text michael švarc

foto Ngoc Anh Nguyen

Od punkrocku až k folku – takovou proměnou prošel v několika málo letech začínající český písničkář Voxel, narozený jako Václav Lebeda. Na Slavících loni vyhrál kategorii Hvězda internetu a po elektropopových začátcích už chystá intimnější druhou desku.

Od aktuální nahrávky nazvané All Boom! by se chystaná novinka měla v lecčems lišit. Voxel se totiž rozhodl prozkoumat možnosti akustického zvuku.

Začínal jste s punkrockem, následně přešel k elektropopu a nyní jste zakotvil ve folku. Jak se taková velká změna udála?

Velké změny se vždy týkají něčeho v osobním životě – ať už jsem ujížděl na všem duchovním, zažil pády na hubu, uvědomil si, co chci doopravdy dělat, ale také to, že už jsem měl dost zavděčování se všem kromě sebe. Přechod k akustické muzice byl spjat s mým znechucením při vystupování na diskotékách, kde lidé nechodili poslouchat naši hudbu. Pouze si chtěli udělat fotku s někým z Óčka nebo rádia. To ale člověku

dlouhodobě nemůže přinášet radost, proto jsem od elektropopu, a hlavně od hraní na diskotékách upustil.

Kdy přesně jste si své znechucení uvědomil?

Šlo to postupně. Pamatuji si na jedno diskotékové hraní, kdy na parketu tancovalo přibližně patnáct lidí – všichni na šrot – já zpíval na pódiu a hlavou mi prolítlo: ‚Tohle chci opravdu dělat? Vždyť ty lidi ničím neoslovuji.‘ A od té doby jsem se začal více přiklánět k akustickému hraní.

Z jakého důvodu jste tedy předtím na diskotékách vystupoval?

Protože tam byla poptávka po mých

Songy o party, flámech a věcech, které jsou mi teď už vcelku vzdálené

vystoupeních a při písničkách typu V síti a Hitmaker se ani nebylo čemu divit. Já byl zboží, oni kupci. A to se mi jednoduše zprotivilo.

Proč jste se však rozhodl hrát konkrétně folk?

Nemyslím si, že bych hrál vyloženě folkovou muziku. Když se řekne folk, představím si Nohavicu, Dobeše nebo Plíhala. Kdybych měl pojmenovat styl, který hraju, popsal bych ho spíše jako akustický pop, případně pop folk. Ale to folk jen kvůli akustické kytaře. Vždy jsem se snažil klást důraz na srozumitelnost songu, na příjemnou melodii. Proto pop.

Loni jste vydal debut All Boom!, na němž se mísí elektropopová i folková tvorba. Jak vedle sebe teď skladby z obou žánrů vlastně existují?

Pár písní ze starého období jsem předělal do kytarového hávu, některé skladby jsem přestal hrát úplně. Už nejsou aktuální a nepřináší mi ani radost je hrát či zpívat.

Proč?

Tematicky jsou úplně někde jinde. Jsou to songy o party, flámech a věcech, které jsou mi teď už vcelku vzdálené a v kontextu nových písniček prostě nefungují – nemají tam své místo, a proto je už dál nezařazuji do playlistu.

Pracujete už na druhé desce. V jakém

Co máte na mysli tím, že více kafráte do produkce?

Na první desce byla produkce zcela v rukou Dalibora Cidlinského. Na druhém cédéčku jsem se rozhodl vzít věci více do vlastních rukou, nahrát většinu nástrojů a celkově za albem více stát. Vím, že se to pak při poslechu ze strany lidí projeví.

Prošel jste i několika talentovými soutěžemi. Posunuly vás někam?

Lidé mají pocit, že se stále musejí někam posouvat. Já jsem čím dál více rozhodnut pouze být. Soutěže mi daly zkušenosti

duchu se ponese?

Určitě ve více akustickém. Občas ale uletíme a například úvodní píseň Tady a teď bude znít… No, nesmírně vesmírně. Skladby na další desku jsou kromě jedné složeny, tak teď budu trávit více dní ve studiu. Oproti prvnímu albu také mnohem více kafrám do produkce a písně jsou výhradně z mé hlavy – hudebně. Texty přispěl opět Pokáč, se kterým plánujeme dělat i nadále, protože jsem přesvědčen, že obě strany spolupráce baví a je čím dál víc příjemnější.

a uvědomění, že v našich podmínkách nemají úplně smysl. Hudební trh je přesycen a výherci nejsou podporováni. Toť vše. Teď jsem slyšel, že prý bude další řada jedné z těch velkých pěveckých soutěží a upřímně je mi líto všech talentovaných zpěváků, kteří v ní získají pocit, že jsou fungující interpreti a jejich kariéra tím vším začíná. Bohužel jde pouze o karaoke soutěž, která slouží čistě jako PR televize. Opravdové fanoušky však člověku nepřinese, jelikož se tam neprezentuje vlastní tvorbou, ale převzatými písněmi.

V anketě Český slavík jste byl nominován na Objev roku, získal jste však ocenění Hvězda internetu. Co to pro vás znamená?

Není dobré si brát k srdci neúspěch, člověka to kolikrát zlomí tak, že nemá sílu pokračovat. A stejně není dobré si brát k srdci úspěch, jelikož roste a bují ego. Jsem samozřejmě vděčný za podporu fanoušků, kteří mi k této ceně pomohli, pro mě však je a vždy bude prioritou koncertování, to je to opravdové. Vše ostatní je jen zábavná hra.