-
text Ondřej Horák
foto Petr Wacko, United Islands
United Islands
Vyhýbáme se velkým kapelám
6
festival
1
-
Už druhým rokem je Barbora Šubrtová hlavním dramaturgem festivalu United Islands, který každoročně centrum Prahy promění v živoucí kulturní organismus. Barboru nejvíc baví objevovat nové kapely, ráda hledá a nachází tradiční žánry v novém kabátu.
v rozhovoru, který Headlineru poskytla jen pár týdnů před dnem D, dne, kdy vypukne festival United Islands.
Jste jediným velkým festivalem v centru Prahy. Má umístění United Islands nějaké výhody oproti klasickými open air festivalům?
Myslím, že jen samotné prostředí je mnohem hezčí než pronajaté letiště nebo lokace mimo historické centrum. Ta místa jsou unikátní i pro muzikanty, v Evropě není moc festivalů, které se odehrávají v centru
Do hudební branže se dostala, když jí bylo dvacet tři let a poprvé si stoupla za gramofony. Pod pseudonymem Miss B z vinylových desek pravidelně hrávala break beat v Roxy, Abatonu a mnoha dalších, a nejen pražských klubech. „Ta doba je pryč, s prací promotéra nejde noční život skloubit především časově,“ říká dnes. Jedním dechem dodává, že jí profese dýdžeje dala hodně. Festivalový program totiž skládá se stejnou pečlivostí jako sety na party. „Chci, aby program gradoval, měl hlavu a patu a návštěvník tak měl maximální zážitek,“ říká Barbora Šubrtová
6
festival
2
-
Alo Wala
Festival United Islands nesází na všeobecně známá jména, která člověk pozná na první dobrou. Podle čeho se při sestavování line-upu řídíte?
United Islands vždycky vozil hudební objevy. Kapely, které tu nikdy nebyly nebo jsou mladé a mají venku jedno album. Zároveň to mohou být projekty, které jsou už doma etablované, v České republice je ale nikdo nezná.
Kde takové kapely hledáte?
Jezdím na showcaseové festivaly, sleduji specializované weby a blogy. U tuzemských kapel se řídíme vlastní zkušeností a na koncerty se snažíme chodit osobně. Děláme kapely, které jsou nám dramaturgicky blízko a vyhýbáme se velkým českým kapelám, které mají ostatní festivaly. Když kapela dokáže naplnit několikatisícový sál, jaký má smysl
města. Lidé oceňují, že mohou zažít festival v pražském, potažmo městském a dostupném prostředí, které je ale přesto zelené. Pro návštěvníky určitě hraje roli i dobrá dopravní dostupnost.
Dokážu si ale představit, že je to v některých ohledech i náročnější.
Nevýhody samozřejmě jsou, tou největší je desátá hodina večerní. V čase, kdy se klasické festivaly rozjíždí, my musíme končit. Bohužel to není ani otázka vyjednávání s magistrátem, je to stanovené zákonem a v poslanecké sněmovně mají teď jiné priority. Jednání o lokacích trvá logicky déle než při pronájmu industriálního pozemku mimo město. Asi máme i trochu víc práce s logistikou, protože nemůžeme vše vozit kamiony, jak je na festivalech obvyklé. Ale to není něco, co by se nedalo vyřešit.
6
festival
3
-
Birth Of Joy
Máme Alo Wala, což je americko-indická rapperka, která spolupracuje s dánskými producenty. Pokud bych to měla k něčemu přirovnat, trochu mi připomíná MIA. Je hodně živočišná a její koncert v Brightonu fungoval výborně. Na opačném pólu hudebního spektra stojí Birth of Joy. To je holandská rocková kapela, která evokuje psychedelický rock sedmdesátých let. Mají odpal a neuvěřitelně to šlape. A pak tam máme Fismoll, což je dvacetiletý polský písničkář, který lehce připomíná Damiena Rice. No a to nejlepší nakonec, britský multiinstrumentalista East Indian Youth, který se se svým aktuálním albem dostal do nejužší nominace na prestižní Mercury Price.
Zmiňovala jste, že vstup na United Islands je zdarma. Je to ekonomicky udržitelný model?
představovat ji na akci, která je zdarma? To raději dáme prostor něčemu novému.
Lidé nechtějí za mladé kapely platit?
Moc to nefunguje, přestože venku to jde. Můžu jmenovat například festival The Great Escape, odkud letos máme několik kapel. Z pohledu návštěvníka českých festivalů tam hrají pouze mladé a začínající kapely. V Praze by vystupovaly v prostoru typu pražský Palác Akropolis. Jenže v Brightonu jsou lidé ochotni zaplatit dvě stě liber za lístek. Tahle cesta u nás průchozí není, ale třeba se to jednou změní.
Z The Great Escape jste se nedávno vrátila. Co jste z Brightonu pro české publikum přivezla?
6
festival
4
-
Máme ověřeno, že jen zlomek návštěvníků jde za konkrétní kapelou
který se na vývoji české scény zásadně podepsal. A stejně tak slovenské nezávislé scéně pomohli Slnko Records. Jsem hrozně ráda, že u nás letos vystupuje šest slovenských kapel, vždycky mi přišlo, že jsou u nás tak trochu neprávem v pozadí.
Festival trvá tři dny. Co celý rok děláte?
Když festival skončí, nastává měsíc administrativy, která není zrovna kreativní, ale udělat se musí. Je to vyúčtování, závěrečné zprávy, dokumentace, třídění tisíců fotografií a tak dále. V srpnu si každý vezmeme na chvíli volno a od září už začínáme připravovat další ročník, promýšlet jeho program a připravovat konkrétní lokace. Kromě festivalu se ale věnujeme i klubovým koncertům a nyní spolu s festivalem souběžně připravujeme i koncert Joe Bonamassy, který přijede 5. října do Fora Karlín. Od prosince pak na festivalu pracujeme intenzivně, domlouváme mediální partnerství, bookujeme konkrétní kapely a věnujeme se produkční práci.
Hlavní jména festivalu zveřejňujete až na poslední chvíli. Proč to tajnůstkaření?
Samozřejmě, měly na to vliv i nějaké provozní záležitosti, jednání s některými kapelami se neuvěřitelně táhla. Návštěvnost to podle nás ale nijak nepoškodí. Máme ověřeno, že jen zlomek návštěvníků jde za konkrétní kapelou. Většina jde na festival jako takový, protože té dramaturgii už věří. Jdou objevit něco, co neznají. Navíc, když program zveřejníme, kromě velkých fanoušků
Na festivalu budete slavit pětadvacet let existence vydavatelství Indies. Jak tahle spolupráce vznikla?
Známe se už dlouho a letos jsme se rozhodli, že dáme větší prostor české a slovenské scéně. Máme pocit, že za těch dvacet pět let se její úroveň výrazně posunula. Vystoupí kapely, které u Indies vydávaly nebo vydávají. Label Indies vnímáme jako jeden z faktorů,
Každý rok je to samozřejmě boj. Můžeme utratit jen to, co máme od sponzorů. Nulový příjem ze vstupného se v line-upu odrazit musí. Naštěstí čerpáme několikaletý grant, který jsme dostali před dvěma lety od magistrátu. Naším partnerem jsou i Pilsner Urquell, Ministerstvo kultury a pak mnoho menších sponzorů. Například dbáme na spolupráci se zahraničními ambasádami, které nám pomáhají spolufinancovat menší kapely ze zemí, které na festivalech moc nejsou slyšet. Díky tomu můžeme přivézt například Michela Reise, skvělého lucemburského jazzového pianistu, který hraje pro tisícové sály, a my bychom na něj těžko dosáhli.
6
festival
5
-
Barbora
Šubrtová
V realizačním týmu United Islands působí od roku 2009, začínala jako asistentka programu, potom byla tiskovou mluvčí festivalu a začala se podílet na stavbě programu. Od roku 2014 je hlavní dramaturgyní festivalu. Mimo to připravuje klubové koncerty, podílela se na koncertní sérii Exit Music, což je vlna, na které do Prahy připluli třeba Tindersticks, The Whitest Boy Alive nebo Parov Stelar Band. Pod přezdívkou Miss B vystupovala jako DJ v předních pražských klubech, v zimě holduje snowboardingu, nikdy nepohrdne dobrou science fiction.
Máte vůbec čas si festival nějak užít?
Vůbec. Loni jsem viděla jeden a půl kapely, takže doufám, že letos budu mít lepší skóre. Nedělala jsem pouze program a částečně jsem byla zapojena i do propagace a produkce, takže to nešlo. Letos jsem hodně těch věcí z produkce odfiltrovala, tak snad budu mít více času. Zajímá mě, jak lidé budou na mé objevy reagovat. Vždycky je mi strašně líto, když to nestíhám. Už jen proto, že je tam super program.
a fajnšmekrů ty kapely moc lidí znát nebude. Začnou si je teprve naposlouchávat a prožitek přijde, až je na festivalu uslyší naživo.
V pražských klubech jste hrávala break beat pod pseudonymem Miss B. Souvisí hraní po klubech nějak s promotérskou činností?
Myslím, že ano. Podobně jako jsem stavěla dýdžejský set, nyní sestavuji line-up festivalu, jen ve větším měřítku. Chci, aby program gradoval, měl hlavu a patu a návštěvník tak měl maximální zážitek. Když jsem hrávala, největší uspokojení pro mě bylo, když jsem viděla, jak lidi tančí a baví se. U práce promotéra je to stejné, jen nestojím na pódiu, ale za ním. Sleduji reakce lidí, a když je kapela, kterou jsem pro ně vybrala, baví, ty emoce jsou hodně podobné.
Takže každá stage je vaším pomyslným gramofonem?
Trochu ano, každá stage je vlastně takový můj set list na party.
Od loňska jste hlavním dramaturgem festivalu. Je váš podpis na programu znát?
Řekla bych, že trochu ubylo world music a tradičních žánrů jako blues a big beat. Já po těchto žánrech jdu také, ale baví mě je hledat v novém pojetí. Loni u nás vystupoval například Heymoonshaker, což je kovaný bluesový kytarista, jen s sebou vozí beatboxera. Letos to podobně cítím s Birds of Joy, kteří mohou znít jako z roku 1978, ale přitom je v nich mnoho nového.
6
festival
6
Předchozí článek:
10 kapel, které se vrátily k hard rocku
Další článek:
Peter Pan Complex