-
text Ondřej Bezr (iDNES.cz)
O jazzu a blues s nadhledem
z barové stoličky| Lukáš Martinek | Dr. John |
| Blues Alive | John Scofield |Bluesbar
5
Jazz & blues
1
-
Začínal bezmála před dvaceti lety, jako zázračné bluesrockové dítě s elektrickou kytarou. Dnes je napříč žánry velectěným muzikantem, producentem, zvukařem. Hraje s kdekým, nejvíc sám sebou je bezesporu s vlastní kapelou The Private Earthquake. Ale zpod rukou mu vychází jedna zajímavá deska za druhou. Tou zatím poslední je novinka Tonyi Graves Back To The Blues, kterou produkoval a sám na ni nahrál řadu kytarových partů. Výsledkem je album, které ve svém žánru na zdejším písečku těžko hledá konkurenci.
Lukáše Martinka
| Tři otázky pro... |
foto: archiv kapely
5
Jazz & blues
2
-
Asi málokdo z těch, kteří znali v šedesátých letech neworleanského rodáka Malcolma Johna Rebennacka, řečeného Mac, by si vsadil, že se tenhle divoký chlápek dožije pětasedmdesáti let. Nic tomu nenasvědčovalo. Vedle toho, že se odmala motal kolem muziky, mu totiž taky bylo dost blízké pouliční prostředí louisianské metropole, život mezi děvkami, překupníky drog, feťáky a zloději.
| Výročí měsíce |
foto: facebook Dr. Johna
(nar. 21. listopadu 1940)
Dr. John
5
Jazz & blues
3
-
Je to sice střet zájmů, ale je posvěcen šéfredaktorem i vydavatelem tohoto časopisu. A nejen to: pozvání na dvacátý ročník festivalu Blues Alive do Šumperka, jehož mám tu čest být dramaturgem, má prý být „osobní“. Nuže tedy dobrá.
Kam jinam než na Blues Alive
| Koncert měsíce |
foto: Milan Ryška
5
Jazz & blues
4
-
John Scofield: Past Present
| Album měsíce |
foto: Javier Martinez
Ten tón a to vedení kytarového partu poznáte okamžitě, pokud jste Johna Scofielda už někdy slyšeli. Patří bezpochyby mezi nejlépe identifikovatelné muzikanty současnosti. A platí to i pro jeho novinku Past Present. Hlavním partnerem je mu na něm ten, který s ním hrával už na začátku 90. let, další fenomenální hráč, saxofonista Joe Lovano. A rytmika dělá tomuto souručenství jen čest: basista Larry Grenadier a bubeník Bill Stewart. Tím, co hned po prvním poslechu člověku
utkví, jsou barevně zajímavé, protože neobvyklé souzvuky kytary a saxofonu v tématech skladeb. Poměrně střídmá sólová hra je jak dělaná pro posluchače, kteří by to s jazzem rádi zkusili, ale trochu se bojí nějaké velké „vědy“. Scofieldovi a spol. to krásně odsýpá, jako by takové hraní byla úplná legrace. Navíc se tu pracuje s povědomými rytmy a vůbec stavebními komponenty, jako je funky, latina nebo rhythm and blues. Průzračné album pro každého bez předsudků.
5
Jazz & blues
5
Předchozí článek:
Ocelové srdce
Další článek:
Ty kytary!