je známo i obsazení první hlavní role. Podle deníku Bild ztvární Old Shatterhanda Wotan Wilke Möhring, jinak též komisař Falke ze seriálu Místo činu.

Není ale dosud známo, kdo nahradí Pierra Brice v roli Vinnetoua. Tvůrci tvrdí, že by byli rádi, kdyby to byl některý z německých herců. Uschi Glasová, která by se měla v sérii také objevit, řekla, že by si v roli Vinnetoua uměla představit Daniela Brühla známého z Tarantinova filmu Hanebný pancharti. Spekuluje se také o Tilu Schweigerovi, Moritzi Bleibtreuovi nebo Gedeonu Burghardovi, který momentálně natáčí český velkofilm o Lídě Baarové.

Pokud jde o šestaosmdesátiletého Pierra Brice, objevily se informace, že by si ve filmech měl zahrát Inču-čunu, otce Vinnetoua. „Nejsem touto myšlenkou příliš nadšen,“ řekl ale herec deníku Bild. Již v minulosti totiž prohlásil, že postava Vinnetoua mu zničila kariéru, neboť se jí nikdy nezbavil.

Padesát let poté, kdy Vinetou, jeden z nejpopulárnějších filmových a literárních indiánských náčelníků, skončil, oznámila německá televize RTL, že se ho chystá vrátit na obrazovky. A zamýšlí natočit rovnou tři filmy.

Nebude to přitom první takový pokus. S podobným nápadem přišla v roce 2011 německá společnost Constantin Film, která dokonce jako scenáristu angažovala Michaela Blakea, držitele Oscara za film Tanec s vlky. Ambiciózní myšlenka ale nebyla naplněna. Nejspíš kvůli tomu, že tvůrci na natáčení sháněli peníze prostřednictvím sbírky. Není tedy divu, že se příznivci Vinnetoua na avizovaný projekt RTL dívají nedůvěřivě.

Televize však nedávno oznámila, že první klapka padne už v létě a premiéra je naplánována na prosinec 2016. Natáčet se bude jako před lety v bývalé Jugoslávii. Na důvěryhodnosti projektu dodává i to, že kromě termínu

Trvalo však ještě šest let, než se obraz dostal do Maďarska, potvrdila se jeho pravost a hodnota. Byla velká. V prosinci Berényho dílo na aukci v Budapešti koupil neznámý sběratel za 229,5 tisíce eur. Částku odhadovanou aukční síní tak překonalo více než dvojnásobně.

Obraz, na kterém Róbert Berény zvěčnil svou druhou manželku Etu, zmizel z Maďarska koncem dvacátých let minulého století. Jeho poslední stopa je ona fotografie ve zmíněném katalogu. Podle Barkiho do Ameriky nejspíš dorazil s židovskými uprchlíky před druhou světovou válkou nebo během ní.

Zhruba o sedmdesát let později jej na katolické charitě v San Diegu koupil kalifornský obchodník s uměním Michael Hampstead za čtyřicet dolarů. Krátce nato ho za desetinásobek prodal do starožitnictví v Pasadeně, kde si ho všimla filmová architektka a koupila ho jako dekoraci do filmu Myšák Stuart Little, na kterém v té době pracovala. Líbil se jí a po skončení natáčení ho z filmového obýváku přemístila do vlastního. Po několika letech jej prodala soukromému sběrateli, který pak dílo přivezl na aukci do Budapešti.

Příběh obrazu Spící dáma s černou vázou od významného maďarského avantgardního malíře Róberta Berényho (1887–1953) by mohl být námětem na film. Spojení s filmem je v jeho případě ostatně osudové. Malba, která na devadesát let beze stopy zmizela, se totiž objevila díky hollywoodské pohádce Myšák Stuart Little (1999) a pozornému oku Gergelyho Barkiho – kunsthistorika z Maďarské národní galerie.

Když se s dcerou Lolou díval před lety o Vánocích v televizi na zmíněný film, v jedné scéně spatřil za zády Geeny Davisové, Hugha Laurieho a Jonathana Lipnického, který hrál malého George, obraz viset. Přestože ho předtím viděl jen jedinkrát, a to na vybledlé černobílé fotografii z katalogu Národní galerie z roku 1928, hned ho poznal.

Norskému deníku Aftenposten řekl, že zamýšlel napsat knihu o fiktivním spisovateli, aktivním někdy v sedmdesátých letech minulého století, který jednou záhadně zmizel. Jmenovala by se Únos Toma Johansena, a aby se lidé nedivili, že o něm nikdy nic neslyšeli, měl v plánu, že za něj napíše dvě knihy: Krev na sněhu a Krev na sněhu 2: Ještě více krve.

„S vydavatelem jsme už chystali jeho encyklopedické heslo, našli jsme si i fotku, kterou bychom k němu přidali,“ přiznal Nesbo. „Jenže právníky tehdy přemohly pochybnosti. Zdálo se jim, že by to byl falešný marketing, a tak všechny tři knihy vyjdou pod mým jménem. Škoda, byl to pěkný plán.“

U nás nesmírně populární norský spisovatel Jo Nesbo se 4. května objevil v Praze. Přijel podpořit a, na setkání se svými četnými českými fanoušky, také podepsat knihu Policie, která v dubnu vyšla i u nás.

Brzy se na českém trhu objeví i jeho další díla, přičemž nejprve vyjde první část příběhu nazvaného Krev na sněhu. Spisovatel v souvislosti s jejím vydáním doma v Norsku přiznal, že ji chtěl původně napsat pod pseudonymem. 

Kdyby mu to nakonec nerozmluvili právníci, byli by čtenáři součástí další literární mystifikace. Četli by knihy, které napsal Jo Nesbo, ale mysleli by si, že jejich autorem je Tom Johansen, neznámý a po dlouhém čase náhodně objevený literární specialista na kriminální příběhy. Takový byl totiž Nesboův záměr.

Evropany v rozhovoru rovněž vyzval k tomu, aby pochopili ruského prezidenta Putina a nenechali se tak vést zájmy Spojených států. Velkou chybou podle něho bylo, že po rozpadu Sovětského svazu nikdo nepodnikl žádný skutečný pokus založit novou bezpečnostní alianci, do níž by se zapojilo i Rusko.

Grass patřil ke skupině poválečných autorů, kteří popisovali období nacismu, poválečné obnovy, společenské hnutí v 60. letech a sjednocení Německa. V roce 2006 přiznal, že na konci druhé světové války byl jako sedmnáctiletý krátce členem nacistických jednotek SS. Mezinárodní pozdvižení vyvolal i před třemi lety, když ve své básni v próze kritizoval politiku Izraele vůči Íránu. Napsal v ní, že židovský stát, coby údajná jaderná mocnost, ohrožuje světový mír.

Ve věku 87 let zemřel 13. dubna v Lübecku německý spisovatel Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu a autor slavného románu Plechový bubínek. O den později vyšel rozhovor, který poskytl španělskému deníku El País. V něm varoval před třetí světovou válkou.

„Míříme ke třetí světové válce. Existuje nebezpečí, že uděláme tytéž chyby jako v minulosti. Ano, aniž bychom si toho povšimli, můžeme jít do nové války,“ shrnul svůj dojem v rozhovoru, který redakci zmíněného listu poskytl již 21. března.

Mluvil o válce na Ukrajině, kde se situace podle něj nelepší. Uvedl také, že v Izraeli a Palestině je to čím dál horší a v Iráku za sebou Američané zanechali spoušť. „Pak jsou tu zvěrstva Islámského státu a problém v Sýrii, který téměř zmizel ze zpráv, i když se tam lidé nadále zabíjejí,“ pokračoval.