-
Americký zpěvák, příležitostný dirigent, držitel deseti cen Grammy a mistr improvizace Bobby McFerrin vystupuje v České republice poměrně často a tuzemské publikum ho miluje. Naposled to ale nebylo úplně „happy“.
text Iva Boková
foto Petr Klapper
Rozpačitá hvězda improvizace
Bobby McFerrin
3
naživo
1
-
Forum Karlín,
Praha, 7. 6. 2015pod pódiem a zatančili si s ním. Poté, co se osmělil první odvážlivec, naběhlo na plochu asi dvacet dalších tanečníků z publika.
Prostor dostali i zpěváci. McFerrin postupně poskytl druhý mikrofon čtyřem dobrovolníkům, se kterými odmítl komunikovat slovy a donutil je dorozumívat se s ním výhradně zpěvem. Museli tak zazpívat svá jména a pak si mohli s hvězdným performerem a jeho hosty zaimprovizovat.
Přídavek se nekonal, tedy aspoň ne hudební. Bobby McFerrin poděkoval dalším účinkujícím a poslal je do zákulisí. Zpívat se mu už ale nechtělo, a tak vyzval návštěvníky, aby mu kladli dotazy. Dozvěděli se tak například, že první píseň se naučil v šesti letech a byla to Rhapsody in Blue od George Gershwina. Několik minut pak promlouval o tom, že bychom se měli minimálně jednou denně modlit k Bohu a děkovat mu za to, že jsme ráno vstali, můžeme se najíst, zazpívat si a podobně.
Kdo zavítal na koncert mistra improvizace poprvé, mohl být spokojený, ti, kdo ho viděli dříve, mohli být poněkud rozčarovaní. O McFerrinových koncertech se totiž obecně mluví v superlativech a s absolutním nadšením. Tentokrát ale jeho představení působilo tak nějak fádně, nedotaženě a rozpačitě.
I když avizované speciální hosty pořadatelé oznámili až pár dní před konáním koncertu, na McFerrina bylo opět vyprodáno. Kdo očekával, že americkému hlasovému mágovi, kterého v roce 1988 po celém světě proslavil hit Don‘t Worry, Be Happy, bude po letech opět sekundovat třeba Dan Bárta, mohl být mírně zklamaný.
Od začátku hodinu a půl trvajícího koncertu Bobbyho McFerrina doprovázel chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri, postupně se přidalo klarinetové kvarteto Clarinet Factory a také excelentní „gumový“ tanečník, baleťák a hiphoper Alex Sadirov.
Koncert byl postavený na jednom improvizovaném zpěvovém motivu, který McFerrin s hosty postupně rozvíjel a doplňoval. Nejprve „proškolil“ Boni Pueri. Když po mladících chtěl, aby ho napodobovali, měl velkou radost, že nedokážou kopírovat vysoké tóny, ke kterým dosahoval jeho hlasový rejstřík. Podobně si pak pohrával i s hudebníky z Clarinet Factory a i se Sadirovem, který taneční improvizací kopíroval veškeré zvuky, jež McFerrin vydával, a nenechal se zaskočit. Žádná konkrétní píseň, byť jen ve formě úryvku, v průběhu večera nezazněla.
Jeden z nejzábavnějších momentů přišel, když McFerrin vyzval přítomné, aby se k němu připojili v prostoru mezi sedačkami
naživo
3
2
-
naživo
3
3
Předchozí článek:
Trail of Dead
Další článek:
David Guetta