A stane se tak 20. ledna. Nejprve to, co o Mertovi moc známo není – kromě hudby se věnoval psaní knih i architektuře, kterou vystudoval na ČVUT. A zaměřil se i na film, po studiích režie na FAMU natočil například s Janem Werichem animovanou pohádku František Nebojsa. Kromě toho Vladimír Merta píše knihy, fotí, publikuje v tisku... a hlavně stále čile koncertuje a vydává desky. Vždyť od roku 2013 mu v nakladatelství a vydavatelství Galén vyšly tři, Domilováno, Kecy a Imagena.

Známý český písničkář
Vladimír Merta oslaví
sedmdesátiny

Elpíčka, jednoduchý název

sofistikovaného boxu

V minulém čísle jsme posmrtnou kompilaci Pavla Bobka od Supraphonu jen tak nakousli v rámci tipů na vánoční dárky, nyní je vhodná příležitost představit si ji blíže. Jde totiž o skutečně úctyhodný box sedmi studiových alb a osmé nové desky s krátkými nahrávkami, nazvané Espíčka. Funguje však nejen jako komplexní průřez zpěvákovou tvorbou, ale zároveň hodně vypovídá o situaci v tehdejší populární hudbě.

Pavel Bobek miloval rock‘n‘roll, ale mnohem více u nás popularizoval americkou country a folk. Vždyť Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát nebo Veď mě dál, cesto má patří v původních verzích do zlatého fondu country a v legendárním pořadu Grand Ole Opry se stále neohrály.

U Bobkovy kompilace je ale zajímavé sledovat ještě jednu věc. Spolupracoval prakticky s každým, kdo v tehdejším mainstreamu něco znamenal (a znamená i dnes). Texty mu psali Jiří Grossmann, Vladimír Poštulka, Zdeněk Rytíř,

Michael Žantovský nebo Michal Horáček, původní tvorbu mu skládali Petr Hapka, Karel Zich nebo Luboš Svoboda.

V době, kdy socialistická cenzura přísně filtrovala populární hudbu, dokázal Bobek protlačit do československých médií i divadel písně Lou Reeda, Paula Simona, Leonarda Cohena nebo Neila Diamonda. A to jsme nakoukli skutečně jen mírně pod povrch, komu se dostanou Elpíčka do ruky, nechť si připraví pořádnou porci času – Pavel Bobek toho totiž dokázal mnohem, mnohem víc.

Letná, toť název nového alba Jany Šteflíčkové. Zase se nám tu objevuje jméno Galén, v jehož vynikající edici Olivovníky cédéčko vychází. Pokud vám jméno zpěvačky nic neříká, vězte, že o hodně přicházíte. Šteflíčková patří totiž do generace mladých českých písničkářek, které se stále více derou na povrch a v určitých směrech předčí své mužské kolegy. Pokud máte rádi Elišku Walsh, Žofii Kabelkovou nebo třeba Báru Zmekovou, Jana Šteflíčková vás nadchne. Na Letné je hravá (píseň Déšť), zasněná (Čajovník), zamyšlená i nostalgická (Babičky). Hudebně písničkářka kombinuje tradiční folkové postupy s mírnou nadsázkou šantánu a skvěle pracuje s hlasem.

Jana Šteflíčková
rozjímá o Letné

Britští hudebníci vzdali hold Ewanu MacCollovi

Je to sice trochu se zpožděním, ale dvojalbum Joy Of Living je konečně venku. Jde o tribut věnovaný Ewanu Maccollovi, britskému písničkáři, který by vloni v lednu oslavil sté narozeniny. Šlo o velmi zvláštní, ale stejně tak výraznou postavu britského folku. MacColl byl totiž komunista a občas si ulétl, například v jeho Baladě o Stalinovi nebo Baladě o Ho Či Minovi. Podporoval odbory, stávky, protestoval proti atomovému zbrojení nebo kapitalistickému vykořisťování.

Na druhou stranu, v momentě, kdy odsunul své levicové ideje, které konzervativní Británii spíše provokovaly než burcovaly, platil za jednoho z nejlepších autorů své doby. Vždyť jeho písně přezpívali třeba Elvis Presley nebo Johnny Cash! Na ně teď navazuje skupina britských hudebníků, kteří společně vydali

právě dvojdesku Joy Of Living. Najdeme zde Bombay Bicycle Club, Paula Bradyho nebo třeba Billyho Bragga ze skupiny Riff Raff.