Zní to jako moc velká troufalost. Years & Years vyjeli na turné proto, aby svou taneční hudbou publikum pobavili a roztančili ho, což se jim podařilo hned v úvodu. Diváci naprosto freneticky reagovali na každou odehranou písničku a křičeli i ve chvílích, kdy frontman Olly Alexander třeba jen pil vodu nebo s nimi lehce rozpačitě komunikoval. Takže se zdá absolutně nesmyslné vyžadovat nějaký přesah, když zábavní prvek koncertu splnila kapela na jedničku.

Jenže od vítězů prestižní ankety BBC Sound by člověk čekal, že v něm zanechají nějakou hlubší stopu. Koncert však potvrdil to, co bylo zřejmé už na desce – ve chvílích, kdy se hudba vydává trochu experimentálním směrem, mimo zajeté beaty, funguje mnohem silněji než když zabředává do tanečního standardu. A těch experimentů zbylo jen málo.

Years & Years každopádně odehráli po technické stránce solidní koncert, světelná show dobře doplňovala dění na pódiu, i zpěvák byl intonačně přesný. Tedy minimálně ve chvílích, kdy byl slyšet. Většinu času ho totiž válcovaly vokalistky nebo i publikum. Je to škoda, protože právě Alexanderův hlas je jednou z největších předností kapely a koncert byl o něj do jisté míry ochuzen.

Nakonec všechno zmíněné lze skupině odpustit. Kluci si drželi elán i energii a publikum přivedli do varu takovým způsobem, že by jim leckterá větší formace mohla závidět. Years & Years jsou pořád na začátku své cesty, obouchávají se a prozkoumávají, kudy se vlastně vypravit. Pokud budou v průběhu let dozrávat, je vlastně dobře, že neodehráli hned na poprvé stoprocentní koncert. Už by neměli kam stoupat.