Severočeský písničkář prošel na poslední desce Pijano zásadní proměnou. Z přiopilého, přisprostlého a inteligentního baviče se stal alkoholikem s hořkým úsměvem. Na křtu byly k vidění obě polohy a obě fungovaly.

text Ondřej Horák

foto Jakub Macháček

Lucerna Music Bar, Praha, 7. 4. 2015

Baumaxa si svou proměnu uvědomuje a večer rozdělil do dvou bloků. V prvním přehrál křtěnou desku Pijano, do druhého zařadil lety a kluby prověřené hity. Aby bylo jasno hned od začátku, že s poťouchlou legrací je amen, koncert začal skladbou Problémy s Piptím, v níž ze svého života mimo jiné zpívá „někdy se i posrávám a hlavně v nonstopáčích“.

Bylo to netradiční vystoupení. Kvůli zranění prstu nemohl hrát na kytaru, takže divák viděl Baumaxu vestoje, což se neděje často. Muzikant výzvu přijal jako chlap a hořkým svodům a temným stínům, z nichž se na Pijanu vyzpívává, se postavil čelem. Člověk by řekl, že po letech posedávání s kytarou nebude vědět, kam složit ruce. Místo toho ale až hereckými gesty živě interpretoval své texty. A hořce se u toho smál.

Nový materiál skvěle fungoval, a to i v instrumentálních pasážích. Baumaxa umí vytvořit silné emoce nejen textem, ale i hudbou samotnou. Spojení obojího dosáhlo vrcholu v závěrečné písni prvního setu. Cover nesmrtelného hitu Hallelujah od Leonarda

Cohena má díky precizně psanému a cílenému textu potenciál zlidovět. Přestože deska vyšla jen týden před koncertem, půlka sálu slova pěla sborově.

Smeknutí klobouku, které Baumaxa na pódiu s grácií gentlemana střídal, si zaslouží i doprovodná kapela. Vynikající byl především Pavel Zbořil, který právem patří mezi nejvyhledávanější české jazzové bubeníky. Miroslav Lacko, jenž patří mezi Mellody Makers Ondřeje Havelky, ušil úsporné klávesové party Baumaxovi přímo na míru. Nijak lehké kytarové postupy hrál Michal Pelant, který je známý především jako kytarista Davida Kollera. Vznikla tak úsměvná situace, z níž si utahoval i sám Baumaxa. Kollerův hlasový výraz totiž sám imituje a paroduje už dlouho a neskrývaně.

Mezi Xavierem Baumaxou a publikem stál pouze mikrofon držený ofačovanou rukou, což umocnilo osobní tón nového materiálu. Přesto se večer nesl ve veselé náladě. Zdá se totiž, že pódium je jedno z mála míst, kde může citlivý písničkář ze severu stále prožívat upřímnou radost.