text Iva Boková

foto Universal Music

Nová deska, masky, hokej, DJ Skrillex i cenzura. To byla témata, o kterých jsme mluvili s hvězdami Rock for People, kapelou Hollywood Undead.

Nechceme znít jako nějaká jiná kapela, chceme být originální a rozpoznatelní. Proto přidáváme nejrůznější elementy, díky kterým budeme znít odlišně a budeme atraktivní pro fanoušky. Žánry a škatulky neřešíme. Nejdůležitější pro nás je vtáhnout lidi a zaujmout je svou muzikou.

Necháváte se inspirovat vašimi oblíbenými kapelami?

Ne. V době, kdy nahráváme nový materiál, neposloucháme žádnou muziku, abychom se vyvarovali kopírování a vlivů zvenčí. Snažíme se vytvořit pokud možno co nejoriginálnější materiál. Osobně opravdu nic v době natáčení neposlouchám, protože vím, že by mě to

Hollywood Undead vydali 31. března čtvrté studiové album nazvané Day of the Dead. Krátce před evropským turné, které odstartují 5. června na festivalu Rock for People v Hradci Králové, jsme hovořili se zpěvákem a baskytaristou Georgem Raganem, který si říká Johnny 3 Tears.

Hudební žurnalisté i fanoušci se téměř vždy snaží každou kapelu nějak zaškatulkovat. O vás se píše jako o rockové nebo rap-rockové skupině. Co tedy Hollywood Undead hrají?

Určitě jsme primárně rocková kapela. Samozřejmě se stále vyvíjíme a máme různé přesahy. Základ je ale rocková hudba, do které přidáváme programování a industriální prvky.

Pocházíme ze zapadlých čtvrtí, kde kvete prostituce, ulice jsou plné feťáků, přestřelek, bomb a kriminality

desku nebo promo fotku, bude okamžitě vědět, že jde o Hollywood Undead. Zároveň si myslíme, že čím jednodušší masky jsou, tím je to lepší. S hokejem tedy naše image ani my nic moc společného nemáme.

Hollywood Undead letos budou na scéně už deset let. Chystáte pro fanoušky něco speciálního?

Ne! V žádném případě! Je to velmi smutné výročí. Stárneme, a to se mi vůbec nelíbí! Ale vážně, určitě je to svým způsobem úspěch a jsme rádi, že fungujeme a máme ohlas. Za tu dobu jsme natočili čtyři desky, vlastně pět, pokud bychom počítali i živák. Mezi sebou máme skvělé vztahy, lidsky si sedíme, fungujeme… Od začátků jsme urazili dlouhou cestu, ale deset let zase není tolik, abychom to museli nějak extra slavit. Jsou tu kapely, které fungují padesát let. Hudební trh je navíc přesycený různými kompilacemi, výběrovými a výročními deskami. Nemyslíme si, že bychom ho měli něčím takovým zasypat i my.

Vraťme se na začátek. Když jste nahráli první desku Swan Songs a hledali vydavatelství, naráželi jste na problém s cenzurou. Setkali jste se s ním i později?

Naštěstí ne. Dotkla se nás pouze s první deskou. Měli jsme hotové album a nikdo ho nechtěl vydat, pokud neuděláme určité změny. Vždycky jsme odmítli. Kdybychom souhlasili, stala by se z nás úplně jiná kapela, něčí produkt. Stáli jsme si za svým. Díky různým

A jak vznikly vaše masky? Na internetu se můžeme dočíst, že jsou inspirované helmami hokejových brankářů. Jste fanoušci hokeje?

Můžou připomínat masky hokejových brankářů, to ano. Ale třeba já se o hokej nijak zvlášť nezajímám, nejsem fanoušek. Jednoduše jsme chtěli přijít s něčím, co by kapelu vizuálně odlišilo od ostatních. Chtěli jsme dosáhnout toho, že když někdo uvidí naši

ovlivnilo a mohl bych se přistihnout, že jsem si vzal nějaký motiv odjinud a použil ho v našich skladbách. To by nebylo dobře. Děláme všechno pro to, abychom se toho vyvarovali.

Jak vznikl název kapely?

Všichni jsme vyrůstali v Hollywoodu, ale ne v tom zářivém filmovém. Pocházíme ze zapadlých čtvrtí, kde kvete prostituce, ulice jsou plné feťáků, přestřelek, bomb a kriminality. Jako děti jsme nechápali, co se děje, a tak jsme pro to, řekněme, podsvětí, začali používat výraz undead. Když jsme o pár let později založili kapelu a vybírali název, přišel nám tenhle nejvýstižnější.

Dáváme šanci osobnostem, jež můžou být v budoucnu mezi světovou špičkou

vyjednáváním, která se táhla roky, jsme ale získali čas a původní nahrávku vylepšili, leccos jsme předělali, doplnili, pozměnili. Výhradně však podle toho, jak jsme to sami cítili, ne podle toho, co nám chtěl někdo diktovat. Natočili jsme víc skladeb a na debutové album jsme měli z čeho vybírat a mohli jsme na ně dát to nejlepší, co jsme v té době byli schopni vytvořit. Takže jsme za ty problémy nakonec rádi. Museli jsme sice čekat dva roky, ale zůstali jsme sami sebou.

V roce 2009 jste byli mimo jiné na turné se Skrillexem. Od té doby se z něj stal jeden z nejvýznamnějších dýdžejů planety. Plánujete nějakou spolupráci?

Mám ho strašně rád. Znám ho už od doby, kdy byl ještě teenager. Když jsme vyrůstali, byl jako můj mladší bratr. Je moc fajn. Stala se z něj hvězda, takže teď je neuvěřitelně vytížený a i my toho máme spoustu. Spolupracoval bych s ním moc rád a vlastně doufám, že k tomu i dojde. Je to skvělý nápad. Ovšem otázkou je, jestli na to někdy bude čas. Věřím, že ano a že se k sobě po letech zase vrátíme.

Za producenty čtvrtého alba Day of the Dead jste si vybrali dvojici Griffin Boice a Sean Gould. Proč padla volba právě na ni?

Většina kapel se snaží najít producenty, kteří za sebou mají spoustu kvalitní práce a patří ke špičkám ve svém oboru. Jde o lidi, kteří se na scéně pohybují desítky let. My obvykle hledáme mladé producenty, přibližně v našem věku, kteří se snaží ukázat, co v nich je, co dovedou. Dáváme šanci

Na albu je dvanáct skladeb. Která je vaší nejoblíbenější?

Vydali jsme i de luxe verzi, na které je patnáct písní. Mou nejoblíbenější skladbou je I´ll Be There právě z rozšířené edice. Nejsem si jistý, jestli je de luxe verze k dostání i u vás, ale samozřejmě ji najdete na iTunes. Pokud se týká základní verze, tam je zřejmě mou nejoblíbenější skladbou, teď trochu přemýšlím, protože je to hodně těžké říct… ano, zřejmě je to Disease.

Kolik skladeb z nové desky zazní na vašem nadcházejícím evropském turné?

Z nového alba budeme hrát čtyři skladby. Vydali jsme už čtyři nahrávky, takže máme

osobnostem, jež můžou být v budoucnu mezi světovou špičkou, lidem, kteří přinesou čerstvou energii a něco nového, nějak obohatí naši tvorbu. A to jsou důvody, proč jsme si vybrali producenty, které jsme si vybrali. Nebojí se experimentovat, byli nadšení z toho, že jsme je angažovali, což je, myslím, na výsledku dost znát. Snažili se dostat z nás to nejlepší a my jsme se zase snažili dostat to nejlepší z nich.

Hodně pijeme,

hlavně v Evropě

Oficiální videoklip k titulní skladbě z letošního stejnojmenného čtvrtého studiového alba Day of The Dead.

Hlavně v Evropě, protože Evropa je k popíjení obecně mnohem tolerantnější než Amerika. Obvykle tedy dohrajeme, popijeme, pobavíme se s lidmi, jdeme spát, vstaneme a hned zase začínáme pít. Turné je pro nás jeden velký večírek, který si užíváme na maximum.

z čeho vybírat a chceme, aby na koncertech byly všechny zastoupeny rovným dílem. Proto jsme se rozhodli, že budeme hrát čtyři songy z každé desky, aby byli všichni spokojení.

Evropské turné odstartujete na festivalu Rock for People v Hradci Králové. Můžou se vaši čeští fanoušci těšit na něco speciálního?

Snažíme se, aby každý koncert byl svým způsobem speciální. Přivezeme tentokrát ale úplně nové skladby. Budeme hrát na spoustě festivalů a i my sami se těšíme na některé další kapely, které tam vystoupí. Doufáme, že si spolu s fanoušky užijeme spoustu zábavy.

Co děláte v průběhu turné mezi koncerty, v hotelích a tourbusu?

Spoustu celkem nudných věcí. Já třeba hodně čtu. Samozřejmě také hodně pijeme.

Šestičlenná americká kapela vznikla před deseti lety v kalifornském Los Angeles. Píše se o ní jako o rockové, ale často jí bývá přisuzován i subžánr rap rock. Diskografie Hollywood Undead, pro které jsou typické masky inspirované helmami hokejových brankářů, čítá čtyři studiová alba. Ve stejný rok jako debutové album nabídli také první živák. V České republice vůbec poprvé vystoupili loni v listopadu ve velkém sále pražské Lucerny.