kid rock

first kiss

Plus/minus

1. First Kiss

2. Good Times, Cheap Wine

3. Johnny Cash

4. Ain’t Enough Whiskey

5. Drinking Beer With Dad

6. Good Time Lookin‘ for Me

7. Best of Me

8. One More Song

9. Jesus and Bocephus

10. Explicit Bonus Track: FOAD

11. Clean Bonus Track: Say Goodbye

kde koupit

Detroitský bůh noblesního klišé

Před poslechem povedené desky Leoše Mareše jižanského rocku nechte vkus odplavit šestnáctistupňovým pivem s příchutí švestkových knedlíků.

Trocha kontroverze ještě nikoho nezabila. Kdo čte řekněme recenze v NME, specifická odnož pichlavé hudební žurnalistiky mu nebude jistě cizí. Napsat o něčem, že to je s****a, je jednoduché, ale i tak se to u nás moc nenosí. Většině současné tuzemské obce hudebních kritiků chybí nadhled, drzost, sofistikovanost a cit. Jedno po druhém, nebo vše dohromady. Bavíme se hudbou, proč se nebavit i tím, jak ji vnímáme, a bez ostychu a přizdisráčství o tom psát? Žvanit o věcech, co rezonují naší duší i jemnocitem je máček, ale prokousat se něčím, z čeho se vám samovolně kroutí nehty na prstech u nohou, to je to pravé hrdinství.

Jsem sebemrskač, takže jsem si uzmul novou desku Leoše Mareše jižanského rocku zcela dobrovolně a s odhodláním.

Ještě než se zakousnu do medové plástve, jedna historka. Můj brácha žije v jižní Kalifornii. Už dlouho. Na pláž to má tak daleko jako já ke kontejneru na tříděný odpad. Má rád surfování, grilování, auta, co vypadají jako traktory, bouchačky, chlast, hlavně pivo, Metalliku, Johnnyho Cashe a dost určitě i Kid Rocka. Musím se zeptat. Je to hodný, bodrý Američan ve flanelce, s kšiltovkou svého oblíbeného baseballového klubu kšiltem dozadu. Bere věci jednoduše, tak aby jim rozuměl, a když se vyndá, skáče do bazénu na zahradě za domem zásadně naostro a je mu fuk, kolik lidí je tam zrovna na návštěvě.

Jeho největší kamarád Mark rozjel vtipný byznys. Koupil ze Švýcarska dva vyřazené vojenské transportéry. V Kalifornii je zakázáno požívat alkohol v autech, kromě limuzín, ale protože zmíněná vozidla mají víc míst k sezení, nepodléhají regulačnímu zákonu a pít se v nich smí. V okolí San Diega je spousta malých rodinných pivovarů, které ochotně přistoupily na nabídku exkurzí. Mark nelenil a čtyři dny v týdnu jede dvousměnnou tour po asi šesti spřízněných varnách piva. Jeden turnus odjíždí dopoledne, vrací se na místo výjezdu asi ve tři a střídá druhý turnus.

Jeli jsme tím odpoledním s bráchou, jeho ženou, mojí holkou a partou testosteronových mariňáků z nedaleké základny. Ti už po půlhodině jízdy, s šestou plechovkou piva v ruce, hulákali na kolem projíždějící auta oplzlosti, až jim naskakovaly ropovody na krku a rosila se čela. Chtělo se mi zvracet a v hlavě jela dokola mantra o tom, že tohle byl nejblbější nápad čtvrtstoletí. Po dvou exkurzích jsem už pořvával taky. Tak v půlce výletu mi přestalo vadit opravdu špatné country, i hodně nevzhledné barmanky vypadaly všechny jako Bonnie Rotten a kdyby se tam zjevil dvojník Kida Rocka, budu s ním hrát vymyšlené sólo na air kytaru a možná se i svleču do půl těla. Bylo mi všechno šumák, mou narcistní egocentrickou nafoukanost člověka s vytříbeným hudebním vkusem odplavil šestnáctistupňový ‚pale ale‘ s příchutí švestkových knedlíků a emoce se obnažily na jednoduchou podstatu.

Asi takhle nějak je třeba jít na desku First Kiss. Nečekat nic, nehledat nic. Ničeho se nebát. Hodně se opít. Upřímnost nade vše. Jděte po textech, ty vás povedou. Laciné víno je stejně dobré jako staré časy. Coldplay jsou šmíra. Nepátrejte po tom proč, prostě jsou. Kid Rock nemá rád Facebook, nerozumí Twitteru, úzké džíny jsou mu k smíchu, stejně jako Coachella, hyper-populární festival v poušti. Nebude mít čtyři milióny virtuálních přátel a má u prdele nejnovější trendy. Do jednoho songu s přehledem nacpe všechno, co miluje, i co ho sere. Přitom je to legrace, která zaplaťbůh nezní jako Kabát s odérem zapšklého geronta. Sám o sobě tvrdí, že je starý, a nehodlá nic předstírat. A to je mu jenom čtyřicet dva.

Song First Kiss, který dal celé desce název, definuje přesně, o jakou nostalgii půjde. První láska na maloměstě, samozřejmě ne na jižní Moravě, starý Chevrolet, loket z okna, cigarety mezi prvními polibky, nebo obráceně, Tom Petty z rádia, žádné peníze, jenom nuda a poflakování bez cíle. Kdo by tohle neznal z béčkových bijáků. A aspoň někdy netoužil se do toho komiksu propadnout a vygumovat všechny sofistikované píčoviny, co nám ze života dělají klec.

Kid Rock se celých deset desek snažil najít rovnováhu mezi klasickým rockem, oldschool hip hopem a nashvillským country. Nikdy jí nenajde, ale čím je starší, tím je blíž a blíž. Melancholie, prosakující mezi téměř tradičním pojetím americké lidovky, je místy až dojemná. Třeba v Johnny Cashovi, skladbě údajně věnované manželství Cashe a jeho ženy June Carter Cash. Má v sobě nepředstíratelnou úctu i jednoduché verše, ze kterých při veškerém despektu k Marešovi jižanského rocku z Detroitu (haha) jde husí kůže (Sun is shining on Kentucky, they’re drinking bourbon by the batch, I walk that line because you love me, and I wanna be your Johnny Cash). Alko-spirituál Jesus and Bocephus je Rockova asi nejdivnější věc, co kdy napsal. Hold Hanku Williamsovi Jr. – přetahovačka mezi biblí, Ježíšem, hulením a Jimem Beamem, jenom s kostelními varhanami a Kidem Rockem na kolenou.

Jasně že naprosto vše, co na First Kiss najdete, je klišé větší než Noemova archa a Armageddon dohromady, ale proč sakra ne? Je to jenom rokenrol, stejně jednou všichni půjdeme. C‘est la vie, adios, fuck off and die.

Nejlepší skladby