Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Novinky

Zaostřeno

Lenka Dusilová

Mám zaseto na novou desku

Obrazem

Očičkem Nožičky

Zaostřeno

Cenová smršť

Zaostřeno

Cena Apollo

Jak se lovil Kapr

Zaostřeno

Ceny Anděl

Kryštof, kam se podíváš

Headparáda

Redakční tipy

Zaostřeno

Festival Metronome

Potká se Iggy s Ivanem Kralem?

Ve studiu

5 otázek pro … Michal Ambrož

Zaostřeno

Sdílení fanoušků

Můj soundtrack

Lukáš Pavlásek

Jak jsem textoval pro Stouny

Čerstvé (z)boží

The Atavists

Zlé časy přicházejí

Headliner 1/4

Vinylmánie

Headliner 2/4

Velký příběh jednoho labelu

Headliner 3/4

James Jagger

Poprvé jsem seděl s tátou u piana

Headliner 4/4

První dojmy

Smršť vyjetá jak Kolumbie

Téma 1/4

56 debutů tisíciletí

Téma 2/4

56 debutů tisíciletí

Téma 3/4

56 debutů tisíciletí

Téma 4/4

56 debutů tisíciletí

Headliner

Adrian T. Bell

Nenapadlo mě, že budu muzikant

  • text VOJTA TKÁČ

    foto Jan Nožička

    ADRIAN T. BELL

    NENAPADLO MĚ,
    ŽE BUDU MUZIKANT

     

    7

     

    Headliner

    1

  • Když před dvaceti lety Adrian T. Bell přijel do Česka, neměl žádné ambice stát se hudebníkem. Dnes za svůj debut vlastní cenu Apollo a patří k výrazným osobnostem tuzemské nezávislé scény. Životní i hudební cestě frontmana The Prostitutes se částečně věnuje i jeho nová sólová deska Night and Day. Do jakého bodu vlastně za ty roky zpěvák došel?

    Znáte ten pocit, kdy se vám nakupí několik věcí najednou? Něco podobného zažívá v poslední době i Adrian T. Bell. Se svými Prostitutkami vydal na konci listopadu čtvrtou řadovou desku Zum Passer. Pouhé tři měsíce nato světlo světa spatřil i jeho vlastní druhý sólo počin. „Novinka The Prostitutes měla vyjít už před rokem, ale dokopat se k nahrávání nám trvalo věčnost. A nakonec to dopadlo takhle,“ vysvětluje Adrian. Tvůrčí proces obou alb se ale diametrálně lišil. Zum Passer vzešel tak trochu náhodou ze syrového kapelního soustředění v Krušných horách. „Šlo o to, abychom strávili víkend jako kapela mimo studio a společně si zahráli. Nikdo

    nečekal, že z toho vyleze celá deska,“ vysvětluje Adrian. Zpěvákovo sólové dílo Night and Day oproti tomu vznikalo (stejně jako debut Different World) pod producentskou taktovkou Michaela Rendalla. Tahle spolupráce se nesla v tradičnějším duchu, ale zároveň Bella donutila ke spontánnosti a posunování vlastních limitů. „Nad několika mými demáči Michael jen mávl rukou a řekl mi, ať to zkusím jinak. Jednoho dne už mě to začalo fakt štvát. A tak jsem se kousl a složil na místě asi tři nové skladby. Z těch byl nadšený, od toho momentu už šlo vše hladce,“ vypráví.

    Ještě před dvanácti lety by přitom Adriana ani nenapadlo, že jednou vydá album

     
     

    7

    Headliner

    2

  • Stále mě baví výzvy a nebezpečí, které pro mě poslední roky představuje muzika

    s producentem, který spolupracoval třeba s Pink Floyd a Killing Joke. Vlastně by ho nenapadlo, že vydá jakékoli album.


    NÁŠ NOVÝ ZPĚVÁK

    Majitel nezaměnitelného basbarytonu pochází z anglického Newcastlu. V Manchesteru vystudoval krajinnou architekturu a působil také jako navigační důstojník britské Royal Fleet Auxilliary. „Život u námořnictva na mě měl obrovský dopad. Šlo o dobrodružství neodmyslitelně spjaté s mým mládím. Stále mě baví výzvy a nebezpečí, které pro mě

    poslední roky představuje muzika,“ vysvětluje jednapadesátiletý umělec. O začátku své pěvecké kariéry se ovšem dozvěděl tak trochu z druhé ruky, od kytaristy The Prostitutes Martina Přikryla. „Martin mě tenkrát prakticky přinutil, abych začal dělat hudbu. Domluvili jsme se, že si jen tak přátelsky zajamujeme. Ve zkušebně ale klukům bez rozmýšlení řekl: Tohle je Adrian, náš nový zpěvák,“ vzpomíná Bell s úsměvem. Ačkoli se do té doby věnoval mnoha kreativním činnostem, zpívat se prý odhodlal maximálně tak ve sprše. S vidinou nové zkušenosti a přitažlivosti velké neznámé ovšem přídomek nového frontmana s radostí přijal. „Vůbec nic jsem

     
     

    7

    Headliner

    3

  • Vždycky mi bylo fuk, jestli tady je cílovka pro naši hudbu

    Po vydání dalších dvou výborně hodnocených desek se ale frontman rozhodl využít své nápady, které do tvorby domovské kapely tolik nezapadaly. V šuplíku už totiž ležely zbytečně dlouho. „Hodně písní a idejí jsem měl připravených roky dopředu. Potom jsem ale přišel do studia za Michaelem a fůru věcí jsme stejně udělali úplně jinak,“ vybavuje si. Písně ovlivněné žánry jako soul, country a rock’n’roll vydal protagonista pod svým skutečným jménem – Adrian T. Bell. Sólová prvotina Different World plná příběhů o životních zlomech a lásce se na konci roku 2013 setkala s nadšením fanoušků. Jistým překvapením pro mnohé byl ale trumf v podobě výhry hudební ceny Apollo. „Měl jsem fakt štěstí. Nenapadlo mě, že bych mohl vyhrát. Apollo mě určitě motivovalo, abych dál tvořil. Jde o projev uznání, který potěší každého muzikanta.“


    OBJEVIT NOVÉ MOŽNOSTI

    Pouhých dvanáct měsíců od udělování respektované ceny se britsko-český muzikant znovu hlásí o slovo. A ani po zisku ocenění nezůstává stát na místě. Svědčí o tom mimo jiné i obal jeho druhé sólovky Night and Day, kterou v tomto čísle recenzujeme. S kytarou v ruce na něm kráčí směrem k holešovickému přístavu. Na první pohled se může zdát, že jde o plánované propojení protagonistovy hudební kariéry s námořnickou minulostí. „Vůbec to tak nebylo myšleno. Oslovil jsem Martu Režovou, jestli by pro mě mohla udělat pár fotek. Samozřejmě jsem jí řekl, že jde

    Teď existuje Spotify a plno dalších platforem,“ hodnotí Adrian. Formace se za nedlouho stala jistým klenotem tuzemské scény. Tak schválně, kolik znáte vinohradských kapel s anglickým zpěvákem, které odmítají žánrové škatulky a tvoří progresivní kytarovou muziku? „Vždycky mi bylo fuk, jestli tady je cílovka pro naši hudbu. Baví mě skládat písničky a neuvažuju u toho, komu jsou určeny. Fakt, že se lidem líbí, považuju za ohromný bonus,“ říká Adrian.

    proti tomu nenamítal. Ve skupině jsem nikdy předtím nepůsobil, takže mě to okamžitě chytlo. Ve snu bych si nepomyslel, že se jednou budu aktivně věnovat hudbě, ale díky Martinovi jsem jí dal šanci.“ The Prostitutes se zrodily. Nebo vlastně zrodili.


    PÍSNĚ ZE ŠUPLÍKU

    Ale to už je stará story. Od vydání prvního alba indierockových Prostitutek s názvem Get Me Out of Here totiž už uběhlo deset let. „Čas letí. Myslím ale, že se hudební byznys v Česku od té doby zas tak výrazně nezměnil. Jen podstatně zesílila moc internetu. Když jsme začínali, frčel MySpace.

     
     

    7

    Headliner

    4

  • Chtěl jsem udělat
    temné album!
    Nakonec se to nepovedlo, tak snad příště

     

    Adrian T. Bell – Mindless State
    of a Homeless Man

     

    Důvod k jinému přístupu byl jasný. „Věděli jsme, že nechceme znovu nahrát Mindless State of a Homeless Man nebo recyklovat další songy z prvního alba. Chtěli jsme se posunout dál a objevovat nové možnosti,“ říká Adrian.

    jen o klasické promo focení, ale výsledek se mi natolik líbil, že jsme ho použili rovnou na obal,“ vysvětluje Adrian.

    Deska, která vtahuje svou atmosférou, si v číslech vyžádala zhruba tři měsíce shánění sponzorských darů, deset dní nahrávání a několik měsíců, během nichž se ladily detaily. Oproti debutu se tentokrát na tvorbě podílelo mnohem víc lidí. Od Bella a producenta Rendalla přes bubeníka Honzu Janečku (Luno), klávesistu Vojtu Šeligu a basáka Jana Koudelu až po hostujícího kytaristu Hadjiho Moussu nebo zpěvákovu dceru Sophie. K tomu si připočtěme ještě přispění dvojčat Denisy a Simony alias 20 Minutes, které Adriana pěvecky doprovázejí při koncertech.

    Název Night and Day symbolizuje čekání na rozbřesk, který s sebou přinese nové životní zkušenosti.“ A přestože se může zdát koncept „uvažování nad současnou společností“ trochu komplikovaný, většina songů vychází z každodenních zážitků a rozhovorů. Například veselý Three Cofee: „Každé ráno jsme si před nahráváním dali tři kávy. Je to úplně prostá záležitost, která prosila o to, aby o ní vznikl song. Potom, co si člověk láme hlavu se složitými nápady, mu dojde, že ty nejzajímavější věci se dějí přímo před ním.“

    TŘI KÁVY

    Předešlá práce s Michaelem Rendallem poskytla zpěvákovi jistou perspektivu, díky které získal představu, jak má novinka znít. Úplně to ale nevyšlo. „Chtěl jsem udělat temné album! Nakonec se to nepovedlo, tak snad příště,“ usmívá se Adrian. Spíš než temnotu Night and Day poskytuje balanc mezi negativitou a radostmi života, kterých se stále najde dost. „Skladby jsou o hledání sama sebe v téhle moderní době, která je plná pesimismu, ale zároveň nabízí mnoho věcí, kvůli kterým stojí za to se radovat.

     
     

    7

    Headliner

    5

  • Do jakého bodu tedy hudební cesta Adriana T. Bella došla? Jeho tvorbě se nedá prakticky nic vytknout, disponuje životním nadhledem jako málokdo a radost si dokáže udělat prostým ranním kafíčkem. „Jsem pořád ten stejný chlapík, který doma sedí v kuchyni s kytarou a zapisuje si nápady,“ uzavírá Adrian. Díky za to.

     

    KAFE A CIGÁRA

    Do kavárny přicházím asi o pět minut dřív. To abych vybral nejvhodnější stůl pro nahrávání rozhovoru. Vtom se za mnou otvírají dveře a vchází usměvavý chlapík v džísce a brýlích s černými obroučkami. Je to Adrian T. Bell. Frontman kapely, kterou zbožňuju už od její debutové desky. „Vojta? Moc mě těší, nesedneme si radši k baru?“ podává mi ruku a ukazuje na druhý konec restaurace. Po svém investigativním úsilí najít ideální stůl uznávám, že bar bude přece jen lepší. Adrian si objednává espresso, ale tváří se, jako by mu ještě něco scházelo. „Počkáš chvilku? Zaběhl bych si do sámošky naproti koupit cigára,“ ptá se zpěvák poté, co ochutná kávu. Chystám si diktafon a v hlavě si naposledy přehrávám skladby z jeho nové sólové desky Night and Day. Adrian se svižným krokem vrací a zapaluje si první cigaretu. „Tak co, jak dlouho už píšeš pro Headliner?“ usmívá se a vydechuje kouř. Znáte ten pocit, když zjistíte, že je váš oblíbený muzikant zároveň fajn týpek? Ne? V tom případě se musíte sejít s Adrianem T. Bellem.

     
     
     
     

    7

    Headliner

    6

  •  
     
     
     
     

    ODKAZ ADRIANA T. BELLA

    Během našeho povídání ve vinohradské kavárně jsme s Adrianem nakousli téma života a smrti. Zejména pak v kontextu hudebního světa. „David Bowie je nenahraditelná osobnost a inspirace. Místo toho, abych ale smutnil kvůli jeho úmrtí, mám radost, že tady byl. Zanechal za sebou totiž obrovský odkaz úžasné muziky,“ líčil se zápalem Adrian. Ano, zanechat za sebou odkaz je asi tou největší motivací v jakékoli činnosti. Už teď můžeme říct, že pan Bell svět obdaroval několika silnými uměleckými díly. Připomeňme si jeho dosavadní diskografii.

    Get Me Out of Here (2006)

    Hometown Zombies (2009)

    Deaf to Call (2012)

    Different World (2013)

    Zum Passer (2015)

    Night and Day (2016)

    Dnes už pomalu, ale jistě kultovní debut The Prostitutes, který sehrál roli na vzestupu lokální indierockové scény. Syrová kytarovka s polibky syntetizátorů získala nominace na několik cen a započala budování armády fanoušků, kteří mohli hrdě tvrdit, že „strávili noc s Prostitutkami“.

    Mistrovské dílo kapely mělo jedno zásadní sdělení – když prosedíte většinu života na gauči před telkou, stanou se z vás zdomácnělí zombíci. Kromě toho ale představilo Prostitutes s novým špičkovým zvukem, o který se zasloužil Dušan Neuwerth. Mezi impozantními skladbami narazíme i na poctu zmiňovanému Bowiemu.

    S třetí deskou Bell, Destroyer a spol. předvedli, že se mají stále kam posouvat. Deaf to Call nabízí temnější a tvrdší Prostitutes, ale téměř se vším, co na nich fanoušci doposud měli rádi. Také tentokrát se oprávněně našli jedinci, kteří zvuk formace přirovnávali k potomkům Joy Division.

    Když Adrian T. Bell oznámil vydání své sólové prvotiny, dalo se čekat, že tentokrát půjde o něco trochu jiného. Jemnější hudba se silnými texty a melodiemi vyvolává nejrůznější emoce. Při její tvorbě se nelimitoval žánrovým zařazením, což vedlo k hudební pestrosti i zisku šedé sošky Apollo.

    Bezpochybně nejsyrovější a nejméně učesané dílo The Prostitutes. Zum Passer je ovlivněn místem svého vzniku, tedy Krušnými horami, kam kapela vyrazila nezávazně nahrávat, co ji napadne. Chytrost a invenčnost svých předchůdců si ovšem obstojně udržuje.

    Bellova druhá sólovka přirozeně pokračuje v zobrazování jeho životní cesty a pohledu na svět. Věnuje se na ní negativitě moderní doby, ale i obyčejným věcem a radostem z každodenního života. Ve spolupráci s producentem Michaelem Rendallem se mu opětovně podařilo stvořit dotaženou a rozmanitou desku.

     
     
     
     
     
     
     
     

    7

    Headliner

    7

 
×
Čtete:
2016/3
Adrian T. Bell: Nenapadlo mě, že budu muzikant

Rozhovor

Mike Trafik

Proč se tu drží huba

TOP

9 ranařů

Muzikanti, kteří zmlátili své fanoušky

Enface

Sarah Hartman

Mám motýly v břiše

Intro

Iggy Pop

Ikona

Portrét

Iggy Pop

Poezie šílenství

Diskografie

Od punku k šansonům a zpět

Recenze

Iggy Pop

Post Pop Depression

Hlášky

Dívala se na mě penetračně

Anketa

Obdiv, nezájem a společný sex

Rozhovor

Václav Havelka

Zásadní je dávat maximum

Reportáž

Prague Conspiracy

Kážeme víno a pijeme víno

TOP

10 klipů, které pobouřily

Jackie Crash

Twenty One Pilots

Všechny ručníky jsou po nás špinavý

Dotazník

The Bloody Beetroots

V taneční hudbě je příliš spekulací

česká stopa

Underworld

Na zasněženém poli

Story

Primal Scream

Spolek nezničitelných

Průvodce

Hard Rock Cafe

Jak to bylo s podprsenkou Blondie

Rozhovor

Simple Plan

Kritici nás nemají rádi

TOP

Muzikant + muzikant = VSL

Retro

Charles Aznavour

Když Básník zpívá

Rozhovor

Vladimír Merta

I starý křápy se dneska sbíraj

Insider

Jimmy Jam

Narodil jsem se, abych pomáhal hvězdám

Televize

Videorama

Enface

Aurora

Alenka z říše severu

Songstory

Gorillaz

Clint Eastwood

Vzpomínky

Wohnout

Sladkých dvacet

Moje deska

Elton John

Chtěl jsem nahrát radost

Ženský element

Birdy

Ptáčátko, kterému přejí hvězdy

Kvíz

Headliner test

Heavy

Natvrdo

Hip Hop

Elementy ulice

Folk

Bez cancáku

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Jazz a blues

Bluesbar

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Adrian T. Bell

Night and Day

Recenze

17. března 2016

Recenze

3. února 2016

Duel

Ektor

Recenze

SMS

Naživo

Tricky

Naživo

Marina & Diamonds

Naživo

The Libertines

Naživo

Bára Poláková

Naživo

Simple Plan

Naživo

The Neighboorhood

Naživo

Brian May

Naživo

Headliner narozeniny

Naživo

Years & Years

Naživo

SBCR

Naživo

Michal Pavlíček

Rychlá sóla a zaprášená saka

Naživo

Greg Dulli

Pohoda se zpěvem a přáteli

Naživo

Kodaline

Naživo, ale srdcervoucí

Naživo

Hurts

Méně romance, více diskotéky

Naživo

Scorpions

Stále plni síly

Obrazem

Hory, hudba, mejdany

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.