text ŠÁRKA HELLEROVÁ

foto archiv majáles

Blázna jako já jsem ještě nenašel

V létě pojede promotér Michal Šamánek s partou kolegů na motorkách po tuzemských hudebních festivalech. Vzniknou videoreportáže, které zmapují festivalovou scénu. Před tím ho ale čeká premiéra nového festivalu Utubering, který cílí na teenagery. Vedle nadšení z pořádání úplně nového formátu festivalu tento insider pro Headliner hovořil i o Majálesech.

podílejí. Sledoval jsem youtubery ze dvou hledisek. Prvně jako majitel webdeveloperské firmy, která dodává internetové řešení mimo jiné pro kulturu. Připravili jsme weby velké části našich největších kapel. Děláme to z lásky, ne pro peníze, protože v tom oboru moc velké peníze jednoduše nejsou. Obvykle necháme na jednom webu tři sta tisíc korun a zaplatí se nám sto. Ale to nevadí, děláme to rádi. Každopádně díky této práci sleduju i YouTube scénu. Asi před dvěma lety jsem objevil, že se pořádá akce nazvaná CraftCon. Zaujalo mě to, protože mé děti Minecraft už hrály a tohle byla akce, na které mohly spatřit nejznámější hráče té hry. Tehdy mi to přišlo úplně uhozené, ale zaujalo mě to a začal jsem to sledovat.

Čím je pro vás zajímavá?

Rozkryla se mi scéna, která nabrala naprosto

Brno. Rok 2003. Za Michalem Šamánkem přicházejí dva studenti z Olomouce. Jako provozovatele studentských serverů ho žádají o mediální partnerství pro studentskou slavnost. Studenta a festivalového fanouška Šamánka jejich schůzka nadchne a dodá mu odvahu pořádat první brněnský celoměstský Majáles. „Do té doby jsem organizoval studentské akce v klubech. Když jsem viděl, že větší akci zvládnou oni, řekl jsem si, že já můžu také,“ vzpomíná dnes předseda organizace StudentZone, spolku, který organizuje největší majálesové slavnosti v České republice.

Již 27. června se koná první ročník festivalu Utubering. Na jeho webu se píše: Těšíme se na Tebe na Utuberingu – festivalu, který je naším splněným snem. Čí je to sen?

Všech důležitých hráčů, kteří se na něm

Pro teenagery jsou videobloggeři daleko větší hvězdy než kapely

to na zelené louce. Oproti Majálesům, kde jsem limitovaný předsudky, tady můžeme daleko svobodněji tvořit. Najednou mě začaly napadat věci jako velký kruh s centrálním pódiem. Uvědomil jsem si, že si můžeme postavit festival, kterému se meze nekladou. V tom smyslu je to můj splněný sen.

Je něčím specifický pro účinkující?

V kontextu účinkujících je to fakt, že se jim někdo věnuje tak, jak si zaslouží. Nebyli zvyklí na žádný servis, jako to je obvyklé třeba u kapel na dospělých festivalech. Oni si ale staví svůj vlastní program. Je to pro ně nové, protože jsou doma v online světě, ale my je stavíme na louku a dáme jim volné ruce k tomu, aby si vymysleli, co chtějí dělat. Každý z účinkujících má svůj prostor a v něm je jeho svět, který mu pomůžeme realizovat.

Kolik čekáte návštěvníků?

Přes dvacet tisíc.

Baví vás to pořádat víc než zajeté Majálesy?

Hrozně mě bavila iniciační fáze, tvorba konceptu. Teď přichází náročnější fáze. Musíme udělat to, co jsme vymysleli. Kde co bude, jak se budou lidi po areálu pohybovat a podobně. Obdiv fanoušků k některým účinkujícím připomíná beatlemánii. Musejí mít skoro vážně prezidentskou ochranku. Nemůžou se projít mezi lidmi jako Richard na Kryštof Kempu. Ty děti se za nimi vrhnou a nebudou je chtít pustit. Láskou by je sežraly.

A rozhodl jste se místo toho uspořádat festival.

Nakonec jsem se sešel s Tomášem Gavlasem, což byl můj kolega z Majálesů, a ten si v létě založil agenturu na zastupování youtuberů. Na pivu povídal o situaci na scéně a o problémech s nekvalitními pořadateli, kteří šidí všechno, od akcí v kulturácích po halovky na výstavišti. Napadlo mě udělat festival pro tuto cílovou skupinu, ale poctivě – nabídnout účinkujícím servis, který si zaslouží, a to samé návštěvníkům. Stavíme

nečekanou dynamiku. Pro teenagery jsou videobloggeři daleko větší hvězdy než kapely tak, jak je známe. Když ale například někoho z těchto hudebních rising stars s miliony zhlédnutí nasadíte na Majáles, Rock for People nebo České hrady, nepřijdou na ně lidi. Myslím, že to je proto, že jejich cílovka je mladší a není zvyklá na takové akce chodit. Také jsem uvažoval, jestli na YouTube nevybudovat hudební kanál, který by vytvářeli hudebníci jako Tomáš Klus nebo kapela Kryštof. Dospěl jsem ale k tomu, že tradiční kapely nedokážou pravidelně dodávat nehudební obsah v tak velkém množství, a zavrhnul jsem to.

Všichni mysleli, že jsem blázen, když čekám deset tisíc lidí

Jaké byly v porovnání s touto akcí začátky Majálesu v roce 2004?

Tehdy jsem nic nevěděl. Neměl jsem tolik starostí, protože jsem si většinu věcí neuvědomoval. U Majálesu mi nevěřil skoro nikdo, Utubering lidi zaujme na první dobrou. Nicméně partneři s miliony na jeho organizaci se po nás zatím nevrhají. Musíme dokázat, že ho umíme zrealizovat a příště už to bude lepší. Na prvním Majálesu v Brně si všichni mysleli, že jsem blázen, když čekám deset tisíc lidí. Druhý rok si mysleli, že jsem blázen, když chci zavést vstupné, abychom

Počítáte s nějakými organizačními změnami, když většina publika budou děti?

Ti třináctiletí a patnáctiletí by vám dali, kdybyste jim řekla, že jsou děti. Já už v patnácti zažíval skoro všechno z dospělého světa. A kromě toho si myslím, že přijdou i holky nad dvacet, které půjdou po sekci fashion, jež je zajímavá bez ohledu na věk. Gaming bude zajímat víc mladší kluky nebo zastydlé ajťáky, entertainment nelze asi věkově specifikovat a pro starší je hlavním tahákem hudba. Je to v něčem Majáles, v něčem výstava, v něčem hippie garden party.

Elektronické náramky byly čistě moje chyba, možná největší za celých dvanáct let

Na festivalu snů by podle Michala Šamánka nechyběli Coldplay.

Budete se tedy držet československého hlavního proudu?

My už jsme si za ty roky odskočili i k zahraničním kapelám. Loni jsme je měli jen jako bonbónky, ale zkoušeli jsme je i jako hlavní taháky. Když jsme však přivezli třeba holandskou kapelu Kensington, což jsou na jejich scéně „naši Kryštof“ a mohou z nich jednou být evropští Coldplay, přišlo na ně v Praze asi čtyřicet lidí a v Brně po velké snaze osm set. To se pak stydím i před tou kapelou a nemá to smysl. Nemáme finanční sílu na hvězdu za desítky milionů, která by uspokojila lidi stejně jako jedna špičková česká kapela. To by museli být třeba Green Day. Milionové zahraniční kapely nakonec stejně porazí třeba Inekafe. Tu a tam mám tendenci dát na Majáles kapelu z osobní

druhém Zrní, tak stejně absolutní většina lidí půjde na Kryštof. Letos jsme proto měli v uvozovkách jenom pět pódií.

Jsou Majálesy pro pořadatele výnosné?

Teď jsme docela solidně zadlužení – loňský rok byl rekordně ztrátový. Nejen kvůli náramkům, ale i kvůli megalomanské produkci. Počet scén byl naddimenzovaný. Lidé to stejně plně nevyužili. Začali jsme na úplném mainstreamu, ale jak jsme rostli, dávali jsme získaný prostor alternativám. Když máte ale na jednom pódiu Kryštof a na

měli peníze na lepší kapely, a díky tomu že přijde i více lidí.

Podařilo se vám vždy ostatní o své pravdě přesvědčit?

Jo, ale pak jsem narazil s tím, že jsem měl třikrát pravdu, ale počtvrté ne a namlel si hubu. Třeba jako loni s elektronickými náramky. Nadchnul jsem se pro to jako pro řešení pro budoucnost. Ono to možná je, ale ne pro akci našeho typu. Náklady pro několikahodinový festival jsou na to příliš vysoké, což se ovšem ukázalo, až když bylo pozdě. Hodně jsme na to doplatili a byla to čistě moje chyba, možná největší za celých dvanáct let.

Majáles je akce, kde si většinu programu a aktivit připravují sami studenti. Cílem je zábava

Cílem je zábava. Když mluvím jen o festivalu, musíme nasytit několik pódií. Scéna tady a na Slovensku ale není tak velká, aby se to výrazněji střídalo. Můj úkol jako dramaturga je nabídnout lidem to, co mají v tom roce nejradši.

Je v České republice hudební festival, který by vyhovoval vašemu osobnímu hudebnímu vkusu?

Ne. Jsem hodně ovlivněný a inspirovaný Rock for People. Když mi bylo osmnáct, byl hlavním festivalem, který měl dobře nakročeno. Dost možná bych Majálesy nedělal, kdyby neexistoval, historicky si ho moc vážím. Měl největší šanci v době, kdy přivezl Muse. Čekal jsem, že to pak pořadatelé okotí a zdvojnásobí. Bohužel jsem měl pocit, že od toho roku šli pomalu dolů, což je mi líto. Pořád vozí zajímavá jména, loni byli skvělí třeba Biffy Clyro. Ale poskakovalo nás tam na ně pár tisíc. Na Colours jezdím a něco si tam objevím, ale také to není úplně festival pro mě.

lásky, třeba Royal Republic nebo znovu Kensington. Dají se koupit za pět až deset tisíc eur, což může být ekvivalent ceny našich headlinerů. Nikdo na ně ale nepřijde, lidi budou kalit na Sto zvířat. Za dramaturgií si přesto stojím. Myslím, že beru kapely, které na Majáles patří. Jsem třeba unešený z nové desky Davida Kollera, mám ho moc rád, ale na Majáles ho nezvu, protože si myslím, že se tam nehodí. Na áčkové světové kapely nemá v České republice nikdo. Ani Rock for People, ani Colours of Ostrava. Točí se béčka, céčka, déčka.

Takže můžeme v dalších letech čekat prostou rotaci největších českých kapel? Na Majáles se kvůli tomu někdy snáší kritika.

Z mého pohledu je elementární neštěstí, že je Majáles brán jako hudební festival. Je to studentská slavnost, která trvá déle než měsíc. Open air festival, na němž je hudba hlavní, nikoli ale jediný nositel zábavy, je jeho vyvrcholením. Je to akce, kde si většinu programu a aktivit připravují sami studenti.

Jedním z headlinerů Majálesů byl letos Michal Hrůza.

Jsem zvyklý platit náklady ze vstupného. Neumím pokrýt polovinu sponzory a granty

To by byl můj festival. Ale pro ten tu teď není kupní síla. Nemyslím jen peníze, ale ani zájem. V roce 2010 jsem si myslel, že by na takový line-up přišlo padesát tisíc lidí po třech tisících za vstupenku. Jsem totiž jako pořadatel zvyklý platit náklady ze vstupného. Neumím pokrýt polovinu sponzory a granty. Teď už tomu ale nevěřím. Kdyby někdo podobný projekt ohlásil, budu přesvědčený, že dopadne špatně. Možná až doroste další generace.

Skončily Majálesy, za chvíli je tu Utubering, do toho máte webdeveloperskou firmu Sherwood. Kdy spíte?

Poslední dva měsíce jsem spal čtyři hodiny denně a myslel jsem si, že zkolabuju. Sherwood je moje seriózní zaměstnání a zbytku se

Velikostí padesát až sto tisíc lidí. Myslím, že Rock for People se mohl něčím takovým stát. Teď už to ale asi nejde. Na evropský festival pro mladé tu není šance. Colours dle mého není festival pro mladé. Ti neposlouchají Björk a Kasabian tu zná jeden z tisíce. Kdybych si vybíral headlinery, byli by to Coldplay, Green Day nebo Depeche Mode.

Zmínil jste, že Majáles je studentská akce. Vy už ve škole nějakou dobu nejste. Jak dlouho budete pokračovat?

Za těch dvanáct let se tu neobjevil nikdo, kdo by něco ukázal. Někdo, o kom bych si myslel, že má koule a zaslouží si to dál dělat, protože to dělá líp. Vůbec. Netuším, komu bych to předal.

To byste chtěl?

Chtěl jsem, už dlouho zpátky. Kdyby někdo takový tehdy byl, upřímně rád bych měl nástupce. Teď tu práci ale nechci vylít do záchodu, musel by to být někdo kvalitní. Zatím jsem ale takového blázna, který by si s tím poradil, nenašel.

věnuji, řekněme, ve volném čase. Jsou to de facto mé koníčky. Naštěstí nemusím v Sherwoodu sedět od rána přesně osm hodin. Někdy jsem tam dvanáct hodin, jindy čtyři.

„Trochu festival, trochu výstava a trochu hippie garden party,“ charakterizuje Šamánek akci, na které očekává návštěvnost v desetitisících. Utubering cílí na mladší publikum než klasické hudební festivaly a hudba je na něm jednou ze čtyř rovnocenných programových sekcí. Dalšími jsou gaming, fashion a entertainement. Z hudebních idolů internetu se představí třeba Slza, Voxel nebo ATMO Music.

Majitel internetové agentury Sherwood, která mimo jiné vytvořila webové stránky celé řádce českých hudebníků (Kryštof, Tomáš Klus, Aneta Langerová, Chinaski a další). Od roku 2004 organizuje jako předseda spolku Studentská organizace StudentZone Majálesy v Brně, Praze a Hradci Králové. Na 27. června v pražských Letňanech chystá první ročník festivalu Utubering, věnovaný generaci Z, jenž má nové hrdiny, kteří si popularitu získali na internetu.