-
duel
Jarda Konáš a Kay Buriánek nenechávají na „dobře odvedené práci“ vládců industriálního metalu nit suchou. Téměř ve vzácné shodě deklamují, co všichni tak trochu tušili. Má tedy skončit deska vládců temnot v propadlišti dějin?
MARILYN MANSON
The Pale Emperor
Co se dá očekávat od chlápka, na jehož zásadní desky se kdysi čekalo se zatajeným dechem a na pár posledních naopak s prdelí staženou strachem, co to zase bude za průjem? The Pale Emperor je údajně první část koncepčního dvojalba, jehož druhá část se má jmenovat The Well-Tanned Peasant. Těžko říct, jestli je to strašidelná, nebo naopak radostná zpráva.
Že Manson něco kutí, se vědělo už půl roku dopředu. Novinky dávkoval po kapkách, ale svědomitě. Oznámení nepodcenil a měl vše důležité připraveno, od pilotního singlu s výrazným klipem po merchandise. Zkrátka profík.
Očekávání
Střední, až pomalá tempa, výrazné, byť jednoduché basy navrátivšího se Twiggyho Ramireze. Dementní žvýkačkový metal je fuč. Zůstala příjemně nechutná krusta jednoduchého gotického rocku, bez umělých sladidel a emulgátorů. Na nic moc si to nehraje, účelnost především. Emoce jsou sice klasicky kašírované, ale teatrálnosti jako by ubylo a v některých místech je až šokující, jak mistr šklebu záměrně ubral na make-upu a obnažuje se. Může to být hra, únava, cokoli, ale je to sympatické. Lehce iritující jsou momenty, kdy některé songy fungují jako remixy mansonovských tradicionálů (třeba The Mephistopheles Of Los Angeles na začátku silně evokuje Beautiful People atd.). Několikrát mě napadl termín kolotočářský Nick Cave – a něco na tom asi bude. I paralela s Iggym Popem v tomhle případě také není uplně mimo a nikoho by neměla urazit (The Devil Beneath My Feet).
Od poslední studiovky žádný výrazný posun, občas pomůžou tradiční rockové postupy, přesto celkově deska nemá hluchá místa a baví až do konce. Bonusový materiál je skvělý, což v éře digitálních multi edic vůbec není zvykem.
Hudba
kay
jarda
vs.
The Golden Age of Grotesque byla Mansonova poslední fakt dobrá deska. Jedenáct let zpátky. Se třemi následujícími to šlo spíš z kopce. Jako by začal znovu poslouchat Bauhaus, staré Nine Inch Nails, dokonce rané Swans, 45 Grave a Christian Death. Retro vliv je znát. Víc než kdovíjaký pokrok je zásadním příslibem právě uvědomění si kořenů a jejich citlivé implementování do současného zvuku. The Pale Emperor je důstojná desátá deska temně rockového velikána, jakým Marilyn Manson bez diskuze je.
Manson na posledních deskách odvádí spíš rutinní práci pravidelných dávek pro fanoušky. Časy, kdy svými nahrávkami udával tempo zámořského rocku a ovlivnil desítky kapel, jsou dávno pryč. Nekoná se zvukové vizionářství Mechanical Animals, konceptualita Antichrist Superstar nebo tematický přesah Holy Woodu. Novinka je jen standardní deska. I když zábavná.
Potenciál
Vše na svém místě, všechny výrazové polohy naplněny, možná lehce přibylo syrovosti, což rozhodně není na škodu. Manson je uvěřitelný deklamátor i křikloun, vše mezi tím budí trochu rozpaky. A nedůvěru.
Ve studiu je Manson mnohem silnější než na pódiu. Sice si na The Pale Emperor pomáhá filtry a občas mu není rozumět, ale to je věc aranží. I když neskáče mezi oktávami, charisma rozhodně neztratil.
Zpěv
Manson je všechno, jen ne lopata. Tomu odpovídá i celkem vyrovnaná kvalita textů. U deseti desek se rozhodně nedá vyhnout tematickému i slovnímu vykrádání sebe sama. Na druhou stranu jsou na albu hesla hodná vychytané reklamní kampaně. „Kamikaze into your soul“ je dokonalá symbióza klišé a té chytřejší rockové poetiky. „Raději budu tvoje oběť, než abych byl s tebou“ je ve své jednoduchosti vlastně geniální. Takových sloganů je na The Pale Emperor nespočet. Tohle žonglování s kýčem Mansonovi vždycky šlo a jde mu to i tentokrát.
Trochu moralit, trochu tvrdosti, hodně vztyčených prstů, ale vše odtud potud, jde přece o show, ne kázání. Provokace téměř vyprchala, některá témata už se po několik desek opakují, ale vyvažují to originální obrazy a obraty, které zpěvák uměl používat vždycky.
Texty
3,5
verdikt
:
3,5
Deep Six
MARILYN MANSON
The Pale Emperor
Předchozí článek:
SMS Recenze
Další článek:
Kiesza