text Ondřej Horák

foto Universal Music

Mrtvý Brouk

Paul McCartney zemřel v roce 1966 a byl nahrazen dvojníkem, který se vzdal svého života, aby hvězda The Beatles mohla žít dál. Zbytek kapely celou věc popřel, do nahrávek a obalů desek ale šifroval tajemné vzkazy. Ten příběh znovu ožil v nedávném rozhovoru s bubeníkem Ringo Starrem. Jak to celé bylo?

„Když Paul zemřel, všichni jsme zpanikařili.“ Tahle věta v dubnu rozvířila monotónně neklidné vody internetu, pro časopis Hollywood Inquirer ji totiž řekl Ringo Starr. Bubeník The Beatles se s nečekanou upřímností rozhovořil o tragické autonehodě, která jeho kamaráda a kolegu připravila o život. „Nevěděli jsme, co dělat. Náš manažer Brian Epstein navrhl, že najmeme Billyho Shearse jako dočasné řešení,“ vzpomínal Starr v sugestivním rozhovoru.

Podle Starra měl dvojník krýt McCartneyho smrt pouze na týden nebo dva, jak ale čas plynul a nikdo si ničeho nevšiml, kapela tu hru hrála dál. „Ukázalo se, že Billy je velmi dobrý muzikant. Naživo hrál snad lépe než samotný Paul,“ přiznal Starr v rozhovoru. „Jediný problém byl v tom, že si Billy vůbec nesedl s Johnem,“ naznačil důvod rozpadu možná nejslavnější kapely historie.

Jeho teorie má ale hned několik háčků. Zaprvé, časopis Hollywood Inquirer neexistuje. Zadruhé, server WorldNewsDailyReport.com, který o rozhovoru informoval, je humoristický web se specializací na blamáže. A především za třetí, dvojník, který Paula McCartneyho nahradil, se nejmenuje Billy Shearse, ale William Campbell.

Třeskutá blamáž

Začalo to v lednu 1966, kdy se černý Mini Cooper Paula McCartneyho ocitl v ošklivé nehodě v Londýně. Nebo se alespoň měl ocitnout. The Beatles za sebou měli sedm alb, John Lennon už prohlásil, že jsou větší než Ježíš, a uječené fanynky je sledovaly na každém kroku. Přes to všechno se pozvolna začaly šířit povídačky o tom, že jeden z Brouků podlehl vážným zraněním hlavy při

Dvojník Paula McCartneyho se roli naučil výborně. Z dotěrného dotazu na mýtus nenápadně přešel ke vzpomínkám na Michaela Jacksona.

Naživo hrál snad lépe než samotný Paul

nehodě na rychlostní komunikaci M1, která spojuje Londýn a Midlands.

Zvěsti o monstrózní konspiraci se začaly více šířit pravděpodobně až v roce 1969. Tehdy mýtus žil především na amerických univerzitních kampusech a první tištěný článek se objevil právě v tamním studentském časopise na podzim toho roku. Naplno to ale vypuklo 12. října 1969. Ten den obdržel Russell Gibb, diskžokej detroitského rádia WKNR-FM, velmi zvláštní telefonát od člověka, který se představil jako Tom.

Tajemný telefonát

Tom v přímém přenosu diskžokeji oznámil, že Paul McCartney je už tři roky mrtev a nahradil ho dvojník William Campbell. Pro Gibba to byla novinka, a tak si nechal Toma na lince déle, aby spolu mohli probrat

všechny okolnosti a především stopy, které The Beatles zašifrovali do písní a obalů desek. Po zavěšení telefonu mýtus o mrtvém Broukovi ožil vlastním životem. Zprávu převzala seriózní média a nabyl obskurní velikosti.

V době vydání Abbey Road se kapela pomalu rozpadala, což v celé věci sehrálo svou roli. The Beatles spolu moc nekomunikovali

Skrývá falešný Paul McCartney svou tvář? Bojí se odhalení?

a McCartney se na delší dobu stáhl z očí veřejnosti. Po několika týdnech uklidnil mediální paniku plnou spekulací až článek Paul is still with us (Paul je stále mezi námi), který 7. listopadu 1969 vydal týdeník Time. Jeho reportéři vypátrali pravého, případně falešného a již připraveného McCartneyho ve Skotsku, kam odjel se svou novou ženou Lindou a kde se mimo jiné připravoval na sólovou kariéru.

Silná symbolika

Přestože se o McCartneyho úmrtí šuškalo už od roku 1966, pomyslnou hořlavinou, která rozdmýchala nekontrolovatelné plameny spekulací, byl obal desky Abbey Road. Fanouškům přišlo zvláštní, že Paulova postava je až

příliš vytržena z konceptu fotografie. Basák a zpěvák je jako jediný na přebalu desky ostrý, kráčí bos a svým vlastním krokem, jako by ke zbytku kapely snad ani nepatřil.

A protože konspirační teorie jsou společensky oblíbenou kratochvílí už od dob Protokolů sionských mudrců z roku 1903, fanoušci začali na albech Brouků nacházet skryté zprávy, které smrt McCartneyho zaručeně dokazují. A že jich bylo. Nezůstalo přitom jen u interpretace obalů. Převážně mladí lidé, ovlivněni teoriemi o UFO a východním náboženstvím, pouštěli tvorbu The Beatles od roku 1966 pozpátku a v psychedelických písních hledali zašifrované vzkazy. Podrobného průvodce mytologií o desítky let mrtvém broukovi najdete na následující straně.