Debutové album slíbila dvacetiletá zpěvačka Lenny vydat již loni na podzim. Zatím není. Jako první vlaštovku z něho lze ale brát singl Bones, který byl zveřejněn na začátku března i s videoklipem. Na dalších písničkách už se prý pracuje.

Proč dosud vaše album nevyšlo?

Během celého loňského roku jsme společně s lidmi z vydavatelství Universal Music soustředili síly na to, abychom našli dobrého producenta, pokud možno zahraničního. Věděli jsme, že by mi měl vyhovovat jak názorem na hudbu, tak povahově. Vytipovali jsme si asi pět lidí, ale vždycky jsme narazili na nějaký problém. Někdo chtěl měnit žánr, někdo zase aranže, další chtěl písničky upravit tak, že na konci bylo něco úplně jiného. S nikým jsme se tedy nedohodli, a troufla bych si říct, že si nemyslím, že chyba byla ve mně. Jsem jen člověk, který si za svou tvorbou stojí. Nebráním se změně, ale věděla jsem, že s těmi producenty by to dopadlo úplně jinak, než jaké jsou mé představy.

Teď už producenta máte?

Byla jsem z toho všeho poměrně nešťastná. Nakonec se ale přihodilo, že jsme s mým kytaristou Ondrou Fiedlerem začali přirozeně pracovat na písničce Bones, která nedávno vyšla jako singl a vznikl k ní i videoklip. Zjistila jsem při tom, že část mých písní je ve svém původním stavu více připravená na to, aby se dobrala podoby pro album, než jsem si předtím myslela. Zatím tedy pracujeme s Ondrou.

Jaká je tedy vaše představa o zvuku alba?

Vím už, že pokud jde o produkci, potřebují mé skladby daleko méně, než jsem loni hledala. Stačí jenom tu a tam něco pozměnit, nebo se na věc podívat z jiného úhlu. Naučila jsem se také o svých písničkách přemýšlet trochu jinak. Snažím se pracovat na nich způsobem, který bude bavit mě a současně povede k tomu, aby písničky nakonec bavily i mé posluchače. Přitom v nich zůstanu já. Nehodlám je znetvořit jenom kvůli tomu, aby je hrála rádia. I když na to je třeba také brát ohled.

Co pro vás vlastně znamená březnové vydání singlu Bones?

Beru ho jako malé poselství. Chtěla bych jím inspirovat mladé lidi k tomu, aby se nebáli plnit si sny a dělat věci tak, jak cítí, že by je dělat měli. Ať už dělají cokoli, nikdo jiný nebude vědět lépe, jak by to dělat měli, než oni sami. Bones beru spíš jako projekt. Určitě napovídá, jak by má deska měla znít. Podobně bych chtěla zpracovat i další skladby.

Kdy tedy vaše první album konečně vyjde?

Byla bych moc ráda, kdyby to bylo před podzimním turné, na které pojedu jako host skupiny Kryštof.

Lenny

Nebojte se plnit si sny

Text JAROSLAV ŠPULÁK (PRÁVO)

foto ondřej fiedler