Knihou Prázdné místo (2012) debutovala britská autorka příběhů Harryho Pottera J. K. Rowlingová na poli prózy pro dospělé. Neměla to přitom ani trochu jednoduché. Mnoho čtenářů ji předem odepisovalo v domnění, že její ambice jsou příliš velké a na poli literatury pro dospělé nemá velkou šanci se prosadit. Stal se ale opak.

Román v Británii brzy pokořil tříletý rekord v rychlosti prodeje a zásadní výhrady proti němu neměla ani kritika. Nebylo tedy divu, že kolem knižní látky začali brzy kroužit filmaři, aby v přetahované o ni nakonec zvítězili ti z BBC. Ve spolupráci s HBO pak podle předlohy od Rowlingové zrealizovali stejnojmennou třídílnou minisérii. Na službě HBO Go měla premiéru už začátkem března, česko-slovenská HBO ji poprvé uvede 29. dubna.

Na rozdíl od fantazijního světa čaroděje Harryho Pottera zamířila Rowlingová v románu Prázdné místo do reality. Píše v něm o rasismu, násilí, sociálních rozdílech, drogách, pornografii i sebevraždách. Ústředním motivem je nečestný boj obyvatel naoko idylického anglického městečka Pagford o uvolněné místo v městské radě. A jestliže dostala spisovatelka před mnoha lety nápad na příběh Harryho Pottera cestou vlakem, tentokrát prý přišel v letadle. Sama román Prázdné místo, kterého se prodalo více než 6 milionů výtisků, označuje za tragikomickou studii společnosti.

Scénář pro potřeby televizní minisérie napsala Rowlingová spolu se Sarah Phelps, bývalou členkou Royal Shakespeare Company. O režii se postaral zkušený britský seriálový režisér Jonny Campbell a v minisérii si zahráli například Rory Kinnear, Michael Gambon či Julia McKenzie.

Román Misery se v roce 1990 dočkal filmového zpracování. Ve snímku s názvem Misery nechce zemřít se v roli spisovatele Paula Sheldona představil James Caan. Jeho obdivovatelku Annie Wilkes, která ho zachrání z havarovaného auta a drží ho proti jeho vůli ve svém domě, si zahrála Kathy Bates.

Americký herec Bruce Willis na Broadwayi dosud nikdy nehrál. Letos se to ale změní, neboť se představí ve hře inspirované psychologickým románem Misery, který v roce 1987 poprvé vydal mistr psychologických děl, hororů a napětí Stephen King. Willisovou hereckou partnerkou v divadelní inscenaci bude Elizabeth Marvel, jež je známa především ze seriálů Zákon a pořádek: Speciální jednotka (1999) či House of Cards (2013). Dvojice se na prkna Broadwaye postaví už letos na podzim. Hru bude režírovat Will Frears. O scénu se postará David Korins, o osvětlení David Weiner a o ozvučení Darron West.

Letos se ale na knižní scénu po pětapadesáti letech vrací, a může za to náhoda. Rukopis knihy nazvané Go Set a Watchman napsala už v padesátých letech minulého století, tedy ještě před bestsellerem Jako zabít ptáčka. Po vydání debutu se k němu už nevrátila a rukopis byl několik desetiletí zastrčený kdesi v jejím rodném domě. Našla ho tam až její kamarádka a ponoukla Lee, aby se postarala o jeho vydání. „Po dlouhém váhání jsem dala knihu přečíst několika přátelům, kterým důvěřuji. Udělalo mi velkou radost, když řekli, že ji stojí za to vydat,“ vysvětlila spisovatelka.

Příběh nového románu, který vyjde v létě, je úzce spjat s příběhem knihy Jako zabít ptáčka. Hrdinka Scout je ale o dvacet let starší a vrací se do rodného města konfrontovat se s otcem a těžkou minulostí.

Zajímavé je, že Lee v padesátých letech rukopis svému nakladateli přečíst dala. Výsledkem byl ale vznik knížky Jako zabít ptáčka. „Byl tenkrát nejvíce zaujat představou knihy, která bude vzpomínkou na Scoutino dětství, a tak mě přesvědčil, abych napsala román z perspektivy malé Scout. Z něho vznikla Jako zabít ptáčka,“ vysvětlila spisovatelka.

Děj příběhu Go Set a Watchman se tedy opět odehrává v ospalém městečku Maycomb v americké Alabamě v padesátých letech minulého století, tedy o dvacet let později než děj knihy Jako zabít ptáčka. Ta z pohledu malého děvčátka popisuje atmosféru poznačenou rasismem, která v jižanském zapadákově panovala v době hospodářské krize ve třicátých letech minulého století.

Knihy se prodalo na 40 milionů výtisků a dočkala se i filmového zpracování. Příběh bílého právníka, který obhajuje černocha obviněného ze znásilnění, získal tři Oscary.

Debutový román dnes osmaosmdesátileté americké spisovatelky Harper Lee Jako zabít ptáčka vyšel ve Spojených státech v roce 1960. Okamžitě se stal senzací, obdržel Pulitzerovu cenu, dodnes je nejčtenější prózou o rasové nerovnosti na americkém jihu a dostal se také do učebnic literatury. Lee byla jeho úspěchem tak zaskočena, že dlouho nebyla schopna nabídnout svému nakladateli další materiál, o kterém by si myslela, že může uspět stejně jako debut. Sama tvrdí, že v tomto ohledu prožívala určité trauma.

Jak uvedla ve výroční zprávě francouzská společnost Artprice, která dlouhodobě sleduje světový trh s uměním, tržby aukčních síní se loni ve srovnání s rokem 2013 zvýšily o čtvrtinu.

Podle Artprice rostou zejména díky stále se zvyšujícímu se počtu sběratelů a investorů, strmě stoupajícím cenám a rostoucímu počtu muzeí a galerií. Každý rok se totiž na světě otevře na 700 nových galerií.

Největší podíl na prodejích má čínský trh. Tamní kupci loni zaplatili na dražbách pět miliard eur. V těsném závěsu se drží Spojené státy, kde se vydražila díla za 4,4 miliardy eur. Z evropských zemí si nejlépe vedou Velká Británie, Francie, Německo a Švýcarsko.

Loňský rok byl podle Artprice rekordní i co se týče jednotlivých aukcí. Primát drží newyorská dražba Christie’s z listopadu, při které se prodalo 75 děl v celkové hodnotě přes 675 milionů eur. Stejná společnost byla úspěšná i v květnu 2014, kdy prodala díla za 590 milionů eur.

V žebříčku nejžádanějších umělců, který odborníci z Artprice sestavili, figurují na předních místech zejména zástupci poválečného umění. Kromě Andyho Warhola a Francise Bacona to jsou Němec Gerhard Richter nebo Američané Mark Rothko, Jeff Koons a Cy Twombly. Z meziválečné a předválečné generace se v první pětadvacítce nejúspěšnějších autorů na aukcích drží Pablo Picasso, Claude Monet, Amedeo Modigliani a Vincent van Gogh.

Situaci na českém trhu s uměním sleduje magazín Art+. Podle něj u nás sběratelé a investoři utratili za rok 2014 na 850 milionů korun, což je sice číslo vysoké, nicméně představuje pokles přibližně o 10 procent oproti rekordnímu obratu roku 2013. Nejdražším dílem loňska roku byl obraz Emila Filly Hlava muže s dýmkou, jenž byl prodán za 16,8 milionu korun.

7. Vincent Van Gogh –

Portrét dr. Gacheta (1890), 152 mil. dol.

8. Francis Bacon – Tři studie Luciana Freuda (1969),

145 mil. dol.

9. Renoir – Bal du moulin de la Galette (1876),

144 mil. dol.

10. Pablo Picasso – Chlapec s dýmkou (1905),

131 mil. dol.

1. Paul Gauguin – Kdy se vdáš? (1892),

300 mil. dolarů

2. Paul Cézanne – Hráči karet (1892–1893),

274 mil. dol.

3. Jackson Pollock – No. 5 (1948),

165 mil. dol.

4. Willem de Kooning – Woman III (1953),

162 mil. dol.

5. Pablo Picasso – Sen (1932),

158,5 mil. dol.

6. Gustav Klimt –

Portrét Adele Blochové-Bauerové (1907),

158,4 mil. dol.