Průvodce halucinogenním světem nočních parties, širokým spektrem taneční hudby, labyrintem EDM, kde ze dne na den nezůstává na kameni kámen

| Brodinski | DJ Arch Jnr | Hucci | Danielle | Ludacris | Viceroy | BLVCK | Baauer |

Jsou dvě velká jména, která krutě vládnou globální elektro/techno scéně současnosti a pocházejí z Francie. Gesaffelstein a Brodinski. Zatímco Gesaffelstein svoji debutovou desku Aleph vydal už dávno, na Brodinskiho se netrpělivě čeká, a zdá se, že čekání je téměř u konce. Zakladatel velmi dobře profilovaného labelu Bromance konečně ohlásil na začátek března kolekci autorských tracků s bohatým hostováním nejenom stájových kolegů. Nazval ji Brava a bude na ní třináct věcí plus nějaký bonusový materiál. Mezi participanty jsou jména jako Chill Will, Maluca & MPA Shitro, Young Scooter (ne, opravdu se nebojte, není to potomek té německé obludnosti), Slim Thug, Louisahhh & Bloody Jay, stále víc protežovaný rapper z Atlanty Makonnen, Yung Gleesh nebo SD a pár dalších. Z celé desky už jsou venku dvě věci, François-Xavier a Can’t Help Myself s hostujícím SD. Ke druhé zmiňované je i klip a oba tracky fungují jako velký příslib, že Brava bude slušná jízda.

Zrodil se jihoafrický

Mozart světa dýdžejingu

Musím někdy spočítat, kolik videí v průměru člověk zhlédne na YouTube jen tak ze zvědavosti. I díky prokrastinačnímu zevlování na netu občas narazíte na zajímavé věci, o které je dobré se podělit. Mezi ně patří zřejmě jeden z nejmladších DJs světa. Tohle jihoafrické dítě se kamery nebojí, má rozhodně obdivuhodný smysl pro rytmus a na dva roky věku i celkem slušné dýdžejské skills. Jmenuje se DJ Arch Jnr a není divu, že firma Numark mu dělá slušnou reklamu, díky níž se jeho fanouškovská základna po celém světě značně rozšiřuje. Z toho kluka roste druhý DJ Black Coffee!

Trapové vizionářství

se nebojí ničeho

Moderní taneční hudba postupuje tak rychle dopředu, že už se málokdo obtěžuje trpělivě střádat skladby a vydávat koncepční alba. Hucci, civilním jménem Ollie O’Neill, je britský producent, známý převážně na trapové scéně. Je mu devatenáct a jeho jméno se začalo skloňovat s větší frekvencí, když mu bylo necelých šestnáct. 404 je kolekce dvaadvaceti věcí a je k mání jak jinak než zadarmo prostřednictvím Hucciho Bandcampu. Pokud přece jen potřebujete stručnou deskripci, co čekat a na co se připravit, vězte, že Hucci je technokrat a vizionář. Přemalovává krajinu z Bladerunnera do futuristických reálií tak z roku 2055. Jeho trap je invenční, ale setsakramentsky temný, prošpikovaný zpomalenými rapovými vokály. Jede na težkotonážním 808 sound podvozku jako lunární vozidlo a nebojí se ničeho, ani rozladěné akustické kytary v Splash, kterou klidně nechá v závěru tracku samotnou jen s pitched-down samplem Ricka Rosse. Je to krásně divné a divně krásné.

Co k tomu tak jenom říct? Snad jenom... chceme léto, chceme léto, už konečně, do háje, chceme léto. Polonahé ženy, hipstery bez vousů a malinovku kdekoli jinde než na Náplavce. Vlastně tam klidně také. Posedávání na farmářských trzích, srkání ciderů a dobré kávy za mírné ceny a líné mžourání skrz sluneční brýle do slunce, které nám tak chybělo. Chceme léto!

Moc jmen, moc jmen. Ale tenhle song hrdě reprezentuje každé jedno z nich, takže žádný strach. Ludacris je klasika, hostovačky Wiz Khalify a Jeremiaha společně se stále vyhledávanějším podivínem Cashmere Cat jenom podtrhuje trend, který spousta oldschool hiphoperů momentálně podporuje. Hip hop prostě plnohodnotně adoptoval výrazné prvky taneční hudby a nikoho to ani moc nebolelo. Remixy od Lunice, Sinjin Hawke a hlavně Brodinskiho jsou už jenom ultimátní paraplíčko v drinku. Party girls, bejby.

Tenhle track má všechno, co nesnáším. Funky kytaru, sólující saxofon i ten debilní vyletněný vibe, kdy se vám od slaného větru a popíjení na pláži s večerem svrašťuje kůže na obličeji. Jak říkám, debilní, ale takhle poskládané do sebe to stejně vyvolává blažený úsměv a nutí k pohupování. Prostě už to chce to… já vím, že už to tady bylo. Ale stejně. Léto!

BLVCK je další mladičký prodigy, je mu teprve osmnáct a je ze země trávy a tulipánů. Osiris není vlastně nijak echt výjimečná věc.Tvoří ji trapový korpus a poměrně málo ozdob, rozuměj jednoduché vrstvení, ale je na ní něco znepokojivého. Obzvlášť pustíte-li si k Osiris video.

AlunaGeorge je velké jméno. Což teprve Baauer. Skuls na tom svém zatím pracují a zdá se, že poměrně houževnatě a zdárně. Jejich One Touch verze není špatná, možná v něčem i lepší než je Baauerův originál. A to je co říct.