text jaroslav špulák (právo)

foto live nation

Byznysmeni

Loni se Kiss, kteří vystoupí 8. června v pražské O areně, mohli přetrhnout, aby světu oznámili, že už nejspíš nevydají žádnou desku. Minulý měsíc ale bylo všechno jinak. Na světě je první písnička a ven by měla jít na řádném albu. Celý tento scénář zapadá do filozofie, která existenci americké kapely provází.

informace, že jako producenta jednadvacáté desky si Simmons představuje právě Stanleyho. „Já už nemám tolik energie, abych každý den napochodoval do studia. Paul je na tom o dost lépe, proto si myslím, že by byl pro naši desku nejlepší producent,“ konstatuje. „Neptejte se mě ale, kdy vyjde. To je ve hvězdách. Důležitější pro nás je, abychom teď absolvovali a dokončili koncertní turné.“

O něm řekl, že je pravděpodobně jedno z posledních, které jeho kapela absolvuje. „Mick Jagger koncertuje i v jednasedmdesáti letech. Mně se to pravděpodobně nepovede. Ale dokud budeme schopni dokazovat, že jsme pořád nejlepší kapela na světě, zůstaneme,“ vysvětlil.

Byl to baskytarista Gene Simmons, který se rozhodl být upřímný a negoval předcházející tvrzení kolegy Paula Stanleyho, že by už fanoušci novou desku čekat neměli. „Píšu nové skladby, to je jasná věc. Jedna z nich je už hotová a jmenuje se Your Wish Is My Command,“ konstatuje Simmons. „Mám v sobě hudbu, která potřebuje ven. Ta písnička zní jako klasická pecka od Kiss. Nepochybuju o tom, že bude muset jít mezi lidi, nejlépe na desce.“

Stanley loni řekl: „Kapela může pokračovat i bez nové hudby. U Kiss se toho beztak děje pořád dost, proto nemáme potřebu psát nové skladby a vydávat nové album.“

Cosi se ale změnilo, a nepřekvapila ani

První alba Kiss se neprodávala tolik, aby to zavdalo důvod k tupé aroganci. Bydleli v zaplivaných motelech a jedli fazole s klobásou

Oni vlastně měli štěstí, protože první alba Kiss se neprodávala tolik, aby to zavdalo důvod k tupé aroganci. Jejich síla však byla v koncertech. Bydleli v zaplivaných motelech, jedli fazole s klobásou z konzerv a každý dolar vráželi do svého uměleckého fungování. Když se později stali populárními

být možné si sáhnout. Vznikli Kiss, kapela, která měnila tvář rock’n’rollu.

Nebyla to však cesta přímočará a jednoduchá. V první polovině sedmdesátých let, kdy vznikla, bylo už dávno slabinou rockerů rychlé propadání slávě. Spoustě kapel stačilo dobře prodat jednu desku a vyskočit do první dvacítky prodeje, aby jí to zamotalo hlavu tak, že na cestách demolovala hotely, do ženských klínů bezbřeze vlévala sémě svého egoismu a nakonec se její členové mezi sebou pohádali a vše skončilo nepřekonatelnou nenávistí či rozpadem. To všechno Kiss věděli a Simmons kdysi prohlásil, že rockeři jsou idioti.

Před více než čtyřiceti lety totiž došlo Paulu Stanleyovi a Genemu Simmonsovi, že smyslem jejich života je rock’n’roll. Ve světě doznívala beatlemánie, rozpadalo se hnutí hippies a do popředí se draly tvrdší rockové kapely, jejichž energie oba mládence fascinovala. Stejně tak ale milovali komiksy a filmy o superbohatýrech, a tak dva světy – rockový a fantastický –spojili. Podle nich by rocker neměl na pódiu vypadat jako kluk ze sousedství a na komiksové postavy by mělo

Rockeři jsou idioti

Kiss jsou nejlépe vydělávající rocková skupina v Americe. Prodali více než sto milionů alb, to první vydali před jednačtyřiceti lety. Láska k rock’n’rollu je dovedla až k tomu, že z něho udělali skvělý byznys a jsou považováni za průkopníky franšízy. Jako první zaměnili rockový koncert za kýčovitou show, z jejich odkazu čerpají Venom, Marilyn Manson, Lady Gaga, Slipknot, Hollywood Undead a další a mají fanoušky mezi největšími celebritami a nejdůležitějšími politiky světa.

V prodejnách her stojí obrovské figury členů skupiny Kiss a vedle v regálech se množí komiksy i knihy o kapele, videokazety a DVD

Simmons na koncertech plival oheň a krev, kytarista Ace Frehley hořel a Stanley se vyžíval v tom, co odkoukal od svých oblíbených The Who. Bicí se vznášely vzduchem a diváci je mohli vidět zavěšené v klubu či hale ještě dlouho po skončení koncertu. Do toho skvěle fungovaly jejich živelné, přímočaré a chytlavé písničky, takže se už v sedmdesátých letech stalo pravidlem, že na akcích, na nichž hrály i jiné kapely, to byli Kiss, kteří uzmuli pozornost pro sebe. Kdo koncertoval po nich, vypadal nezajímavě a fádně. Simmons a Stanley předběhli dobu. Přijali skutečnost, že jejich největší sílou jsou koncerty, ne alba, a mimoděk to potvrdili záznamy Alive (1975, 1977 a 1993), které převyšují studiové desky.

a Stanleyho se zeptali, jaké je být bohatý a slavný, odpověděl: „Nemám v těchto oborech žádné zkušenosti.“ Investice se jim ale začaly vracet.

V roce 1975 vznikl fanklub Kiss Army. Založili ho Bill Starkey a Jay Evans, aniž by to

Urny a rakve

Alba a koncerty v komiksových maskách byly ale jenom částí celého rockového byznysplánu, jenž se v chytrých hlavách těch dvou zrodil. Brzy bylo možné koupit si figurky členů kapely, díky kterým mohli mít fanoušci své hrdiny stále na očích. Kromě triček se na koncertech prodávaly svačinové servisy, klíčenky, samolepky, šminky na malování, masky, kostýmy i urny a rakve. V jedné z exkluzivní série byl pochován Dimebag Darrell ze skupiny Pantera, který byl v roce 2004 zastřelen šílencem Nathanem Galem během koncertu své další formace Damageplan v městě Columbus v Ohiu. V prodejnách her stojí obrovské figury členů skupiny Kiss a vedle v regálech se množí komiksy i knihy o kapele, videokazety a DVD. Spousta zralých fanoušků se pak nechává oddat v maskách a kostýmech Kiss.

i obléhání stanice fanoušky, začala WVTS písničky Kiss zařazovat a na koncertě v Human Civic University Center v Terre Haute, kam přišlo deset tisíc diváků, byla v listopadu toho roku Kiss Army oficiálně ustavena. Dnes má více než sto tisíc členů po celém světě a její činnosti přináší kapele pět tisíc dolarů denně. Simmons pro ni vymyslel přátelský slogan „Vy jste s námi, my jsme s vámi“.

Tři tisíce licencí

Na konci sedmdesátých let se však Kiss pod váhou své popularity prohnuli. Bubeník Peter Criss si začal s drogami a v roce 1980 odešel. Dvakrát se pak do sestavy vrátil, pokaždé ale na krátkou dobu. Kytarista Ace

měli v dlouhodobém plánu. Tihle dva dospívající fanoušci Kiss z Terre Haute v Indianě začali kontaktovat tamní rozhlasovou stanici WVTS , aby do svého vysílání zařadila více písniček Kiss. Poté, co je programový ředitel Rich Dickerson opakovaně odmítl, začali volat do vysílání a představovali se jako The Kiss Army.

Později poslali do rádia otevřené dopisy, které podepsali jako Bill Starkey – prezident Kiss Army a Jay Evan – polní maršál Kiss Army. V některých přitom vyhrožovali, že pokud se programová stavba nezmění ve prospěch Kiss, vyhodí celou budovu, v níž stanice sídlila, do vzduchu. Netrvalo dlouho a přidali se k nim další posluchači, kteří své dopisy podepisovali jako členové Kiss Army.

Na základě této podpory, k níž patřilo

Nezabývejte se názorem kritiků, ať si píší a říkají, co chtějí

ale asi, že polovinu sestavy tvořili newyorští židé a Simmonsova matka prošla koncentračním táborem. Mnozí si jistě vzpomenou, že tento „nacistický“ argument byl proti Kiss použit i v předrevolučním Československu. Celou kontroverzi nakonec zahladil čas.

Kiss přežili mnohé jiné slavné kapely. Koncerty, alba a všechno kolem jim vynáší nepředstavitelné finanční sumy, a aby z toho měli něco i jiní, podíleli se i na mnoha charitativních projektech. Loni koupili Simmons a Stanley akcie halového fotbalového klubu z Los Angeles se záměrem iniciovat fúzi šoubyznysu a sportu. Kapela se objevila i na obálce prestižního magazínu Forbes, Stanley maluje obrazy a Simmons připravil pořad o své rodině. Tihle dva prý vlastní asi tři tisíce licencí na různé produkty.

Zásady dobrých obchodníků

Michael Branvold, americký specialista na marketing a od sedmdesátých let fanoušek Kiss, shrnul jejich počínání takto: „Nezabývejte se názorem kritiků, ať si píší a říkají, co chtějí. Za druhé – s médii by se mělo jednat s respektem, i když to někdy vyžaduje andělskou trpělivost. Za třetí – úspěch nepřichází najednou. Musíte počkat na správný čas, i přes obavy a dočasné potíže. Pokud některé projekty skončí katastrofou, je potřeba se podívat na kariéru jako na celek. Za čtvrté – všechno je značka – fotbalový tým, logo, rakev s Dimebagem i televizní programy, to všechno spoluvytváří image. Pokud jsou fanoušci ochotni platit za vstupenky, musí

Skvělou službu byznysu formace prokázala i opozice. Podle některých odpůrců byli Kiss fascinování satanismem a jejich název prý byl zkratkou slov Knights In Satan’s Service (Rytíři ve službách Satana). Výtečná propagace.

Potíže přineslo také logo, které vymyslel Ace Frehley a ve kterém jsou dvě „S“ vyvedena ve tvaru jakéhosi blesku. Tím se od prvních dvou písmen oddělila a u někoho vznikl dojem, že kapela propaguje nacismus. Nevěděl

Frehley si na prahu osmdesátek řekl, že není ani cirkusák ani postava z komiksu, nýbrž muzikant, a na to konto se odporoučel také. Ukázalo se nicméně, že tyto dva posty jsou v kapele nahraditelné. Budoucnost to pak několikrát potvrdila.

dostat všechno, co očekávají. Nezapomeňte, že nic není zadarmo, o všechno je potřeba usilovat. A ještě jedna věc – je dobré spojit příjemné s užitečným.“

V rozhovoru pro Wall Street Journal Simmons řekl, že jeho život je příkladem uskutečnění amerického snu. Prošel si cestu od obyčejnosti k bohatství, na které se nikdy netajil obdivem k úspěšným lidem typu Billa Gatese. Říká o sobě, že je velmi konzervativní obchodník a líbí se mu myšlenka dvacetiprocentní rovné daně. Na pódiu je démon, který plive krev. V zákulisí je milovník sexu a alkoholu, který se obloukem vyhýbá drogám a cigaretám. Když se ho z Wall Street Journalu zeptali, co byla jeho nejlepší investice, řekl: „Gene Simmons“.

Z této pozice může dnes docela klidně vyprávět o tom, že má připravenou jednu písničku a bude z ní deska. Při jeho usilovnosti a cílevědomosti to tak totiž nejspíš opravdu bude, ač ta informace vypadá trochu komicky.