text Kay Buriánek

foto Lukáš Korynta z Couple of Prague

Fenomén jménem Record Store Day doputoval díky Jakubu Sedláčkovi a jeho Musictownu i do Prahy. Co, proč, kdo, kde a jak je to u nás s estetikou prodeje fyzických nosičů v kamenných obchodech, jsme se bavili s neúnavným propagátorem dobré hudby z malého, ale útulného obchodu naproti Žižkovskému vysílači.

Jedno z mála zaměstnání předtím, než jsem se stal na dlouhou dobu sám sobě pánem, byla práce v obchodě s hudbou. Nebyl to jen tak ledajaký obchod, jmenoval se Archys, patřil mému kamarádovi a společně jsme ho vybudovali krátce po revoluci. Základními kameny byly sny a obsese hudbou. Přestože byl malý, a navíc v Táboře, brzo se stal místem, kam se sjížděli fanoušci nezávislé hudby z celých Čech a dodnes slýchám čas od času historky o tom, kdo si tam kdysi co koupil a jaké se k tomu vážou vzpomínky a zážitky. Trochu sentimentu ještě nikoho nezabilo. Byla to zlatá doba, kdy nadšení lehce válcovalo prefabrikovanou hudbu prodávanou masám, internet byl v začátcích

a indie labely měly svoji váhu stejně jako legendární prodejní místa nezávislé hudby po celém světě. Často a s oblibou se v nich zastavovaly kapely na turné, dělaly se speciální akce a subkulturní menšina měla svoje svatostánky, které leckomu svým vlivem formovaly hudební vkus po zbytek života. Tyhle doby jsou nenávratně pryč, byť a navzdory se mnoho lidí snaží estetiku malých nezávislých kamenných obchodů s hudbou obnovit a uchovávat jako poslední místo, kde oddanost vítězí nad masovostí.

Tak jako Jakub Sedláček v Musictownu, který u nás slaví Record Store Day. Svátek, který připadá na třetí dubnovou sobotu a kapely

v něm podobné nezávislé obchody zasypou speciálními edicemi, nahrávkami i novinkami.

Co se v Musictownu změnilo k lepšímu od posledního Record Store Day? Zaznamenal jste nárůst zájmu o desky, cédéčka i o obchod samotný?

Řekl bych, že zájem o nosiče, obchod jako takový a hlavně o živá vystoupení v obchodě je rok od roku větší. Ale fronty v den konání Record Store Day, kdy lidé čekají kvůli nákupu speciálních edic, v Čechách opravdu

nečekám. V Musictownu jde o to si ten den skvěle užít, a pokud se nám podaří sehnat cokoli z exkluzivních titulů určených pro tento den, je to jeden velký bonus. Pravdou ale je, že když jsme dělali RSD poprvé, všichni byli hodně zvědaví, pořádně nevěděli, o co jde, a možná proto si to ještě víc užívali než v dalších letech. Návštěvníci byli mile překvapeni, protože to ještě nezažili. Teď už jsou fanoušci hudby dobře informovaní. Třeba o tom, co v ten den vychází za speciální edice, a pokud ji v obchodě neseženou, běží hned dál.

U nás to má víc sociální aspekt. Prostě strávit pěkný den v obchodě s hudbou

v Basement baru ve Vršovicích. Takže jsme v rámci Record Store Day měli vlastně takový malý hudební festival. O speciálních edicích pořád jednáme. Není lehké dostat něco do České republiky. V loňském roce byl ve světě o tituly takový zájem, že jsme ve finále dostali pouze zprávu, že exkluzivní vydání nebudou v České republice vůbec distribuovány. Tedy alespoň část z nich. Důvodem prý bylo, že nejsme v nějaké údajně oficiální databázi, která by nás opravňovala k odběru Record Store Day titulů, ale nikdo neví přesně, kde a jak se registrovat. Proto desky neposlali.

Ano, často se mluví o tom, že limitované verze desek nebo speciální edice k tomuto svátku se nedostanou mezi lidi, ale zůstávají v sítích sekty vyvolených. Takže to je pravda?

Po zkušenostech z loňska s tím částečně souhlasím. V distribucích se u některých Record Store Day titulů objevila poznámka „není určeno pro váš trh“. Každý rok toho vychází víc a víc. Stovky limitovaných edicí. Není mi ale jasné, proč některé velké kapely či interpreti musí vydávat exkluzivní edice, když celý rok prodávají hromady desek, cédéček či digitálních nahrávek. Třeba Katy Perry. Myslím si, že tohoto svátku, naprosto cíleně podporujícího prodej v malých kamenných obchodech, jen využívají k dalšímu zviditelnění. Stává se z toho komerční záležitost, z čehož pochopitelně nadšený nejsem. Sekta vyvolených je docela trefné.

Co vy chystáte v rámci Record Store Day zajímavého? Bude i letos nějaká party, koncert, zajímavost v obchodě?

Bude. Program na celý den už dáváme pomalu dohromady. Ještě uvidíme, kdo z interpretů v obchodě vystoupí. Nechte se překvapit, vše brzy zveřejníme. Loni v Musictownu zahrály tři kapely, pak program pokračoval

Myslíte, že Record Store Day má jako výročí, nebo řekněme instituce, nějaký hlubší smysl?

Asi má. Samozřejmě že je fajn prodat v jeden den spoustu desek a cédéček, ale já to pořád beru tak, že se třetí sobotu v dubnu na jednom místě sejde spousta lidí, která má o hudbu zájem. Seznámí se, pokecají a třeba i domluví nové projekty. Poslechnou si živá vystoupení, dají si pivko, něco k jídlu, má to víc ten sociální aspekt. Prostě stráví pěkný den v obchodě s hudbou. Jak jsem už říkal, kilometrová fronta před obchodem a boj o speciální edice je záležitostí jiných zemí než jsou Čechy.

Jak funguje váš speciální night shopping, chytlo se to?

To mi připomíná, že jsme teď dlouho žádný nedělali. Asi brzy zase něco spácháme. Jinak při night shopping akcích bývá otevřeno do deseti večer, hraje DJ a vždycky je v obchodě něco k jídlu a pití. Často teď děláme speciální prodeje merchandise různých vydavatelství, která se protáhnou až do noci. Takže i to vlastně můžeme brát jako night shopping. Prodejní večery pravidelně děláme s vydavatelstvím BiggBoss. Na posledním vánočním hrál třeba jejich stájový DJ Doemixxx. Obchod byl plný lidí a panovala skvělá atmosféra.

To je super, jen tak dál. Teď obligátní otázka – co jste v poslední době zaznamenal na domácí scéně i ve světě, o čem by stálo za to se zmínit?

Baví mě deska Expo Nova od Subject Lost. Petr je velmi talentovaný a určitě o něm ještě uslyšíme. Deska Insomnia od Jimmy Pé ze slovenského vydavatelství Gergaz mě také moc baví. Fandím kapele Deaths. Jsem zvědavý na to, až vydají desku. AL od Dizzcock, což vyšlo jen na kazetě, mne uchvátilo svou temnou a skvělou elektronikou. Doporučuji. Prosincový koncert Tvrdý/Havelka U nás v garáži se živě v obchodě velmi povedl, proto se o tomhle projektu také zmiňuji často.

Co je Record Store Day

Cílem mezinárodně etablovaného svátku je podporovat kulturu nezávislých prodejců hudby v kamenných obchodech. Slaví se vždy třetí sobotu v dubnu a participují na něm kromě majitelů obchodů i hudební kapely, nezávislá hudební vydavatelství a v neposlední řadě fanoušci samotní. Součástí oslav jsou oblíbené raritní edice a vydávání speciálních desek, singlů, kazet či jiných nosičů právě na podporu RSD a pochopitelně pořádání parties a koncertů. Oficiálně byl založen v Baltimoru v roce 2007.

I z Record Store Day se stává komerční záležitost, z čehož pochopitelně nadšený nejsem

Anebo doma omrknou, co je k mání, a pak se zastaví, aniž by si dělali rezervaci přes internet. E-shop preferují hlavně mimopražští. Ale je fakt, že často posíláme objednané zboží i na pražské adresy. Nejspíš není čas někam jezdit. Já jsem ale vždycky rád, když za mnou někdo přijde na pokec a nakonec si něco odnese, ten osobní kontakt je k nezaplacení. Myslím, že lidi z toho třeba mají i příjemný zážitek, když jsou v krámě. Tohle je třeba budovat a podporovat, to je filozofie Musictownu.

Chodí raději vaši zákazníci nakupovat do obchodu, nebo preferují e-shop?

Chodí spíš do obchodu. Objednají si titul přes e-shop a pak si ho vyzvednou osobně.

A třeba desku Lanterns od Son Lux jsem si pouštěl a pouštím skoro pořád. I jejich loňský koncert v MeetFactory byl naprosto skvělý.

Tak mě napadá – to, že se vrátil na výsluní vinyl, není už dneska žádná novinka. Co kazety? Je to jenom módní estetická záležitost, co zase zapadne, nebo to má hlubší kontext?

Kazety takový boom asi nejspíš nezaznamenají. Anebo alespoň ne v Čechách. Ale vydávají se pořád. I české skupiny a projekty často vydají jen kazetu. Pár takových v obchodě mám. Nejvíc se o ně zajímají cizinci a občas si nějakou odnesou. Já to beru spíš jako raritu. Někdy si kazetu také koupím, do sbírky. Hlubší kontext v tom ale asi nevidím.

Hudební obchod je povedené dítě Jakuba Sedláčka. Je to místo, kde se muzika nejen prodává, ale i hraje a hlavně miluje. Najdete ho na rohu ulice Ondříčkova na pražských Vinohradech, je dobře viditelný, nejenom díky výrazným výlohám a vývěsnímu štítu. Nepříliš rozlehlý, ale útulný suterénní prostor pojme často mnohem větší množství lidí, než byste si troufli odhadnout. I proto se tu často pořádají komorní koncerty u příležitosti vydání různých zajímavých desek a stal se nejenom pro pražskou nezávislou scénu prestižním středobodem, kde je dobré svoje desky mít, prodávat a prezentovat. Milují ho vyhranění hipsteři i parta kolem BiggBoss vydavatelství. Není nic neobvyklého potkat před krámem s pivem v ruce Vladimira 518, DJ Trafik tam poprvé prezentoval svůj poslední mixtape. Kdekdo v Musictownu křtil, hrál nebo tam prostě jenom chodí nakupovat, na kus řeči nebo nasát atmosféru, která je hodně specifická. Že to nemají podobné obchody vůbec lehké, není třeba zdůrazňovat, a jestli jste ještě u Jakuba v Musictownu nebyli, je čas a důvod to rychle napravit.

Ondříčkova 321/22

Praha 3 – Vinohrady