový a nepředvídatelný Gallagher. Lépe už Sheeranův status popsat a podepsat nemohl.


    Hrajte a skládejte

    Na otázku, co by dělal, kdyby nebylo hudby, má Ed Sheeran stále jednoduchou odpověď: nejspíš pracoval v supermarketu. Ať udělá cokoli, i kdyby se teď zbláznil, v příštích měsících už bude jenom potvrzovat pozici jedné z největších písničkářských hvězd současnosti.

    Je sympatické, že i když vypráví o snídaních s Pharrellem, obědech s Taylor a večeřích s Eltonem, pořád v něm – alespoň navenek a v písničkách – zbývá velký kus toho kluka, který dokáže dojmout skladbou o bezdomovecké feťačce. A pořád si ho lze představit, jak se ve čtyři ráno ve stanu na festivalu schovává za svou ošoupanou kapuci a nikým nepozorován si přeměřuje pódium, na které se za moment chystá vystoupit. Dokonce

    i pitomou otázku na recept k hudebnímu úspěchu dokáže zodpovědět tak, že to alespoň v jeho případě dává smysl, i když od někoho jiného by to znělo jako z laciné náborové příručky: „Nikdy nemůžete zahrát dost koncertů a složit dost písniček. Každou příležitost k živému hraní využijte, při každé příležitosti, která se namane, napište písničku. Čím víc skladeb napíšete, tím lepší budou. Čím víc koncertů zahrajete, tím budete na pódiu lepší. Tohle je stará životní pravda, zkoušení pomáhá k dokonalosti. Zkřižte prsty, začněte od spodu a propracujte se nahoru.“ Je to přece tak jednoduché.

    Polygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    8

    Polygon
  • Rectangle
     
    TextFrameGraphicLineGraphicLine

    The A-Team

    Group
     

    5 zásadních hitů

    Hit vznikl po koncertě v útulku pro bezdomovce, když sám Sheeran neměl střechu nad hlavou. Zpívá se v něm o závislosti na cracku (droze třídy A) a silný příběh, melodie i klip Sheeranovi vynesly jeho první nominaci na Grammy.

    1. The A-Team

    Polygon
     

    13

    GraphicLine
     

    headliner

    9

  • Rectangle
     
    TextFrameGraphicLineGraphicLine

    Thinking Out Loud

    Group
     

    Žádná ironie, jenom romantika v klipu, kvůli kterému se Sheeran naučil tančit. Dva a půl milionu zhlédnutí za čtyřiadvacet hodin a nominace na Grammy svědčí o tom, že v téhle poloze ho mají rády nejen fanynky.

    2. Thinking Out Loud

    Polygon
     

    13

    GraphicLine
     

    headliner

    10

  • Group
     
    TextFrameGraphicLineGraphicLine

    Sing

    Group
     

    Spojení Eda Sheerana s Pharrellem Williamsem bylo překvapivé a skvěle zafungovalo. Letní hit roku 2014 původně na desce neměl být. Elton John to ale Sheeranovi vytmavil, řekl mu, že když ho na desku nedá, je blázen.

    3. Sing

    Polygon
     

    13

    GraphicLine
     

    headliner

    11

  • Rectangle
     
    TextFrameGraphicLineGraphicLine

    Don’t

    Group
     

    Story k druhému singlu z desky x zavání bulvárem. Sheeran se ve skladbě vyzpívává ze vztahu se zpěvačkou, kterou načapal ve vedlejším hotelovém pokoji s někým jiným. Podle všeho to byla Ellie Goulding a tohle je sladká pomsta.

    4. Don’t

    Polygon
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    12

  • Rectangle
     
    TextFrameGraphicLineGraphicLine

    You Need Me,
    I Don‘t Need You

    Group
     

    Právě touhle skladbou na sebe Sheeran poprvé výrazně upozornil jako písničkář se smyslem pro rytmus a hiphopové frázování. Velká sledovanost na YouTube mu vynesla nahrávací smlouvu.

    5. You Need Me, I Don‘t Need You

    Polygon
     
     
     

    13

    GraphicLine

    headliner

    13

 
×
Čtete:
2015/2
Ed Sheeran

Anketa

Album roku

Téma

Bootlegáři

Promo

Skutečně nebeská hudba

5 otázek

Kabát & Yarda Helešic

Rozhovor

Smrtislav

Téma

Indies

TOP

Goran Bregovič

Enface

Katarzia

Insider

Nick Hobs

Headliner 1/3

Jiří Burian

Headliner 2/3

10 tváří Jiřího Buriana

Headliner 3/3

Kapitán Demo

Fenomén

Večírky na úrovni

TOP

11 Nejlepších oscarových hitů

Story 1/2

Queen

Story 2/2

Queen & Adam Lambert

Rozhovor

Cirkopolis

Rozhovor

DJ Tráva

Rozhovor

LA4

Rozhovor

Dorian Concept

Story

The Subways

Rozhovor

Enter Shikari

Story

Jelen

Ženský element

Katy Perry

Portrét

Kid Rock

Pohled

Madonna

Pohled

Protesty do větru

Enface

Modest Mouse

V hlavě

Honzy Kaliny – Sto zvířat

Televize

Videorama

Hip Hop

Elementy ulice

Klasika

Teď vážně

Folk

Bez cancáku

Hard & heavy

Ocelové srdce

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Test

H-D Kvíz

Deska měsíce

Mark Ronson

Recenze

Recenze 19. února 2015

Recenze

Recenze 5. února 2015

SMS/REC

SMS Recenze

Duel

Marilyn Manson

Naživo

Kiesza

Naživo

Goran Bregović

Naživo

Ed Sheeran

Naživo

The Afghan Whigs

Naživo

25 let Indies

Naživo

Enter Shikari

Naživo

Royal Blood

Naživo

Zoot Woman

Naživo

Battlelines

Naživo

Undercover Games

Tipy

Kam vyrazit?

Demence

Nickelback

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.