Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

5 otázek pro...

Kipper Eldridge

Co poslouchá...

Tomáš Dvořák

Čerstvé (z)boží

Lo/Ve, Define Me, Y?

Headliner 1/2

Jan Haubert

Headliner 2/2

Visací zámek

Téma 1/4

Tři ztracené generace

Téma 2/4

Honza Peterka

  •  
    GraphicLine

    text Ondřej Horák

    foto Archiv Vasilis Nikolos

    GraphicLine

    Honza Peterka

    GroupPolygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    1

  • Prehistorií českého punku Headliner provedla jeho kultovní figura Honza Peterka.

    GraphicLineGraphicLine

    Jsme v podkrovním bytě v centru Prahy a právě Honzovi Peterkovi vysvětluji koncept článku. Peterka je zásadní postava české punkové scény, patří k první generaci pražských pankáčů. Jako kluk sígroval po pražských ulicích ještě v době, kdy někteří aktéři tohoto článku nebyli na světě. Dnes se přitom potkávají na stejných koncertech a popíjejí u stejného baru. Traduje se, že Peterka nikdy nebyl doma, byl u všeho. O tom ale později.

    Podle zadání jsem měl popsat dřevní historii českého punku, jenže ta byla shrnuta už tisíckrát. „Ona je ta historie punku taky dost o hovně,“ přikyvuje Peterka a hodí do hrnku sáček černého čaje. Když je vylouhováno, můžeme začít s rozhovorem. Ta historie je možná „o hovně“, někde ale začít musíme. Jak se v roce 1978, tedy v hluboké totalitě, dostal člověk k punku?

    „Táta mi z Německa dovezl originální kazetu Sex Pistols, to bylo ještě na základce,“ vzpomíná. „Předtím jsme poslouchali hard rock, no co se tehdy dalo dělat,“ krčí Peterka

    rezignovaně rameny. Zásadní roli pro sebeurčení sehrálo západoněmecké vydání časopisu Bravo. „Tehdy to byl ještě civilizovaný časopis. MTV ze začátku taky bylo civilizované, ale teď se to bojíš zapnout,“ vysvětluje.

    Než se dal na punk, jezdil na skateboardu. „Skejty jsme si vyráběli sami. Z kolečkových bruslí jsme odřízli trucky a přidělali je na kus prkna. Pak jsem si jeden skate nechal přivézt, ten už jezdil lépe.“ S partou jezdili hlavně na Julisce, pak se scéna přemístila na Strahov, kde v roce 1981 vyrostla první kovová U rampa na území ČSSR.

    Na fotky vystrojených pankáčů tedy narazili také ve skateboardových fanzinech, které sem občas někdo propašoval. „Psalo se tam o kapelách jako The Dickies, Devo, The B-52's a taky o Sex Pistols a The Clash,“ vzpomíná Peterka. V roce 1979 měli skateboardisté na fotkách najednou krátké vlasy, což Peterkovi a jeho partě imponovalo.

    Polygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    2

  • GraphicLineGraphicLine

    Byli jsme nasraný na The Clash, protože to byli levičáci. Ramones zase měli dlouhé vlasy, což nám taky moc nevyhovovalo

    Fízlové si nás vychovali

    Ze začátku to byl především protest proti dlouhovlasým vrstevníkům. Hněv a odpor pankáčů k autoritám, potažmo ke komunistickému režimu, si tehdejší autority paradoxně vynutily samy. „Na začátku osmdesátých let nás začali prudit policajti, a když jsi desetkrát týdně na fízlárně, nasere tě to. Policajti si nás víceméně vychovali,“ říká Peterka.

    Ten už tehdy mezi pražskými pankáči platil za známou figurku, takže Státní bezpečnost o jeho život jevila nadstandardní zájem. „Člověka otravovali ve škole, v práci, ráno mi zvonili doma, musel jsem chodit podávat různé výpovědi. Tam jsi ze sebe musel dělat blbce, abys nic nevyžvanil,“ vzpomíná. Tehdy stačila miniaturní náušnice a člověk skončil na policejní stanici.

    „Víš co, a my přitom víceméně nic neprovedli,“ říká, načež se trochu zarazí. „No, jednou nás chytli, protože jsme stříkali nějaké nápisy po zdech a běhali po autech. Ale naštěstí byli úplně blbí. Měli jsme ruce od barvy a stejně na to nepřišli. Kámoš měl botu od barvy, protože do toho šlápnul.“


    Hráli lépe než Sex Pistols

    Jak to tehdy bylo s punkovými kapelami? „Ta první vlna, tím myslím Energii G a Zikkurat, nás minula. My tehdy už byli pankáči, ale oni se spíš motali mezi máničkama a undergroundem.“ Chlapcům z Energie G bylo patnáct, když se na gymnáziu dostali k nahrávkám The Damned a Sham 69. Jejich skladby pak hráli s českými texty. V Zikkuratu zase

    S ideovou stránkou punku to tuzemští pankáči neměli v dřevních dobách jednoduché. „Byli jsme nasraní na The Clash, protože byli levičáci. Ramones zase měli dlouhé vlasy, což nám taky moc nevyhovovalo,“ líčí Peterka paradoxy, které tehdy nechápali. Komunistický tisk si samozřejmě spíš všiml hákového kříže na triku Sida Viciouse a několik posměšných článků dodalo celé subkultuře vůni zakázaného ovoce.

    Máničky byly ubožáci

    „Ti chlápci najednou vypadali jinak. Máničky nás tehdy sraly, být mánička, to bylo na základce takový východisko z nouze. Takže jsme asi tak rok počkali, než jsme si sehnali pořádné oblečení, a pak jsme se ostříhali,“ popisuje Peterka promyšlený přerod v pankáče. Oblečení si vlastnoručně barvili na černo, příležitostně jezdili nakupovat do Maďarska, kde fungoval obchod Hanky-Panky. Ten se dnes specializuje na dámské spodní prádlo. Otec mu navíc dovezl dva křiváky ze zahraničí, takže v rámci scény platil za štramáka.

    Polygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    3

  • GraphicLineGraphicLine

    Hospody zavíraly v deset, a tak jsme si udělali kapelu

    hrál na basu Vilém Čok a pro hard a jazzrockový základ kapely hráli coverze Sex Pistols lépe než samotné pistole.

    „Pak se objevily kapely jako Kečup, Letadlo, A 64, a dokonce i Abraxas hrál chvíli punk,“ vzpomíná Peterka na „své“ první koncerty, Abraxasu dělal nějaký čas dokonce bedňáka. „Vždycky tam bylo deset, dvacet pankáčů a zbytek byly máničky. Když se podíváš na první koncerty The Clash, taky je v publiku dost mániček.“

    Punkové koncerty se tehdy často pořádaly na parnících, a to z velmi praktického důvodu. Uprostřed řeky nemohla Státní bezpečnost koncert rozehnat. I přes útěk na vodní hladinu ale koncerty nezůstávaly bez problémů. „Na parnících zase prudili lodníci. Ale ti pruděj dodneška,“ rozohní se Peterka. „Nedávno jsem tam pouštěl desky a prudili jako za komoušů. Vypínají proud, stěžujou si, že je to nahlas a že se loď moc houpe.“


    Nemohli jsme přece prohrát

    Většinu mladých neučesaná image a vzdor s odchodem puberty přestane bavit, pro Peterku to znamenalo něco víc. „Pro nás to bylo tehdy důležité. Dalo práci vyštrachat si něco na sebe. Nechtěli jsme policajtům udělat radost, když nás tolik prudili. Kdybysme se na to vysrali, vyhráli by,“ vysvětluje Peterka. Přesto hodně lidí z party odpadlo, tou rozhodující událostí byla zpravidla vojna.

    „Člověku tam úplně vymyli mozek a vrátil se úplně zdegenerovaný. Vem si, že z naší

    „Jednou jsme byli na vojně omylem. Jeli jsme zamávat odvedenýmu kámošovi a oni nás normálně sebrali, vzali nám občanky a odvezli na kasárna. Snažili jsme se jim vysvětlit, že tam nemáme být, ale tam jsi mohl říkat, co jsi chtěl. Nikdo tě neposlouchal,“ vybavuje si krušné chvíle v kasárnách.

    partičky jsem nebyl na vojně jen já a Vasil. A taky jsme u toho zůstali. Ostatní to možná pořád poslouchají, ale nikam moc nechodí,“ říká Peterka a zmiňuje Vasilise Nikolose, který hrál na kytaru v Garáži nebo Kečupu, přes deset let působil v punkabilly senzaci The Gangnails a v současnosti připravuje nový projekt. Muzika ho nepustila.


    Omylem na vojně

    Peterka se na vojnu nedostal spíš náhodou než díky soustředěné snaze vyhnout se soukolí buzeráku. „Nějak jsem nedával pozor a najednou koukám, že stojím v trenýrkách u odvodu a oni se mě ptají, co mám za nemoci. Ty vole! Takže já si tam začal vymýšlet, že mám kašel a všechno možný. V kartě mi pak našli nějakou alergii, tak jsem hned začal přikyvovat.“ Před vymytím mozku ho zachránila doktorka, přesto měl jednou na mále.

    Polygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    4

  • Rectangle

    Výlet pražské punkové omladiny do Budapeště v roce 1989, Honza Peterka úplně nalevo.

    „Branci tehdy vylezli z vlaku a náhončí je hnali do kasáren. Jenže nás nahnali taky. Já už měl v ruce tepláky a říkal jsem si, že končíme. Celé se to vysvětlilo asi za pět hodin, tak nás vykopli a ani se neomluvili,“ vzpomíná Peterka pobaveně. Tehdy mu ale do smíchu asi moc nebylo.


    Mrtvý miminka z nudy

    Do análů českého punk rocku se zapsal coby zpěvák kapely Mrtvý miminka. „Co jsi tehdy mohl dělat? Mohl jsi chodit ke Kafkům nebo do Slávie, jinde tě vyhodili. Hospody zavíraly v deset, a tak jsme si udělali kapelu,“ vysvětluje Peterka důvody, které se moc neliší od těch, které měli Sex Pistols nebo

    The Clash. Hlavní byla zábava. Ovšem koncerty Mrtvých miminek se dají spočítat na prstech jedné ruky.

    „Jednou jsme hráli s A 64 na Kladně, v Praze to nějak nešlo. Chtěli jsme udělat veřejnou zkoušku, ale na ulici jsme potkali tajný, kteří nám řekli, že když zahrajeme, zavřou nás,“ odkazuje se Peterka na bonzáky s čírem a křivákem.

    Veřejná zkouška ve stodole v Dolních Počernicích neproběhla, podle Peterky to ale nebyl jediný důvod jepičího života Mrtvých miminek. „Byla nám strašná zima ve zkušebně, a ještě k tomu nás přeplatily Wanastowi Vjecy. Tehdy začínaly a přišel tam s nima ještě Michal Penk,“ počítá Peterka důvody rozpadu jeho kapely.

    Polygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    5

  • TextFrameGroup

    Reportáž ČST z Mírového koncertu (Lochotín, 1987)

    GraphicLineGraphicLine
     

    Rojení vesnických mániček

    Texty Mrtvých miminek mířily proti mnohokrát zmiňovaným máničkám. Kde se brala ta nevraživost vůči podobně protirežimně založené skupině? „Pražský máničky nám nevadily, ale ty vesnický nás většinou někde mlátily. Vždycky jsi někam přijel a najednou se vyrojilo milion vesnických mániček. Taky to bylo spojený s odporem k hipíkům. Ale tyhle mimopražský máničky, to byli magoři. Podívej se, jak to dneska vypadá mimo Prahu na diskotéce. Taky tam dostaneš do huby,“ má Peterka jasno.

    Rapper a výtvarník Vladimir 518 v jednom rozhovoru o Peterkovi řekl, že pravděpodobně nikdy nebyl doma. Jeho obličej totiž vídal na fotkách napříč snad všemi kapitolami Kmenů 0, knihy mapující předrevoluční subkultury. „Ale prosimtě, viděl mě na pár fotkách na skatu a na snowboardu, což k tomu tehdy patřilo,“ dodává k tomu Peterka. Říká se o něm také, že nevynechal jediný koncert. „Byl jsem všude, to jo. Ale když byl koncert jednou za půl roku, dalo se to stihnout krásně,“ směje se.


    Kamenem na Michala Davida

    Ostatně za pravdu mu dává počet předrevolučních koncertů zahraničních punkových kapel – jeden. Na Mírový koncert do plzeňského Lochotína dostali v roce 1987 kromě východoněmeckých popových souborů pozvánku i Die Toten Hosen. To si nemohli nechat ujít pankáči z celé republiky, dorazilo i několik německých soukmenovců. Na

    Důležité byly i dva koncerty Nico v roce 1985. První proběhl nerušeně v Kníničkách u Brna, druhý v Kulturním domě v Opatově v Praze úřady sice schválily, nakonec ho ale stejně rozehnala policie a pořadatelé byli zatčeni. Jen tak na okraj, nejmenovaný otec se kvůli pražskému koncertu Nico a následným tahanicím nedostal do porodnice a zmeškal narození autora těchto řádků.


    Dobrodružné cesty

    za kulturou

    Českým pankáčům tedy nezbylo než vyrazit do Maďarska nebo Východního Německa, kde zahraniční kapely hrály docela běžně. Podle vyprávění si chlapci na cestách za kulturou užili spoustu legrace. „Bylo nám kolem

    Michala Davida, který vystoupil po Die Toten Hosen, rozohněný dav nakonec házel kameny a Die Toten Hosen byli spolu s fanoušky policií vyhoštěni do Německa.

    Polygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    6

  • GraphicLineGraphicLine

    Vegetarián jsem byl ještě za komoušů, takže jsem se moc nenajedl

    TextFrameGroup

    Mrtvý Miminka – Warsystem

    GraphicLineGraphicLine
     

    Kolem roku 1998 rozjel kariéru punkového diskžokeje, vinyly dodnes pouští jako Dr. Peterka nebo s kolegou Mr. Tchichimanem pod hlavičkou Prague City Lovers. „Hrával jsem na mejdanu Zlatá kozačka, který dělal Bruno Ferrari. Tehdy jsem pouštěl vinyly v podstatě jen já, Davídek a Koncha. Dneska to dělá pomalu každej druhej.“


    Jeden větší vůl než druhý

    Honza Peterka se nerad nudí a punk rock pro něj vždy byl především hudba a zábava. „Vegetarián jsem byl ještě za komoušů, takže jsem se moc nenajedl,“ vzpomíná na svou angažovanost. Na různých demonstracích ho ale lze zahlédnout i dnes. „Ten systém je samozřejmě na hovno pořád. Stačí si pustit televizi, jeden větší vůl než druhý. Na začátku devadesátých let si všichni mysleli, že nebudou mít o čem zpívat, jenže pak se rychle zjistilo, že to tak růžový nebude,“ říká a nelze mu moc oponovat. A za chvíli si ukážeme, že silná témata jsou tu stále.

    S postupným rozkladem komunistického režimu ale horké hlavy státních orgánů chladly a rok 1985 se už obešel bez šikany. S revolucí však upadla i úroveň tuzemských kapel. „Nejhorší to bylo v devadesátých letech, český kapely byly úplně blbý. Třeba Hrdinové nové fronty se ještě dali poslouchat, ale pak začal ten českej buranskej punk,“ povzdychne si Peterka, který se tou dobou dokonce začal pohybovat kolem klubové taneční hudby. „Tehdy to bylo ještě dobrý, byl to underground. Pak se to ale úplně posralo,“ shrnuje ve stručnosti vývoj tuzemské taneční scény.

    dvaceti, nastoupili jsme do narvaného vlaku a celou cestu jsi seděl u hajzlů nebo stál na jedné noze v uličce,“ vzpomíná Peterka na nekonečné cesty.

    „Na hranicích tě celníci vždycky odtáhli mezi spoje vagónu a tam tě otrhali jako samici. To byla jejich zvláštní záliba,“ vzpomíná Peterka. Na každém výjezdu přišel o spoustu placek a odznáčků, které mu celníci probodali nožem. Do toho mu brali náušnice a pyramidové pásky házeli do kanálu. „Nevím, co je tolik dráždilo?“ ptá se dodnes pobaveně.

    Polygon
     
     

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

    7

  •  
    Group
    Rectangle

    Punková sešlost před sídlem ÚV KSČ na pražském Staroměstském náměstí. Fotka vznikla přibližně v letech 1981 až 1983. No, kdo by si to pamatoval přesně.

    Group
    Rectangle

    Vasilis Nikolos s partou v metru při cestě na berlínský koncert Stray Cats, rok 1989.

    Group
    Rectangle

    Koncert kapely Kečup v holešovickém hotelu Belvedere v roce 1983.

    Group
    Rectangle

    Rok 1983, jednota lidu a KSČ a koncert Kečupu na půdě Vysoké školy zemědělské v pražském Suchdole.

    Group
    Rectangle

    Na pražské Hlavní nádraží právě dorazil vlak plný pankáčů. Ti se stylizují do přebalu debutové desky 2tone senzace Madness, která vyšla v roce 1979.

    Group
    Rectangle

    Najděte deset rozdílů.

    Group

    Vasilis Nikolos a Honza Peterka na punkovém večírku, v podobném přátelském objetí je lze nalézt i dnes.

    GroupRectangle
    Polygon
     
     
     

    8

    8

    GraphicLine

    téma 2/4

 
×
Čtete:
2015/3
Honza Peterka

Téma 3/4

Unholy Preachers

Téma 4/4

Just for Being

TOP

Abeceda

Story

Sex Pistols

Rozhovor

Kmeny

Rozhovor

Gallows

Headliner 1/2

Madonna

Headliner 2/2

Madonna

Rozhovor

Kiesza

Rozhovor

Ektor

Story

Archive

Insider

Anthony Jouet

TOP

Největší turné

Rozhovor

Dandy Warhols

Rozhovor

Metronomy

Vítěz Apollo

Adrian T. Bell

Portrét

Noel Gallagher

Slova

Noel Gallagher

Rozhovor

Yarda Helešic

Rozhovor

Miroslav Wanek

Story

MikkiM

Film

Kurt Cobain

Televize

Videorama

Ženský element

Vivienne Westwood

Pohled

Ochránce umění Kanye West Beckovo album neslyšel

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

Pio Squad

Klasika 1/2

Teď vážně

Klasika 2/2

Dagmar Pecková

Folk

Bez cancáku

Hard & heavy 1/2

Ocelové srdce

Hard & heavy 2/2

Nightwish

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Test

HD Kvíz

Deska měsíce

Kid Rock

Recenze

Recenze 19. března

Recenze

Recenze 9. března

SMS/REC

SMS Recenze

Duel

Madonna

Naživo

José González

Naživo

The Preatures

Naživo

Death From Above 1979

Naživo

The Subways

Naživo

Metronomy

Naživo

Red Bull Music Academy Bass Camp

Naživo

Ennio Morricone

Naživo

Fink

Naživo

Jelen a Nebe

Naživo

Hitchcook Live, Psycho

Naživo

Mark Lanegan Band

Naživo

LA4

Naživo

Katy Perry

Naživo

Looptroop

Naživo

Macy Gray

Tipy

Kam vyrazit

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.