Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Novinky

Co se děje

Redakční tipy

Headparáda

5 otázek pro...

Kipper Eldridge

Co poslouchá...

Tomáš Dvořák

Čerstvé (z)boží

Lo/Ve, Define Me, Y?

Headliner 1/2

Jan Haubert

Headliner 2/2

Visací zámek

Téma 1/4

Tři ztracené generace

Téma 2/4

Honza Peterka

Téma 3/4

Unholy Preachers

Téma 4/4

Just for Being

TOP

Abeceda

Story

Sex Pistols

Rozhovor

Kmeny

Rozhovor

Gallows

Headliner 1/2

Madonna

Headliner 2/2

Madonna

Rozhovor

Kiesza

Rozhovor

Ektor

Story

Archive

Insider

Anthony Jouet

TOP

Největší turné

Rozhovor

Dandy Warhols

Rozhovor

Metronomy

Vítěz Apollo

Adrian T. Bell

Portrét

Noel Gallagher

Slova

Noel Gallagher

Rozhovor

Yarda Helešic

Rozhovor

Miroslav Wanek

Story

MikkiM

Film

Kurt Cobain

Televize

Videorama

Ženský element

Vivienne Westwood

Pohled

Ochránce umění Kanye West Beckovo album neslyšel

Hip Hop 1/2

Elementy ulice

Hip Hop 2/2

Pio Squad

Klasika 1/2

Teď vážně

Klasika 2/2

Dagmar Pecková

Folk

Bez cancáku

Hard & heavy 1/2

Ocelové srdce

Hard & heavy 2/2

Nightwish

Jazz a blues

Bluesbar

Indie

Ty kytary!

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Odjinud

Mimochodem

Test

HD Kvíz

Deska měsíce

Kid Rock

Recenze

Recenze 19. března

  •  
    GroupGroupRectangleRectangleRectangleRectangleRectangleRectangleRectangleRectangle

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    1

  • OvalGroup PolygonPolygon

    Otherwise

    Peace At All Costs

    GraphicLinePolygonRectangle
     

    Darker Side Of The Moon

    Do rockového strip baru

    Myslel jsem, že podobné desky už dneska nikdo netočí. Power rock byl vždycky nesmysl.

    Tenhle žánr měl své místo mezi cetkami a haraburdím dorůstajících harantů tak deset patnáct let zpátky, a tak je třeba ho asi brát, když už tedy musíme… Jenže teď se píše rok 2015, sakra. Otherwise je parta z Las Vegas. Fakt, že vydává u Century Media, je sice impresivní, ale ne zas tak, aby soudný člověk nepřehlédl a nepřeslechl, že tady je něco špatně. Ano, umí sice velké riffy a velký zvuk, ale to jsou atributy slyšené u miliónu dalších kapel amerického power rocku, recyklovaná klišé, byť řemeslně perfektně provedená. Boj s démony (Demon Fighter), temnota (Meet Me In The Dark, Darker Side Of The Moon), láska, válka, všechna velkohubá slova, vyčpělá témata jsou jako nádivka krásných silných refrénů, které... jsme už všechny někde slyšeli, žel. Je v tom trochu glamu a popové podbízivosti, dost macho siláckých gest a vykroucených boků Axla Rose, místy odkazy na Stone Temple Pilots i Alice In Chains (hlavně kytary), ale jakmile dojde na balady, dávicí efekt je v pohotovosti. Myslím, že by to byla fajn muzika do strip baru. Byl jsem párkrát v Jumbo‘s Clown Room ve východním Hollywoodu, který je vyhledávaným místem pro potetované rockové striptérky u tyče a jukeboxy, které hrají klasický rock a přesně tohle. Dost možná to hrají ještě dnes a ty samé holky se tam svlékají a lascivně kroutí, i když už je jim o pěkných pár let víc. Peace At All Costs je zbytečné album, ale dost možná pár vybranými kousky nepohrdnou třeba fanoušci Tool během čekání na jejich novou desku. A všichni, kdo adorují Staind, Sevendust, Creed, Nickelback a podobný balast, mají další náplň do poličky a mobilu. Jenom bacha, abyste si Otherwise s něčím nespletli. Mohlo by se to velmi snadno stát.

    GroupGraphicLine

    kay buriánek

    text

    1. IV

    2. Love & War

    3. Darker Side Of The Moon

    4. Demon Fighter

    5. Coming For The Throne

    6. Never Say

    7. The Other Side Of The Truth

    8. All The Pretty Things

    9. Walk Away

    10. For The Fallen Ones

    11. Fate Is Your Enemy

    12. V

    13. Meet Me In The Dark

    14. Man On Fire

     
    GroupPolygon
    EPS
    PDF
     
     
    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    2

  • OvalGroup PolygonPolygon

    KODALINE

    COMING UP FOR AIR

    GraphicLinePolygonRectangle
     

    Unclear

    Průměr místo nadějí

    Pro ty, kterým chybí kapely jako Keane nebo The Fray, jsou tady se svým piano rockem Kodaline. Účastníci talentové soutěže i pouliční hráči.

    Čtyři mladíci z Irska se na své první desce In a Perfect World vyzpívávali z rozchodů i vyhazovů ze školy. Podle vlastních slov museli dorůst k tomu, aby jejich hudba měla duši. Soudě podle pozitivních ohlasů se to povedlo. In a Perfect World bylo albem tichým, zasněným, přemýšlivým.

    S aktuální nahrávkou se hoši vrátili už po dvou letech. Někde po cestě za dalším hitem ale vyhodili z okénka onu kýženou duši. Ze začátku to na nás zkoušeli s upřímností: Coming Up For Air propagovali singlem Honest a videem, ve kterém si kladli otázku, kdy naposledy byli opravdu upřímní, což je ve světě plném přetvářky a falešných pozlátek trefný nápad. Na albu však nevědí, jak na to.

    Kodaline se evidentně rozhodli, že se vykašlou na folkové prvky a protentokrát zvednou tempo a bohatost aranží. Trochu neupřímně se tak blíží ke stylu One Republic, místo aby dali vyniknout vlastním talentům. Za sborových refrénů jednou utíkají jako o život, podruhé se trošku frivolně dojímají. Fungovat to bude jedině, pokud jste momentálně hodně emočně nestabilní („Vím, že to nemáme lehký, ale nenechám tě odejít. Díky tobě se mé srdce cítí, jako když v létě prší.“). Když zase za docela rozjetého party rytmu prosí, ať se opět mohou cítit jako lidé, jelikož mají bolení na hrudi, už je problém zpěvákovým pohnutkám vůbec porozumět. Je to škoda, protože čistě klavírní kousky na samém závěru tohoto nevyváženého alba jsou důkazem, že Kodaline by měli hrát. Jen by se také měli opět mrknout po té duši.

    GroupGraphicLine

    alena bílková

    text

    1. Honest

    2. The One

    3. Autopilot

    4. Human Again  

    5. Unclear

    6. Coming Alive  

    7. Lost

    8. Ready

    9. Better

    10. Everything Works Out in the End

    11. Play The Game

    12. Love Will Set You Free

    GroupGroup
    EPS
    PDF
     
     
    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    3

  • OvalGroup PolygonPolygon

    Modest Mouse

    Strangers

    to Ourselves

    GraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Lampshades on Fire

    Velmi zábavná agitka

    Po dlouhých osmi letech přichází Modest Mouse s další studiovkou. Hraje jim to skvěle, ale texty budou problém.

    Už název Sami sobě cizinci napovídá, v jakém duchu se deska ponese. Dojem umocňuje i obal znázorňující arizonský rezort pro seniory, který normálně nabízí odpočinek a zábavu, ale takto vyfocený ze satelitu připomíná lidský úl, v němž se jednotlivé osobnosti mění v anonymní nanosoučástky organického soukolí.

    Hned na první poslech jsme doma, Modest Mouse hrají výborně a Isaac Brock zpívá snad nejlépe ve své kariéře. Opět si užijeme dostatek intenzivní rytmiky a kouskovaných riffů, které umí přivést do varu, i když se jen houpete ze špiček na paty a zpátky. Na kapele je znát, že se poslední roky soustředila na koncertování a do studia se po několika odložených termínech nahrávání přesunuli rozehraní muzikanti plní energie i nápadů. V hudbě nechybují a pochybovat o nich nelze. S texty... už je to trochu složitější. Záleží na tom, jak moc tolerujete přímočarou angažovanost. „Nebe hoří, tak se přesouváme jinam. Čas najít si další, protože tohle už to má za sebou,“ slyšíme na úvod, což ještě jde, ale loučit se budeme se slovy, že si děti nemají kde hrát. Bez ironie. Na druhou stranu tato snaha stále o něčem vypovídat dala vzniknout i skladbě Pistol (A. Cunanan, Miami, FL, 1996), která je silným a mrazivým obrazem vraha módní ikony Gianniho Versace.

    Strangers to Ourselves je deska, která se poměrně jasně profiluje jako svižně zahraná agitka. Modest Mouse mají chuť hrát, překypují nápady, ale mnoho posluchačů asi bude muset přivřít oči. Hodina environmentalistického balastu je totiž fakt moc.

    1. Strangers to Ourselves

    2. Lampshades on Fire

    3. Shit in Your Cut

    4. Pistol (A. Cunanan, Miami, FL, 1996)

    5. Ansel

    6. The Ground Walks, with Time in a Box

    7. Coyotes

    8. Pups to Dust

    9. Sugar Boats

    10. Wicked Campaign

    11. Be Brave

    12. God is an Indian any You‘re an Asshole

    13. The Tortoise and the Tourist

    14. The Best Room

    15. Of Course We Know

    GroupGroup
    GraphicLineGroup
     
     
    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    4

  • OvalGroup PolygonPolygon

    Just for Being

    There Is A Lie That Never Goes Out

    GraphicLine
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Behind the Courtain

    Bazénová kytarovka s myšlenkou

    Nesourodý debut mladé pražské punkové kapely Just For Being překvapivě funguje i jako celek.

    Úvodní skladba All We Need v sobě skrývá všechny příjemnosti i neduhy debutu hladových muzikantů. Do tří minut se jim podařilo vměstnat tolik různých riffů, melodií a rytmů, že si ji můžete pouštět dokola, přesto budete stále tak trochu tápat. Zároveň to všechno do sebe zvláštním způsobem zapadá.

    Tahle rozháranost je pro debuty typická. Kapely na prvotinách zákonitě hledají vlastní výraz a Just for Being ho našli tak, že absorbovali to zábavné ze současné punkové a hardcoreové scény a trochu šroubovaně to přepsali do vlastních skladeb. Překvapením proto nejsou ani čistě akustické kusy Compensation a Unknown Soul, které naopak příjemně doplňují uřvaný a naštvaný zbytek.

    Silný začátek druhé skladby Behind the Curtain, která se stala i neoficiálním singlem alba, naznačuje jistý skladatelský potenciál. Slova, posazení hlasu i tempo, všechno funguje a vzniká konkrétní atmosféra. Just for Being od posledního EP přitvrdili a oprostili se od bazénového pop punku, o který se možná trochu křečovitě snažili. Je sympatické, že si chtěli debut vyšperkovat, ale dechy ve Walking Dead zní trochu nepatřičně, jako by od jiné kapely. To se nedá říct o klávesách, které dávají následující So Much Empiter příjemný melancholický nádech.

    There Is A Lie That Never Goes Out je stylově rozmáchlá deska, štědrá na hudební kudrlinky a líbivé melodie. Pokud kapele vydrží elán, podaří se jí na uzdě udržet zmatečnost a vyselektovat nápady, za pár let tu můžeme mít velmi slušnou desku.

    1. All We Need

    2. Behind the Courtain

    3. Not Over

    4. Covered Truth

    5. Compensation

    6. Walking Dead

    7. So Much Emptier

    8. Will You Defeat Them?

    9. Sorrow

    10. Unknown Soul

    GroupGroup
    GraphicLineGroup

    Ondřej Horák

    text

     
    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    5

  • OvalGroup PolygonPolygon

    Animé

    Dead Trams

    GraphicLineGraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Red Sun

    Brno udává tón

    Dead Trams jsou jedna z nejzajímavějších kytarových desek, které zatím v tomto roce vyšly.

    Brno v posledních letech zásobuje domácí klubovou scénu velmi zajímavými kapelami, ale byli to právě Animé, kteří svéráz hudby pod Špilberkem formovali. Vznikli už před šestnácti lety a spoluvytvářeli brněnské klubové podhoubí. Čtvrté elpíčko Dead Trams vychází po poměrně dlouhé pauze, která byla zapříčiněna vytížením jednotlivých členů, nikoli nějakým tvůrčím útlumem. To je nám jasné po pár taktech.

    Hudba Animé je neuchopitelná, ale přesto se drží jasného konceptu a rukopisu. Je silně atmosférická, textařsky skromná, až nenápadná, ale o to intenzivněji fascinuje hudební stránkou. Je to špinavý rock, melancholický, zamyšlený, takový ten typ desky, se kterou se dobře vstává i chodí po městě se sluchátky na uších. Obsahuje energii, kterou do posluchače nerve na první poslech, ale svědomitě ji pumpuje po nekonečných dávkách. Dává čas vydechnout, například v písních Chemicals a Psilocybe T3, ale na to naváže Human Torch, která nabádá k tomu se prostě jen tak rozeběhnout bez cíle.

    Ono se vlastně ani nechce moc věřit, že taková deska vznikla u nás, a když už, je jasné, že musela zabrat spoustu času i práce. Výsledek je vynikající, Dead Trams jednoznačně obohacují současnou tuzemskou kytarovou scénu, která se tak trochu motá v kolečku ambic bez nápadů a nápadů bez ambic. Jsou to právě Animé a jim podobné kapely, které z tohoto bludného kruhu umí vystoupit a díky svědomité vizi i instrumentální preciznosti posouvají domácí alternativní hudbu trochu dál. Jen houšť, tohle bych mohl poslouchat pořád.

    Group

    Jarda Konáš

    text

    1. Dead Trams

    2. Red Sun

    3. Train

    4. Radosta

    5. Nothing Wrong

    6. Lomo

    7. Chemicals

    8. Human Torch /night/

    9. Psilocybe T3

    10. Statues

    11. Human Torch /day/

    GroupGroup
     
     
    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    6

  • OvalGroup PolygonPolygon

    Gaz Coombes

    Matador

    GraphicLineGraphicLine
    EPS
    PDF
    PolygonRectangle
     

    Detroit

    Zpověď insomniaka

    Matador je nomen omen, Gaz Coombes na desce seká silné skladby jak Baťa cvičky.

    Když se rozpadli Supergrass, zůstala po nich zatraceně velká nešťastná skupina fanoušků. Bodejť by ne, šlo o jednu z nejvýraznějších ostrovních kapel, která do britpopu vnášela obrovskou dávku ironie i svižného indie. Její zpěvák pak během sólové dráhy udržoval dědictví Supergrass alespoň v rámci živého hraní, ale na nové desce Matador už přichází s odlišnou hudbou.

    Gaz Coombes totiž představuje svou vážnější polohu. Z britpopového frontmana cukajícího koutky vyrostl v dospělého rockového songwritera, který má stejně velký talent jako ambice.

    Deska je plná silných věcí, ale i temných a smutných. Optimismus Supergrass je pryč. Jde o výpověď nedospavého autora, který nad ránem sedí na gauči s kytarou, po levé ruce panák, po pravé popelník, do tváře mu oknem prosvítá neon protějšího motelu. I z tohoto důvodu můžeme považovat za zajímavější druhou půlku alba, která už se nesoustředí na singly, ale na vykreslování obrazů. Tam najdeme mrazivé výpovědi i tvůrčí ekvilibristiku odkazující třeba na Beatles i Radiohead. Coombes má však vše pevně v rukách a brousí skladby do unikátních podob, jeho rukopis je nezaměnitelný. To je zajímavá věc, neboť se mu tak daří s dost odlišnou tvorbou překročit stín Supergrass, další na první poslech rozpoznatelné hudby.

    Je pravda, že určité společné prvky bychom našli. Téměř identickou práci se zpěvem, silný důraz na klávesy, vrací se syntezátor Moog, který fanouškům na první poslech rozbuší srdce. Na druhou stranu, Coombes do těchto střípků přidává velkou porci současné elektroniky, ambientního zvuku a intenzivní, soustředěné, téměř shoegazové plochy. Dohromady tak vzniká zajímavý koktejl, který jste předtím určitě neochutnali. A je velmi dobrý.

    Group

    jarda konáš

    text

    1. Buffalo

    2. 20/20

    3. The English Ruse

    4. The Girl Who Fell To Earth

    5. Detroit

    6. Needle‘s Eye

    7. Seven Walls

    8. Oscillate

    9. To The Wire

    10. Is It On?

    11. Matador

    GroupGroup
     
     
    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    7

  • OvalGroup PolygonPolygon

    The Skints

    FM

    GraphicLinePolygon

    Nebezpečně dobré reggae

    Třetí album východolondýnských The Skints ukazuje, jak hrát v roce 2015 reggae a nebýt za hipíka. FM je tvrdá, naléhavá a autentická deska s moderním zvukem.

    Čtveřice oddaná svému žánru vytvořila fiktivní rádiovou stanici 103.Skints a FM neznamená frequency modulation, nýbrž Frequency Murderation. Je to rádiový pořad s neexistujícími diskžokeji, které ale hrají opravdoví londýnští umělci, reggae DJové Tippa Irie, Horseman a grimeový MC Rival. Ti všichni jsou zastoupeni v seznamu hostů The Skints.

    Ale co jsou vlastně zač? Před deseti lety se potkali na škole a bavilo je míchat houpavé reggae s výbuš­ným hard corem. Takový mix už tehdy nebyl ničím novým, přesto si brzy dokázali najít vlastní zvuk. Naštěstí v něm neustrnuli a během let se jim podařilo vytepat krystalické reggae, které ale zemitostí hard coru a energií punk rocku hraje stále. FM je zatím nejucelenější deska kapely, přesto si občas odskočí do jiného žánru, jako třeba v Motownem naočkované Friends & Business. V té The Skints nenásilně přecházejí mezi ska a soulem. Oba žánry k sobě sice mají subkulturně blízko, přirozeně je smíchat do jedné skladby chce ale jistou dávku zručnosti.

    Jazyk FM mluví úspornými aranžemi, které mohou připomínat minimalistické reggae skladby, do nichž v 80. letech přednášel Linton Kwesi Johnson, britský básník jamajského původu, své většinou politické texty. Důraz na lyriku je u The Skints patrný, a nejen proto, že tři ze čtyř členů kapely zpívají. The Skints mají co říct, což je dáno jejich původem, a tři hlasy nahrávce dodávají vítanou rozmanitost.

    Rádio 103.Skints hraje tvrdě, striktně a kape z něj nekonkrétní napětí ulic londýnského předměstí. Kam se hrabou tvrďácké a mnohdy kolotočářské pózy metalových nahrávek. Tohle je heavy metal, jen hraný jako reggae, které vzešlo z multikulturního prostředí londýnské periferie.

    GraphicLineGroup

    Ondřej Horák

    text

    Rectangle
     

    This Town

    EPS
    PDF
     
     
    audio

    1. FM: DJ Mr. Versatile Breakfast Show

    2. This Town feat. Tippa Irie & Horseman

    3. In The Night feat. Horseman

    4. Come To You

    5. My War

    6. FM: Dancehall Dilemmas with Dr. Ranking Pegasus

    7. Friends & Business

    8. Where Did You Go?

    9. Tazer Beam feat. Tippa Irie

    10. The Forest For The Trees

    11. FM: Grime Hour with Rivz

    12. Eyes In The Back Of My Head feat. Rival

    13. Got No Say

    14. FM: DJ Mr. Versatile Evening Session

    15. Tomorrow

    GroupGroup

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    8

  • OvalGroup PolygonPolygon

    The Unholy Preachers

    Fuckin‘ Amen Baby EP

    GraphicLinePolygon

    Punk na hulváta

    První vlaštovka jaro nedělá, a i kdyby EP Fuckin‘ Amen Baby bylo jen vlaštovkou, propadla by se do pekla a nahlas hořela.

    Pražská punkrocková parta se rozhodla, že druhé album bude fanouškům hlasité a rychlé hudby dávkovat natřikrát. Úvod první skladby Our Dark Secrets je na přímočaré parchanty, jimiž The Unholy Preachers bez pochyby jsou, trochu roztažený. Vzhledem k tomu, že se jedná o entrée k vinylové trilogii, lze ale odpustit i to opulentní sólo a metalové flangery.

    Jestli si ale kacířští kněží za něco zaslouží odpustek, je to především ta upřímně hulvátská směska rock‘n‘rollu a punku, kterou se jim podařilo vyrýt do záznamové pásky. Z EP jsou slyšet léta, po která tihle psi značkují pódia po celé republice i za hranicemi a sbírají zkušenosti. Málokterá kapela je u nás tolik vyhraná, tvrdá a stylizuje se do póz, které jsou vlastně sympatické, protože se nebere moc vážně. Stačí se zaposlouchat do textů skladeb Drunken Animal a Your Daddy‘s Porn Magazines. Hodnotnou akvizicí, s níž by si těžko poradila i španělská inkvizice, je u Unholy Preachers zpěv Davida Holého. Ten s hlasem pracuje nenápadně, ale sebevědomě, navíc se tolik nepere s anglickou výslovností, jak tomu bývá v české produkci zvykem. Příjemné jsou pak vysoké back vokály v Automatic Supersonic a vůbec hromadné a melodické refrény, které jsou přirozeným vrcholem každé skladby.

    Celému EP by možná slušela trochu špinavější produkce, co ale není, může být. Třeba už na druhém pokračování, které vyjde během několika měsíců. A my se do konce roku ozveme s recenzí kompletního vinylového opusu.

    Group

    1. Our Dark Secrets

    2. Automatic Supersonic

    3. Drunken Animal

    4. Your Daddy‘s Porn Magazines

    GroupGroup
    GraphicLine

    Ondřej Horák

    text

     
    Rectangle
     

    Automatic Supersonic

    audio

    recenze

    Polygon
     
     

    9

    GraphicLine

    9

 
×
Čtete:
2015/3
Recenze 19. března

Recenze

Recenze 9. března

SMS/REC

SMS Recenze

Duel

Madonna

Naživo

José González

Naživo

The Preatures

Naživo

Death From Above 1979

Naživo

The Subways

Naživo

Metronomy

Naživo

Red Bull Music Academy Bass Camp

Naživo

Ennio Morricone

Naživo

Fink

Naživo

Jelen a Nebe

Naživo

Hitchcook Live, Psycho

Naživo

Mark Lanegan Band

Naživo

LA4

Naživo

Katy Perry

Naživo

Looptroop

Naživo

Macy Gray

Tipy

Kam vyrazit

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.