U2 natočili místo klipu film se skinheady, Fast Food Orchestra se sjeli se sousedem od vedle a Queen se převlékli za ženy v domácnosti. Takový je březnový program Headliner TV.

headliner tv

Romeo a Julie jako skinheadi

Mladá britská režisérka Aoife McArdle se vytáhla a spolu s U2 povýšila videoklip na svébytný žánr krátkého filmu. Do třinácti minut se jí podařilo vtěsnat milostný příběh, subkulturní odkaz, nábožensko-společenský konflikt a ještě vše zasadila do vzpomínky na ulice Belfastu 80. let, tedy do prostředí města, v němž vyrůstala. Videoklip k třetímu singlu z loňské desky Songs of Innocence překvapivě začíná skladbou Alternative Ulster od punkových pionýrů Stiff Little Fingers, stejně tak zazní i The Trouble, další skladba od U2. V hlavní roli je skinheadský pár rozdělený vírou. Přestože ti dva pocházejí z na krev znepřátelených táborů (respektive katolické a protestantské církve), nebojí se být spolu. Snímek šlape nejen dějově, ale i vizuálně, McArdle se inspirovala ve výtvarném umění. „Možná to zní divně, ale opět jsem hodně okoukala od malíře Maxe Ernsta. Především způsob, jakým pracoval se žlutou barvou,“ řekla režisérka. Existuje hodně věcí, které lze U2 vyčítat. Ale tenhle klip ne. Na své kořeny ale očividně nikdy nezapomněli.

U2

Every Breaking Wave

Sousedi mohou mít žízeň

Natočit klip s party v bytě je tak trochu klišé, vzhledem k tématu skladby Fast Food Orchestra to ale tentokrát asi nešlo jinak „Písničku si vybral režisér. Ozval se, dali jsme si sraz, nám se líbily jeho nápady a šli jsme do toho,“ popisuje vznik klipu zpěvák a saxofonista Filip Vondrášek. Už na začátku ale nastal problém, když se ukázalo, že se hostující Vladimir 518 nemůže účastnit natáčení. Režisér absenci rapujícího hosta vyřešil elegantně, víc prozrazovat nebudeme. Na natáčení se sešlo kolem devadesáti lidí. „Každý z nás pozval hromadu kámošů a pak jsme je tlačili, že musí dorazit. Ten byt prostě musel být plnej,“ říká Fido. Když pokračuje v popisu natáčení, vyjde najevo, že se z něj skutečně stal mejdan se vším všudy. Byt kapele statečně propůjčila děvčata z pražského Újezdu, naštěstí ale mají stále kde bydlet. „Zase tolik jsme jim ho nezdemolovali, i když občas bylo na mále,“ přemýšlí Fido o škodách na majetku a dodává, že se party plynule přesunula do blízkého Klubu Újezd. „Kocovina byla noblesní,“ uzavírá Fido popis natáčení. A z klipu je ta kocovina cítit.

Fast Food Orchestra

Sousedi

Zakázaná legrace

Torzo kapely, která z velké části určuje naše povědomí o tom, jak zněla hudba osmdesátých let, vystoupilo v polovině února v Praze. Zarytí fanoušci si přišli na své. K úhoně také přišlo několik redakčních kolegů, včetně kolegy Honzy Vedrala, který svou recenzí zvedl ze židle nejednoho pravověrného rockera. Pojďme se ale podívat do doby, kdy Queen hráli v původní sestavě. Přestože byli jednou z největších kapel na světě, dokázali si ze sebe udělat legraci. A možná je to právě nadhled, který současné sestavě v čele s účastníkem talentové soutěže American Idol chybí. Psala se polovina 80. let, Queen se převlékli za ženy za sporákem a narazili. Amerika, země svobody, nebyla na muže v ženských šatech připravena a i MTV si klip zakázala vysílat. Co na tom, že to celé byla očividná parodie na nekonečný britský televizní seriál Coronation Street. Klip každopádně pobaví i po třiceti letech, kdy už je samozřejmě všem zákazům konec.

Queen

I Want to Break Free