Americká hardrocková kapela Halestorm v čele s charismatickou zpěvačkou a kytaristkou Lzzy Hale má za sebou tuzemskou koncertní premiéru. A může si gratulovat, byl to jeden z těch koncertů, při nichž nechcete, aby končily.

text Iva Boková

foto Jan Nožička

Role předkapely se zhostila broumovská formace Imodium a nutno poznamenat, že opravdu se ctí. Není až tak časté, že tuzemský band jako support zahraniční, navíc žánrově poněkud tvrdší kapely, dokáže návštěvníky natolik strhnout. Závěrečný song setu ale s Imodiem zpívali a odtleskali úplně všichni přítomní.

Samotní Halestorm se vyřítili na pódium krátce před desátou hodinou večerní a hned na úvod do fanoušků nasypali hitovku Love Bites (So Do I), singl z druhé desky, za který v roce 2012 získali cenu Grammy. Pak kapela sáhla ještě hlouběji do historie a následovala trojice songů z nejnovějšího alba: Apocalyptic, Scream a I Am the Fire.

Zazněly také předělávka písničky Gold Dust

Woman od legendárních Fleetwood Mac, úspěšný singl z nové desky Amen nebo až metalové songy Mayhem a I Like It Heavy. Nechyběla ani balada Dear Daughter, při níž se zpěvačka a kytaristka Lzzy Hale doprovázela na klávesy.

Lzzy má v hrdle zlato. V jejím případě se dá bez přehánění říct, že se zrodila opravdová rocková hvězda. Hlasově určitě patří k nejvýraznějším zpěvačkám na současné – možná nejen – rockové scéně. Má velký rozsah, dokáže zpívat velmi jemně a procítěně, silně zařvat, umí pořádně zatlačit na pilu a předvést nefalšovaný rockový chraplák, ale také použít sexy sametový naléhavý hlas pravé „lejdy“.

S lehkostí a naprosto přirozeně si také pohrává a spolupracuje s publikem. Bez větší

Lucerna Music Bar, Praha, 13. 8. 2015

námahy si fanoušky v Lucerna Music Baru okamžitě omotala kolem prstu a ti ji oddaně po celé dvě hodiny následovali a zobali jí z ruky. Zpívali s ní snad i ti, kteří neznali texty a nové songy Halestorm ten večer slyšeli vůbec poprvé.

Součástí setlistu bylo i krátké bubenické sólo Lzzyina bratra, hezounka Arejaye, který při něm řádil jako tajfun, vyskakoval na stoličce metr vysoko, použil gigantické paličky. Místy jeho hra připomínala elektronické Safri Duo, vybubnoval taky úryvky ze slavných skladeb od Twisted Sister nebo Judas Priest. Oproti tomu, jak vypadaly koncerty Halestorm před třemi lety, se do dění aktivněji zapojovali i kytarista Joe Hottinger a baskytarista Josh Smith. Přesto stále působí, že dělají sourozencům Haleovým jen jakési křoví.

Celkem zaznělo osmnáct skladeb plus další tři v přídavku. Ten kapela zahájila písní Unapologetic, kterou návštěvníky pražského koncertu odměnila za skvělou spolupráci. Naživo ji totiž ten večer zahrála vůbec poprvé. Po úplně poslední I Miss the Misery, kterou opět s Lzzy zpívali všichni, se americká čtveřice rozloučila a… game over.

Člověk by si ale přál, aby hrála až do rána. Byl to přesně ten koncert, na němž se necháte strhnout atmosférou a máte pocit, jako byste vy sami byli členem kapely a křepčili s ní přímo na pódiu. Halestorm dokazují, že rock není mrtvý, ba naopak, že se v tomto žánru tu a tam zrodí opravdová hvězda s obrovským talentem, který navíc umí naplno využít a vcelku elegantně prodat.