Pravidelně ze světa vážné hudby v podobě honosné i obyčejné

Valentyna Lisitsa | Ennio Morricone | Symfonický orchestr FOK Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 | Yann Tiersen

Valentina Lisitsa patří mezi současné nejsledovanější interprety vážné hudby. Dvaačtyřicetiletá ukrajinská klavíristka svou kariéru totiž odstartovala poměrně netradičním způsobem. V konzervativním světě tohoto žánru začala své umění prezentovat skrze portál YouTube, kde nyní počtem zhlédnutí i odběratelů směle konkuruje mnohým popovým hvězdám. Protože ale její repertoár je naopak velmi klasický a zahrnuje zejména skladby od Bacha, Mozarta, Šostakoviče, Bernsteina až po Rachmaninova a Beethovena, je žádaná po celém světě a ročně absolvuje až osmdesát koncertů. Lisitsa, která v únoru roku 2013 debutovala v hlavním sále Berlínské filharmonie a následující dvě sezóny procestovala se svým recitálem téměř celý svět, vystoupí 25. a 26. února v pražském Obecním domě jako sólistka a host Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

Tenkrát na západě

možná naposledy

Kdo nezná Ennia Morriconeho, pravděpodobně není ani fanouškem filmové hudby. Nejúspěšnější a zároveň jediný filmový skladatel, který obdržel cenu Oscar za celoživotní dílo, se 12. února vrací do České republiky. Morricone je autorem doprovodných melodií k více než pěti stům filmů a televizních seriálů. Proslul hlavně jako tvůrce westernové hudby. Jeho úsporný styl komponování je nezaměnitelný a rozpoznatelný třeba u takových pokladů kinematografie jako Tenkrát na západě nebo Hodný, zlý a ošklivý. Do Prahy se šestaosmdesátiletý velikán hudebního světa vrátí v rámci svého prý vůbec posledního turné.

Propojení světa filmu a vážné hudby takříkajíc naživo slibuje už 19. února v pražské Smetanově síni Obecního domu ojedinělé představení. Za hudebního doprovodu pražského Symfonického orchestru pod vedením dirigenta Jana Kučery při něm bude promítán Hitchcockův klasický snímek Psycho. Melodie Bernarda Herrmana, který je zároveň držitelem Oscara za filmovou hudbu, jsou zárukou kvality i pro ty nejnáročnější.

Dvořákovu síň pražského Rudolfina rozezní 24. února Mozartova nejrozsáhlejší mešní kompozice, která je poznamenána podobným osudem jako jeho slavné Requiem. Také Velká mše totiž zůstala nedokončeným torzem, přičemž okolnosti jejího vzniku i prvního zaznamenání jsou zahaleny rouškou tajemství. I přes chybějící závěr se toto Mozartovo vysoce osobní dílo zapsalo do dějin duchovní hudby jako jedno z nejpůsobivějších zhudebnění mešního textu. Koncert bude současně oslavou desetiletí existence orchestru a vokálního souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, v jehož podání si budeme moci jedinečné dílo poslechnout.