Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

5 otázek pro...

Kipper Eldridge

Co poslouchá...

Tomáš Dvořák

Čerstvé (z)boží

Lo/Ve, Define Me, Y?

Headliner 1/2

Jan Haubert

Headliner 2/2

Visací zámek

Téma 1/4

Tři ztracené generace

Téma 2/4

Honza Peterka

Téma 3/4

Unholy Preachers

Téma 4/4

Just for Being

TOP

Abeceda

Story

Sex Pistols

Rozhovor

Kmeny

Rozhovor

Gallows

Headliner 1/2

Madonna

Headliner 2/2

Madonna

Rozhovor

Kiesza

Rozhovor

Ektor

Story

Archive

Insider

Anthony Jouet

TOP

Největší turné

Rozhovor

Dandy Warhols

Rozhovor

Metronomy

Vítěz Apollo

Adrian T. Bell

Portrét

Noel Gallagher

Slova

Noel Gallagher

Rozhovor

Yarda Helešic

Rozhovor

Miroslav Wanek

  • GraphicLine

    text ondřej bezr (idnes.cz)

    foto Archiv už jsme doma

    GraphicLine

    už jsme doma

    Group

    Pod laťky lezu jen velmi nerad

    Polygon
     

    6

    GraphicLine
     

    rozhovor

    1

  • Letos je to třicet let, kdy se na teplické hudební scéně objevila kapela s názvem Už jsme doma. „Stále před sebou tlačím plný pytel práce a řeším věci za pochodu,“ ohlíží se za nimi frontman legendární formace Miroslav Wanek.

    GraphicLineGraphicLine

    Původně měli Už jsme doma nejen úplně jinou sestavu, než jaká je k vidění na stále četných koncertech dnes, ale dokonce v ní nebyl ani muž, jenž její otěže třímá v rukou po drtivou většinu existence. Skladatel, textař, zpěvák a instrumentalista Miroslav Wanek do UJD vstoupil zhruba po půl roce jejich existence. Měl v té době ovšem bohaté zkušenosti z jiné teplické ikony: jedné z vůbec prvních domácích punkových kapel FPB. Povídali jsme si o (vzhledem k žánru netradičním) způsobu jeho kapelnické a autorské práce s trochou nezbytného vzpomínání, rekapitulace i pohledů do budoucna.


    Říkává se: nevěř nikomu nad třicet. Neobáváš se, že to bude platit i pro kapelu?

    Vzhledem k tomu, že jsem nikdy nehledal témata takzvaně pro mladé nebo takzvaně

    pro staré, nýbrž pro ty hloubavé a nejisté, myslím, že ty číslovky nebudou hrát nějakou významnější roli. Nicméně fyzická náročnost věci se samozřejmě může časem projevit, ale zatím to zvládám.


    Ty sice nejsi přímým zakladatelem UJD, nicméně za jejich kořen jsou považováni tvoji FPB, jedna z prvních českých punkových kapel. Co ty dvě skupiny kromě tvé osobnosti spojuje?

    Jednak je to vliv punku a avantgardní hudby. Už jsme doma navíc na FPB jednoznačně navazovali, byl to pro ně velký vzor. Pak si myslím, že ty kapely spojuje jistá jinakost, FPB se sice označuje za punkovou kapelu, ale tak úplně jednoduché to s ní nebylo. Na koncerty chodila, kromě veksláků, velká všehochuť a právě tak rozličné byly zdroje

    Polygon
     
     

    6

    GraphicLine

    rozhovor

    2

  • GraphicLineGraphicLine

    Jsem přesvědčen, že kouzlo skladby vzniká z detailů

    i tehdy měli, stálo opravdu veliký dril, stovky hodin zkoušení. Posledních deset let a hlavně poslední čtyři roky už téměř nezkoušíme, každý si cvičí podle potřeby sám a ve zkušebně to většinou jen doladíme. Moji dnešní spoluhráči jsou studovaní hudebníci a nedělá jim vůbec žádný problém používat noty, cvičit, přijít na koncert připraveni a tak dále. To je samozřejmost, která se ve vážné hudbě ani nekomentuje, ale v rockových souborech to i po těch letech někoho jako by stále překvapuje. Jiná věc jsou jemné detaily v dynamice, tempu, v akcentech či různých přednesech. O tom hodně mluvíme a rozebíráme každý jednotlivý detail, protože jsem přesvědčen, že právě z detailů vzniká kouzlo skladby, vše by mělo být v souladu, přesnost i exprese.


    Už jsme doma prošli řadou sestav. Je některá, jejíhož rozpadu dodnes lituješ?

    Byly sestavy silné a lidsky propojené, a byly i méně silné, ale všechny ty propojuje kontinuita notového materiálu. Aranže se vlastně měnily se změnou sestavy minimálně, až na výjimky. Po kom se mi nejvíc stýská, je bubeník Petr Böhm (v UJD působil v letech 1995–2005 – pozn. aut.).


    Veškerou hudbu píšeš do partitur. Není to divné, rock a noty? A psával jsi písničky do not už v době FPB?

    To vzniklo vlastně z nouze. V počátcích FPB jsme trávili celé dny ve zkušebně. Když už se pracně na něco přišlo, například na

    Je o tobě známo, že jsi na své spoluhráče extrémně náročný. Co tedy všechno musejí splňovat?

    Já si nemyslím, že bych byl extrémně náročný. Je Jiří Kilián náročný na svůj soubor? Vyčítá mu to někdy někdo nebo připomíná? Je Christian Vanders z Magmy náročný na své spoluhráče? Je pan dirigent Bělohlávek náročný na hráče České filharmonie? Zcela nepochybně. Ale především jsou všichni tito hráči nebo tanečníci extrémně nároční sami k sobě, chtějí něco umět, chtějí umět něco opravdu hluboce vyjádřit. Že to s sebou nese určitý dril, je jasné. Ale ten pocit lehkosti na pódiu, ty možnosti, jaké člověk má, když nemusí v duchu počítat a soustředit se na správnost, to je skvělý pocit a myslím, že i většina mých spoluhráčů to chápe a je ochotna tomuto pocitu mnoho obětovat. V dřívějších dobách nikdo z nás moc hrát neuměl a dosáhnout té úrovně, kterou jsme

    inspirace. V Už jsme doma jsme toto dovedli k poměrně unikátnímu stylu, o jehož zařazení se již nikdo ani nepokouší. Společnou ty kapely také mají poezii v textech a také způsob vytváření písniček. Obě jsou autorské.

    Polygon
     
     

    6

    GraphicLine

    rozhovor

    3

  • GraphicLineGraphicLine

    Už v FPB začínala každá zkouška výukou not

    ještě více prohloubilo a dnes prakticky ve zkušebně nenapíšu ani notu.


    Na prvních deskách jsi zval do studia spoustu hostů. Postupem času, mám ten dojem, tě tyhle ambice opustily ve prospěch plného využití potenciálu základní sestavy kapely. Musel ses k tomu nějak propracovat?

    Má to dvě roviny. Jedna je prozaická, a to jsou finance. Je plno věcí, které bych si dovedl představit košatější, ale není na to rozpočet. Druhá věc jsou ty písně samotné. Když jsem psal Výlov rybníka nebo Tangrešt, už jsem v nich ty širší aranže slyšel, to byla de facto původní představa té písně a koncertní verze byla vlastně okleštěním. Když se ale nabízela opačná situace, to jest, že píseň vznikla pro základní sestavu a my jen ve studiu využívali možností experimentovat, je možné, že vznikaly samoúčelné věci a z toho jsem asi opravdu vyrostl. Vyhrazuji si ale stále právo na košaté skladby, pokud to bude v jejich genetické výbavě. Loni jsme si vyzkoušeli ještě jednu variantu – mé skladby si vzal do ruky profesionální aranžér Tomáš Ille a zpracoval je pro symfonický orchestr a nás. Provedli jsme to v Plzni na náměstí a byla to úžasná zkušenost a také dobrý pocit, že skladby fungují i v takovéto podobě.


    Alba Už jsme doma jsou většinou ucelené projekty. Máš ke všem stejný vztah, nebo si myslíš, že některé nesplnilo tvoje očekávání?

    Každé album vznikalo v určitém čase. První dvě alba nebyla ještě tak přísně koncepční,

    se totéž začalo uplatňovat i u ostatních nástrojů a také jsme začali s vyučováním notace. Každá zkouška začínala výukou, měli jsme sešity a velkou tabuli, kterou jsem vyrobil, a na ní byly všechny noty klavíru, kytary, baskytary a bicích. Kytarista Romek Hanzlík to ovšem nepotřeboval, protože měl jako jediný z nás ZUŠku. Mě to velice uchvátilo a stal se z toho pro mě základní komunikační jazyk v kapele. Kdykoli jsem měl nějaký nápad, mohl jsem si ho jednak zapsat a jednak ho tímto způsobem zprostředkovat spoluhráčům. Bylo to stokrát jednodušší a příjemnější než takovéto: zahraj – tuc ta tuc tu ta. Navíc jsem většinu věcí pak mohl dělat v klidu o samotě, a nikoli ve zmatku zkoušky. Tento postup jsem si pak s sebou přinesl do Už jsme doma, kde se předtím nepoužíval. V době nástupu počítačů se vše

    nějaký zajímavý rytmus na bicí, hráli jsme to pořád dokola, třeba padesátkrát, aby se to takzvaně fixovalo, tedy aby to bubeník nezapomněl. Jenže za dva dny to opravdu zapomněl a mě to hrozně frustrovalo. Takže jsem si pořídil Špruňka – školu hry na bicí – a podle té knihy jsem se naučil notaci bicích a začal to na zkouškách zapisovat. Později

    Polygon
     
     

    6

    GraphicLine

    rozhovor

    4

  •  
    Group

    tuto nemám. Odhaduji, že to byla Jassica anebo Jo nebo nebo. I když by se mohlo zdát, že nejpopulárnější skladbou je Hollywood, Jassica je celosvětově nejemočněji přijímanou skladbou. Je zajímavé, že obě ty písničky – Hollywood i Jassiku – jsem celé napsal asi během dvou tří hodin v jediném dni na starém a velmi honky pianu v Teplicích. Jo nebo nebo je spolehlivý přídavek, je to ryzí punkovka a po tom všem, co se při koncertě emočně děje, po té vší náročnosti na každou nitku pozornosti, je tato skladba žádoucím uvolněním nahromaděné energie a je to bez výjimky vždy velmi silně cítit, ta úleva.


    Už předloni jsi avizoval nové album s pracovním názvem Kry, mělo být hotové do konce roku 2014. Kde se to zdrželo?

    Loni jsem půl roku připravoval japonské turné, pak jsme ho odjeli a hned po návratu jsem musel dopsat hudbu k druhé části filmu Lajka. Pak už byl leden a já měl v plánu se na to vrhnout, ale po poradě s vydavatelem jsme se rozhodli, že nejprve oslavíme třicet let vydáním deseti nejlepších skladeb v nových aranžích a nově nahraných ve studiu. Na výběru skladeb se anketou podíleli i naši fanoušci a právě v těchto dnech na tom začínáme pracovat, mělo by to být venku do června. Celý květen jsme na severoevropském turné, hrajeme asi čtyřicet koncertů společně s Mikem Wattem a jeho kapleou Missingman. Pak jsou letní festivaly, v září zájezd do Číny a hned potom druhé velké, tentokrát jihoevropské turné,

    to člověk dělá zbytečně. Anebo se to nestihne. V jednom textu se píše: „Těch věcí před sebou, jenom kde začít, času je bez konce... a nevystačí.“ Ale pokračovat v tom mě stále něco nutí. A je vlastně zázrak, že to chce tolik lidí sdílet se mnou a čeká na ty moje dílčí výstupy se stejnou nadějí jako já.


    Kterou písničku jste za těch třicet let hráli nejčastěji?

    Mám poměrně slušně vedené statistiky, ale

    jednalo se spíše o splacení vydavatelského dluhu z dob totality. Hollywoodem počínaje jsou to ale na sebe navazující témata a kaž­dým albem jako bych se dostával blíže k nějaké důležité vrstvě, ale vyvstávají další a další otázky. Připadám si jako trpělivý archeolog očišťující vrstvičku za vrstvou a doufající, že se mu jednou objeví něco dříve neznámého, důležitého. V každé té odhalené vrstvě jsou jisté náznaky, ale pokaždé se objeví další hlína a je třeba dalšího zkoumání. Je samozřejmě možné, že tam nic není, že

    Polygon
     
     

    6

    GraphicLine

    rozhovor

    5

  • které se protáhne až do prosince. Patnáctého prosince chceme v Akropoli oslavit to třicáté výročí. Mezitím nám ve Francii vydají 2EP Uprostřed slov a 2EP Nemilovaný svět ve čtyřjazyčné mutaci, v Brně vydají raritní SP Parník s dochovanými dvěma a půl písničkami z prvního koncertu Už jsme doma z roku 1985 a jestli vše dobře dopadne, chtěli bychom letos ještě vydat knihu ilustrovaných partitur. Je ale možné, že se oslavy protáhnou i do dalšího roku, tak jako tomu bylo při desátém výročí s prostorovou knihou příznačně nazvanou 11.


    Říkáš, že best of bude celé nově nahrané. Nebylo by lepší se zaměřit spíš na novinky?

    My jsme poslední best of vydali k patnáctinám, tak myslím, že si to snad opět zaslouží něco vydat. Tenkrát jsme volili formu prostého výběru nahrávek a tuto kompilaci jsme vydali pod názvem 15 kapek vody. Chtěl jsem, aby letošní výběr nejlepších písní byl jiný a jako smysluplné se mi jevilo znovu je nahrát. Je pravda, že například Hollywood s trubkou, tak jak ho znají naši fanoušci již téměř deset let z koncertů, ještě na žádné desce zaznamenán není. Je samozřejmě plno těch, kteří pamatují koncertní verze před dvaceti a více lety, ale mnohem více našich současných návštěvníků koncertů je mladších. A pro ně jsou Už jsme doma ta dnešní sestava a dnešní zvuk, i když poslouchají starší anebo velmi staré písničky. A chtěli by je na desce tak, jak je znají. Za ztrátu energie to nepovažuji. Dává mi

    to i možnost se na ty písně znovu podívat jinýma očima. A nová deska bude také, jen ne hned. Já nikam nepospíchám.


    Bude obal k novému albu dělat opět Martin Velíšek? V poslední době v médiích proběhly zprávy, že na tom není zdravotně dobře a už poměrně dlouho vůbec netvoří.

    Martin je vážně nemocný, ale pracovat může a pracuje. Je to trochu složitější, ale jde to. Obal na novou desku ještě nemá, není to ani na pořadu dne. Ale například obal na výběr nejlepších písní nazvaný Tři křížky už má hotový a stejně tak zbrusu nový obal na SP Parník. Taky vytvořil několik nových motivů na trička a začneme pomalinku dělat na té ilustrované knize partitur. Martin má teď zakázku na dvaapadesát kreseb pro kalendář a na ní intenzivně pracuje. Já nad ním hůl rozhodně nelámu a zůstává naprosto plnohodnotným členem kapely, jako tomu bylo v minulosti.


    Už ses zmínil, že na konci letošního roku bude velký koncert k třicátým narozeninám Už jsme doma. Můžeš už teď prozradit nějaké detaily?

    To bohužel zatím nemohu, tlačím ten plný pytel práce před sebou a řeším věci za pochodu. Vím, že ta oslava bude 15. prosince v pražské Akropoli, ale co tam bude, kdo bude hostem, jaká bude výprava, to se teprve uvidí. Laťka oslav dvacetin byla nasazena velmi vysoko a já pod laťky, jak známo, lezu jen velmi nerad.

    Polygon
     
     

    6

    GraphicLine

    rozhovor

    6

 
×
Čtete:
2015/3
Miroslav Wanek

Story

MikkiM

Film

Kurt Cobain

Televize

Videorama

Ženský element

Vivienne Westwood

Pohled

Ochránce umění Kanye West Beckovo album neslyšel

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

Pio Squad

Klasika 1/2

Teď vážně

Klasika 2/2

Dagmar Pecková

Folk

Bez cancáku

Hard & heavy 1/2

Ocelové srdce

Hard & heavy 2/2

Nightwish

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Test

HD Kvíz

Deska měsíce

Kid Rock

Recenze

Recenze 19. března

Recenze

Recenze 9. března

SMS/REC

SMS Recenze

Duel

Madonna

Naživo

José González

Naživo

The Preatures

Naživo

Death From Above 1979

Naživo

The Subways

Naživo

Metronomy

Naživo

Red Bull Music Academy Bass Camp

Naživo

Ennio Morricone

Naživo

Fink

Naživo

Jelen a Nebe

Naživo

Hitchcook Live, Psycho

Naživo

Mark Lanegan Band

Naživo

LA4

Naživo

Katy Perry

Naživo

Looptroop

Naživo

Macy Gray

Tipy

Kam vyrazit

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.