Matt

Když skromné skládání bokem do šuplíku přeroste v plnohodnotný hudební projekt.

Od rozpadu poměrně známé poprockové skupiny Toneless, v níž hrál na klávesy, o něm nebylo moc slyšet. Až teď se Matěj Porteš představuje, pro mnohé překvapivě, coby citlivý folkař. „Projekt Matt se zrodil vlastně už docela dávno, někdy v roce 2007. Pověsil jsem na MySpace dvě své sólo věci a tím to na dlouhou dobu zhaslo. Měl jsem kapelu, pak přišla rodina, ale v současné době jsem se ocitl v trochu komplikovanější životní situaci, a tak jsem se ke své muzice vrátil. Mám ji teď v podstatě jako takovou terapii, takže postupně otevírám staré šuplíky,“ vysvětluje pro Headliner.

Ačkoli jde v případě některých použitých samplů o archivní práci Matěje a jeho kamarádů, hudbu tvoří primárně sám. Velký podíl na nastartování projektu má ale jeho bratr Vojta, který je autorem klipů k prvním singlům. V této věci má písničkář jasno: „Pokud to bude v mých silách, rád bych každou další písničku podpořil videoklipem. V době, kdy video umějí dobře točit zrcadlovky za několik desítek tisíc, a především v době sociálních sítí, kde si sdílených příspěvků bez videa málokdo všimne, mi to přijde asi jako jediná efektivní cesta, jak svou tvorbu někam dostat, a přitom za sebou nemít vydavatelství nebo agenturu.“

Silný důraz na atmosféru a angloamerické songwriterství pomohly debutujícímu Mattovi do éteru několika rozhlasových stanic. Ohlas jej, jak sám říká, překvapil, ale dokud nebude mít hotový materiál na celou desku, neplánuje vystupovat. I když se můžeme brzy těšit na další klipy, snad se letos dočkáme i něčeho většího. Pro tenhle druh písničkařiny u nás místo určitě je.

v rychlosti

kdo | klávesák z Toneless sólově

styl | zamlžený indie folk

vydal | několik singlů, deska je na cestě

web | facebook.com

John Wolfhooker

Na prosincovém showcaseu Bandzonu v pražském Rock Café byli nejzajímavější a nejlepší. Byť hrají teprve rok a půl, mají už vydanou desku a jasný plán.

Zpěvák Muerte Hooker, kytarista Rony Janeček a bubeník Adrian Janeček, jeho bratr, jsou ze Slovenska. Baskytarista Filip Vlček, jednou nohou člen kapely Koblížci, je Čech.

„S bratrem Ronym jsme vždycky chtěli mít kapelu. Dostali jsme se k ní ale až v Praze, kde Rony studuje na konzervatoři. Muerte a Filip se k nám přidali a teď už v Praze žijeme všichni čtyři,“ říká Adrian.

Naživo i na debutovém albu skupina nabízí rockový crossover připomínající kvas devadesátých let. Více si ale prý bere z dob dřívějších. „Jako kytarista se spíše inspiruju v osmdesátých letech, konkrétně u muzikantů, kteří hráli s Ozzym Osbournem. Všichni jeho kytaristé byli výteční. Pokoušíme se to ale spojit s novými prvky a výsledkem je styl, který hrajeme,“ vysvětluje Rony. „Zpěvák a basák vyrůstali na punkrocku devadesátých let, což možná způsobuje ten příklon k hudbě té doby,“ dodává Adrian.

John Wolfhooker chtějí fanoušky především bavit, zvláště na koncertech. Tvrdí o sobě, že hrají rock’n’roll, protože jeho základem jsou přirozená energie a syrovost. Album ostatně nahrávali v analogovém studiu, bez syntetických příkras.

Protože zpívají anglicky, rádi by hudbou oslovovali nejenom české a slovenské publikum, ale též fanoušky v zahraničí. „Naše ambice nejsou umístit se dobře v anketách Český slavík a Anděl. Chtěli bychom se dostat ven a hrát po Evropě. A protože nemáme peníze na to platit si kampaně, je naší cestou internet. Nejdříve jsme své nahrávky dostali k Ronyho kamarádům, které získal před lety díky svým sólovým nahrávkám na YouTube. Před sedmi lety tam pověsil video ze své účasti v programu Slovensko má talent. Momentálně jde hlavně o náš Facebook a o to, že namísto tří stovek koncertů ročně a úvěrů, které bychom utratili

za reklamy, případně si platili spolupráci s jinými kapelami, se zaměřujeme na tvorbu a snažíme se zveřejňovat co nejvíc skladeb a klipů. Spoléháme na to, že kvalita, o kterou se snažíme, lidi přesvědčí. A když se někomu něco bude líbit, třeba to bude sdílet a pojede to dál,“ uzavírá Adrian.

Nejnovější videoklip čtveřice je na skladbu Alfred. Zveřejněn byl před měsícem a půl. Debutové album lze koupit přes internet.

v rychlosti

kdo | tři Slováci a Čech, kteří se sešli v Praze

styl | rock’n’roll

vydali | album John Wolfhooker (2014)

web | www.johnwolfhooker.com

S ním zůstali baskytarista Tonda Grenár a bubeník Michal Mach. Usilovně k sobě ještě shánějí druhého kytaristu a věří, že spolu jako zdravý základ vydrží.

„Na prvním minialbu jsem používal akustickou kytaru. Jsou na něm slyšet dozvuky našich folkových začátků. Asi před dvěma lety jsem se ale dostal k elektrice, u které chci zůstat dál, protože mi umožňuje víc hrát i vymýšlet. V nové tvorbě se sice tu a tam objevují motivy kláves plus nějaké synťáky, od toho se ale postupně odkláníme. Částečně i proto, že od nás nedávno odešel hráč na klávesy Adam Albrecht. Cítil už hudbu jinak než my ostatní. Druhé minialbum pro nás přesto prezentuje cestu, po které bychom chtěli jít,“ vysvětluje Kristian.

Momentálně má skupina připravený nový singl Krásnobruslařka. Neprodukoval ho již Libor Mikoška, který s formací pracoval na prvních dvou minialbech, ale vznikl ve spolupráci s Lukášem Chromkem v pražském studiu Borise Carloffa. Během ledna se k němu natáčel videoklip, který by se měl k fanouškům dostat někdy v březnu. Předtím by ještě měl být zveřejněn klip k minialbové písni Tanečnice. A potom už se Fanfan snad budou více objevovat na klubových i festivalových pódiích, protože tam patří.

v rychlosti

kdo | kapela z Kutné Hory, která dlí v Praze

styl | poprock

vydali | minialba Fanfan (2011) a Svět bez pravidel

web | bandzone.cz

Fanfan

Kdyby bylo takových kapel, jako jsou Fanfan, na české scéně víc, mohli bychom mít pocit, že je na ní slušná konkurence.

Pražsko-kutnohorská trojice je dobrým příkladem. Má totiž autorský potenciál, díky kterému by se jednou mohla dostat do české mainstreamové špičky. Dokáže napsat dobrou písničku, vymyslet slušnou melodii, zpívá česky a její texty nejsou pitomé. Na kontě má zatím dvě minialba. První, bezejmenné, vyšlo v roce 2011, druhé Svět bez pravidel je o dva roky mladší. Letos k nim přibudou nové singly.

Kapela vznikla v roce 2010 v Kutné Hoře, ale s tehdejší podobou má dnes málo co společného. „Změnila se spousta věcí. Po dvou minialbech jsem přišel na to, že někteří lidé nechtějí kapele věnovat tolik úsilí, jak jsem si představoval. Tři z nás ale měli větší ambice než si jen občas zahrát v hospodě pro pár kamarádů. Víceméně jsme se přestěhovali do Prahy a tam teď děláme dál,“ říká zpěvák a kytarista Kristian.