Muse se vrátili se šestnáct let starým riffem, Kryštof lelkuje s dětmi a stylizuje se do Coldplay víc než kdy jindy a Blur se vyrovnávají s třídním původem skrze filmy Stanleyho Kubricka. Takový je program dubnové Headliner TV.

Šestnáct let stará novinka

„Nový singl je pro rádia moc hrubý,“ vzkázal zpěvák a kytarista Matt Bellamy přes Twitter před zveřejněním skladby Psycho z očekávaného alba Drones. Kdo by ale potřeboval rádia, když klip během tří dnů nasbíral hodně přes čtyři miliony zhlédnutí. O novince se přitom mluvit moc nedá. Skladba Psycho se objevovala v repertoáru Muse během posledních šestnácti let, ke slyšení je například na záznamu pařížského koncertu z roku 1999. Není divu, že se kapela zvukově vrací k ušlechtile narezlému zvuku desky Origin of Symmetry. Pryč je elektronické negližé, do něhož se Muse oděli na minulé The 2nd Law. Slyšíme zkreslené vokály, epické kytarové riffy a rozmáchnuté bicí, které vyzní jen na těch největších pódiích planety. S agresivitou nahrávky jde ruku v ruce i obsah lyric videa, v němž na sebe divák nechá řvát, aby se proměnil ve vraždící stroj, tedy dron. Sedmé album Muse vyjde 8. června 2015, pilotní singl Dead Inside vyšel 23. ledna. Syrová tvář Muse funguje.

Muse

Psycho

Srdceblít

Jedna z největších tuzemských kapel svou vizuální novinkou aspiruje na největší příšernost roku 2015 a šance na výhru jsou vysoké. Kryštof se pravděpodobně zapomněli na letních Kempech, kde rozdali mnoho úsměvů a pokračují tažení na rozpočty rodin s dětmi. To je v posledních letech stále častěji skloňovaný pojem a kromě fotbalových stadionů o jejich přízeň začínají usilovat i „slušné“ kapely a festivaly. Duševně vyrovnaný člověk ale jen těžko vydrží sledovat estrádu křiklavých barev, křečovitých úsměvů, dětí v andělsky bílých trikotech a strojeně odvázaného poskakování do konce. Až nepříjemně brzy se dostaví nutkání schovat se pod stůl, u slabších jedinců se může objevit nutkání prostřelit si hlavu. A to nemluvíme o tom, že Kryštof si pod sledováním moderních trendů představují vykrádání starých Coldplay a 30 Seconds to Mars. V redakci padl názor, že by si ostrav­ští dobromilové za klip Srdcebeat, který je mnohem horší než písnička, zasloužili hromadné trestní oznámení. Pokud byste se chtěli přidat, napište nám mail. Když nás bude dost, s právním oddělením to nějak sepíšeme.

Kryštof

Srdcebeat

Třídní boj podle Kubricka

Čtyři vejce, 100 g cukru, čajová lžíce kukuřičného škrobu, 300 ml plnotučné smetany, 300 ml plnotučného mléka a vanilkový lusk. To je recept na vanilkovou zmrzlinu, jejíž příprava se stala náplní videoklipu comebackového singlu Go Out. My se ale podíváme o dvacet let zpět, kdy Blur natočili klip k půvabné písni Universal. Damon Albarn si tehdy pod pravé oko nakreslil umělé řasy a se zbytkem kapely se sešel v mléčném baru z filmu Mechanický pomeranč. Singl lze brát jako poctu Stanleymu Kubrickovi, dobový rozhovor ale rozkryl další rozměr. „Postavili to jako souboj hrdinů dělnické třidy proti středostavovským blbečkům. Podle zažitého předpokladu je dělnická třída upřímnější, takže kdo to vyhraje?“ popisoval Damon Albarn mediální válku mezi Blur a Oasis z 90. let. Blur, coby „blbečci“ z dobrých rodin, se v roce 1995 skrze klip stylizovali do hrdinů filmu, který silně zasáhl pracující britskou mládež, a s tou kytarovou tahanicí chtěli jednoduše skoncovat. Tomu odpovídá i zvuk singlu, který do mantinelů kytarového britpopu moc nezapadá.

Blur

The Universal