Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Novinky

Zaostřeno

Lenka Dusilová

Mám zaseto na novou desku

Obrazem

Očičkem Nožičky

Zaostřeno

Cenová smršť

Zaostřeno

Cena Apollo

Jak se lovil Kapr

Zaostřeno

Ceny Anděl

Kryštof, kam se podíváš

Headparáda

Redakční tipy

Zaostřeno

Festival Metronome

Potká se Iggy s Ivanem Kralem?

Ve studiu

5 otázek pro … Michal Ambrož

Zaostřeno

Sdílení fanoušků

Můj soundtrack

Lukáš Pavlásek

Jak jsem textoval pro Stouny

Čerstvé (z)boží

The Atavists

Zlé časy přicházejí

Headliner 1/4

Vinylmánie

Headliner 2/4

Velký příběh jednoho labelu

Headliner 3/4

James Jagger

Poprvé jsem seděl s tátou u piana

Headliner 4/4

První dojmy

Smršť vyjetá jak Kolumbie

Téma 1/4

56 debutů tisíciletí

Téma 2/4

56 debutů tisíciletí

Téma 3/4

56 debutů tisíciletí

Téma 4/4

56 debutů tisíciletí

Headliner

Adrian T. Bell

Nenapadlo mě, že budu muzikant

Rozhovor

Mike Trafik

Proč se tu drží huba

TOP

9 ranařů

Muzikanti, kteří zmlátili své fanoušky

Enface

Sarah Hartman

Mám motýly v břiše

  • text Jarda Konáš

    foto Jennifer Stenglein

    Sara Hartman

    Mám motýly v břiše

     
     

    4

    Enface

    1

  • Poprvé o sobě dala vědět na podzim, když vyšel její singl Monster Lead Me Home. Podruhé zamávala skoro celé Evropě jako předskokanka Ellie Goulding na jejím turné. Právě v rámci něj jsme si s talentovanou a krásnou Sarou Hartman v útrobách pražské O areny povídali, zatímco ve ztichlé hale se teprve zkoušel zvuk.

     

    Debutový singl Monster Lead Me Home je o zpěvaččině přestěhování z malého amerického městečka do neznámého kosmopolitního prostředí Berlína.

    Sara Hartman – Monster
    Lead Me Home

     

    „Je to neuvěřitelná zkušenost,“ odpovídá nadšeně na nabízející se otázku, jak se jí na turné líbí. „Víte, není to tak dávno, co jsem byla holka s kytarou u mikrofonu v koutě malého baru, a teď najednou jedu sály pro tisíce lidí jako předskokanka Ellie Goulding, která je obrovská profesionálka, ale zároveň vstřícná a milá, takže se od ní můžu skvěle učit.“ Zní to jako klišé, ale na Saře je vidět, že si tuto šanci nechce nechat utéct. „Mám venku zatím jenom jeden singl a jedu jako support, ale už teď na mě lidé z publika mávají a zpívají se mnou, což je skvělé. Beru to zároveň jako možnost, jak mezi lidi dostat svou hudbu a připravit si půdu pod nohama, až se vrátím sólově s vlastní deskou.“

    Mimochodem, deska. Sara o ní mluvila hned v několika rozhovorech, které jsem při přípravě toho našeho četl, ale žádné další ukázky kromě singlu do světa nevypustila. Zajímalo mě proto, zda bude celá pojata jako Monster

    Lead Me Home, tedy v popové, rádiově vstřícné poloze, nebo se pokusí o osobnější pojetí. „Řekla bych, že oboje. Monster Lead Me Home je skutečně rádiovka a zbytek desky

     
     

    4

    Enface

    2

  • Prostě jsem přijela do Berlína a začala dělat muziku

    na turné hodně času trávíte v autobusu, ale mně to nevadí. Mám díky těm přesunům prostor na muziku, buď hraju na kytaru, nebo poslouchám nové desky. Jestli jsem si ale nějaké místo opravdu zamilovala, tak je to Amsterdam. Tam jsem totiž poprvé po dlouhé době viděla racky! Pro hodně lidí jsou to ošklivá zvířata a vydávají hrozné zvuky, ale to víte, já jsem holka od moře, tak si dovedete představit, co to se mnou udělalo, konečně zase slyšet racky...“


    Proč je tréma důležitá

    Saře je teprve dvacet let a je nutno přiznat, že její kariéra se v krátkém časovém úseku dostala do bodu, na kterém mnohé kolegyně pracují roky. Bezpochyby na tom má podíl její management, stejně tak berlínské podhoubí udělalo pravděpodobně své, ale hlavní zásluhu si pořád připisuje její talent a odvaha. Přece jen je Sara Hartman primárně tou dívkou s kytarou, která se rozhodla vyrazit do světa. Ptám se proto, zda se cítí být více zpěvačkou či písničkářkou. „To je dobrá otázka. Řekla bych, že spíš zpěvačkou. Jsem popařka, mám pop ráda a chci jej dělat, a v takovém případě je lepší představovat se světu hlavně jako zpěvačka. Což nic nemění na tom, že se občas do polohy písničkářky vrátím, odskočila jsem si nedávno na pár koncertů do USA, menší kluby, kde jsem zase byla ta holka s kytarou, a bylo to skvělé.“

    Hodně muzikantů se shodne na tom, že začátky v malých klubech a barech jsou vynikající školou do budoucna. I Sara si z nich

    V Berlíně je hudebnice sotva rok, ale už zvládla procestovat, částečně díky roli předskokanky, skoro celou Evropu. Jak se jí líbilo v Praze a které místo si zatím zamilovala nejvíce? „Moc času jsme ještě neměli, zatím jsme si tady dali jen kafe a zašli si na jídlo do restaurace Pf... Pvl... Plevel? Takhle

    bych chtěla udržet v podobném duchu. Byť bude možná vyprávět o jiných věcech.“

    Naráží tím na fakt, že debutový singl je dost specifický. Pojednává totiž o jejím zásadním životním rozhodnutí, když se v devatenácti letech kvůli kariéře přesunula z domovského Sag Harboru, přístavního amerického městečka o dvou tisících obyvatel, do pulzujícího Berlína. „Je v tom nadšení, vzrušení z nového místa, ale i strach z neznáma.“ Na otázku, zda by bylo těžší začít kariéru v USA než v německé metropoli, odpovídá překvapivě: „Myslím, že ve Státech by mě víc tlačili do polohy, kde bych nebyla sama sebou. Ale já nad tím tehdy ani nepřemýšlela, prostě jsem přijela do Berlína a začala dělat muziku. Všichni lidé, kteří mi pomáhají nebo se mnou jedou turné, hudebníci, technici, management, jsou z Berlína, našla jsem si je tam jednoho po druhém, a jakmile dojedeme s Ellie Goulding, vrátíme se k práci na desce i sólových koncertech.“

     
     

    4

    Enface

    3

  •  

    Sara Hartman

    Je jí dvacet let a pochází z městečka Sag Harbor ve státě New York. Její otec je bazénový architekt, matka výtvarná umělkyně. Sara začínala s kytarou po malých regionálních barech, ale v devatenácti se přestěhovala do Berlína, aby se hudbě mohla věnovat profesionálně. V listopadu loňského roku vydala debutový singl, letos nás čeká první album. Sólově se představí v létě na několika evropských festivalech.

    Před pár měsíci jsem vystoupila z letadla a dneska mám zpívat před plnými halami

    Závěrem našeho rozhovoru se čistě ze zvědavosti ptám, s kolika novináři už mluvila a zda se na nějaké věci ptají stále dokola, protože to je věc, na kterou se bude muset coby budoucí hvězda připravit. „Zatím mám za sebou nějakých třicet, čtyřicet rozhovorů? A všichni se ptají samozřejmě na Berlín. Ale víte, na co se mě nikdo neptá? Na moje vlasy,“ říká se smíchem a žertovně si prohrábne bohatou kudrnatou kštici, se kterou by mohla hrát princeznu v pohádce. Je vidět, že i když má našlápnuto k zajímavé kariéře dospělé popové zpěvačky, stále ji neopustil ten upřímný dívčí humor.

    něco odnesla, i když to řekla mimovolně v odpovědi na úplně jinou otázku. „Jestli mám trému? To víte, že jo! Přece jen, před pár měsíci jsem vystoupila z letadla a dneska mám zpívat před plnými halami. Ale myslím si, že motýli v břiše jsou super. Připomenou vám tu důležitost okamžiku a zůstanete nohama na zemi. Když jdu na pódium, jsem nervózní, ale vzpomenu si, jak jsem začínala v baru. Tam jsem musela nějak přitáhnout pozornost, zaujmout návštěvníka, aby poslouchal, a právě tyto momenty mi pomohly trému odbourávat a soustředit se na výkon.“

     
     

    4

    Enface

    4

 
×
Čtete:
2016/3
Sarah Hartman: Mám motýly v břiše

Intro

Iggy Pop

Ikona

Portrét

Iggy Pop

Poezie šílenství

Diskografie

Od punku k šansonům a zpět

Recenze

Iggy Pop

Post Pop Depression

Hlášky

Dívala se na mě penetračně

Anketa

Obdiv, nezájem a společný sex

Rozhovor

Václav Havelka

Zásadní je dávat maximum

Reportáž

Prague Conspiracy

Kážeme víno a pijeme víno

TOP

10 klipů, které pobouřily

Jackie Crash

Twenty One Pilots

Všechny ručníky jsou po nás špinavý

Dotazník

The Bloody Beetroots

V taneční hudbě je příliš spekulací

česká stopa

Underworld

Na zasněženém poli

Story

Primal Scream

Spolek nezničitelných

Průvodce

Hard Rock Cafe

Jak to bylo s podprsenkou Blondie

Rozhovor

Simple Plan

Kritici nás nemají rádi

TOP

Muzikant + muzikant = VSL

Retro

Charles Aznavour

Když Básník zpívá

Rozhovor

Vladimír Merta

I starý křápy se dneska sbíraj

Insider

Jimmy Jam

Narodil jsem se, abych pomáhal hvězdám

Televize

Videorama

Enface

Aurora

Alenka z říše severu

Songstory

Gorillaz

Clint Eastwood

Vzpomínky

Wohnout

Sladkých dvacet

Moje deska

Elton John

Chtěl jsem nahrát radost

Ženský element

Birdy

Ptáčátko, kterému přejí hvězdy

Kvíz

Headliner test

Heavy

Natvrdo

Hip Hop

Elementy ulice

Folk

Bez cancáku

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Jazz a blues

Bluesbar

Alternativa

Kroky podzem

EDM

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Adrian T. Bell

Night and Day

Recenze

17. března 2016

Recenze

3. února 2016

Duel

Ektor

Recenze

SMS

Naživo

Tricky

Naživo

Marina & Diamonds

Naživo

The Libertines

Naživo

Bára Poláková

Naživo

Simple Plan

Naživo

The Neighboorhood

Naživo

Brian May

Naživo

Headliner narozeniny

Naživo

Years & Years

Naživo

SBCR

Naživo

Michal Pavlíček

Rychlá sóla a zaprášená saka

Naživo

Greg Dulli

Pohoda se zpěvem a přáteli

Naživo

Kodaline

Naživo, ale srdcervoucí

Naživo

Hurts

Méně romance, více diskotéky

Naživo

Scorpions

Stále plni síly

Obrazem

Hory, hudba, mejdany

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.