text JAROSLAV ŠPULÁK (PRÁVO)

foto Profimedia

Do They Know It’s Christmas / We Are The World

Písně, které oživovaly Afriku

Od nepaměti vznikaly písničky, které rezonovaly politickým nebo společenským názorem. Až v půlce osmdesátých let se ale objevily dvě, jejichž záměrem byla konkrétní masová pomoc. Katastrofální vedra a hlad na černém kontinentě přiměly svobodomyslné hudebníky k aktivitě. Se vším tehdy přišel irský pankáč Bob Geldof.

Málokdo čekal, že právě jeho iniciativa poblázní svět a přinese opravdu výraznou pomoc, ani že povede ke dvěma koncertům Live Aid i dalším aktivitám, jež se Do They Know It’s Christmas a We Are The World zaštiťují dodnes. Vítejte v době, kdy pop a rock dostaly další smysl.

Geldofovo procitnutí

Bývalý irský řezník Bob Geldof založil svou novovlnnou kapelu The Boomtown Rats už v roce 1975 a nevedlo se mu s ní špatně. Jeho životní styl a zájem byl však mnohem

širší a jako novinář se zajímal i o to, co se děje ve světě. Zpráva o vlně veder a neúrodě v Africe v roce 1984 ho samozřejmě trefila, ostrý zásah ale přišel později.

Na podzim totiž zhlédl v programu stanice BBC dokument o hladomoru, který panuje v Etiopii. Informoval o čtyř stech tisících lidských životech, které mu padly za oběť. Před objektivem kamery umírali děti i dospělí, což Geldofa nenechalo klidným. Spojil se s Midgem Urem, frontmanem skupiny Ultravox, téma spolu probrali a rozhodli se napsat písničku pro Afriku.

Do They Know It's Christmas

„Ústřední melodii zahrál Midge na malé casio. Hrozně se nám líbila, a tak jsme se od ní odrazili. Složit tu píseň trvalo několik dnů, ale ne týden,“ řekl Geldof.

Vznikla Do They Know It’s Christmas, krásná sváteční melodie s posláním. Ti dva měli v plánu prodávat ji jako singl a z výtěžku poukázat peníze hladovějícím. Za pár dnů byl Geldof pozván do vysílání BBC Radio 1, aby hovořil o nové desce své kapely. Namísto toho ale celou dobu mluvil o projektu Band Aid, skupině, která bude sdružovat rockové hvězdy britské a irské scény a jejíž činnost bude výlučně charitativní.

To interview zaujalo další média, a ta se začala o projekt zajímat, až nakonec 25. listopadu celý Band Aid vešel do londýnského

Michael Jackson a Lionel Ritchie se soškou Grammy za singl We Are the World.

Band Aid 1984 – Do They Know It’s Christmas

Nahrávání singlu

Band Aid 20

Band Aid 2 – Do They Know It’s Christmas Time

Band Aid 30 – Do They Know It’s Christmas?

nahrávacího studia Sam West a písničku nahrál. Když pak za tři dny vyšla, stal se z ní vánoční hit a do konce roku si singl koupily tři miliony lidí.

Úspěch písně Geldofa inspiroval k tomu, aby se stal poslem dobrých zpráv. Osobně se angažoval v tom, aby peníze našly své pravé adresáty a stál za přípravami dalších charitativních koncertů, které se 13. července 1985 konaly na stadiónech ve Wembley a ve Philadelphii pod názvem Live Aid. Výtěžek šel samozřejmě na pomoc v Africe.

Později vznikly i novější verze skladby Do They Know It’s Christmas. V roce 1989 byla nahrána kapelou Band Aid II a výtěžek z ní šel hladovějícím v Etiopii. V roce 2004 iniciovala Madonna realizaci nové verze pod štítem Band Aid 20, logicky u příležitosti dvacátého výročí vzniku původní skladby. Loni v listopadu byla publikována čtvrtá verze, tentokrát pod křídly Live Aid 30. Výtěžek z prodeje putoval na likvidaci epidemie eboly v západní Africe.

Místo koncertu černošských
zpěváků

Americkou odpovědí na britskou iniciativu Band Aid byl projekt USA for Africa a píseň We Are The World. Harry Belafonte, písničkář a mírový aktivista, chtěl původně uspořádat benefiční koncert černošských zpěváků. Záhy ale svůj záměr přehodnotil, protože pokud měla iniciativa opravdu pomoci, chtělo to ekonomicky zajímavější nápad.

A tak podnítil americké hudebníky, aby nahráli charitativní písničku. Byl to on, kdo svou představu přednesl Michaelu Jacksonovi a Lionelu Richiemu s prosbou, aby ji hudebně zhmotnili a napsali rovnou i text. Původně chtěl ještě ke spoluautorství přesvědčit Stevieho Wondera, ale ten byl v té době příliš zaměstnaný a nenašel si čas, aby se skladbě věnoval. Našel si ho ale pro to, aby ji později v Los Angeles s ostatními nazpíval. Jackson a Richie se pak na týden zamkli v rodinné

We Are The World

Nahrávat s tolika zpěváky je jako nacpat meloun do plechovky od coca-coly

Pozvánka vypadala tak, že umělcům přišel vzkaz s prosbou, aby se zastavili ve studiu a tam nazpívali pár tónů podle předloženého zadání. Jinými slovy se mnozí dozvěděli, na čem se podílejí, až ve studiu. „Nikdo nepochyboval o tom, že je to správné,“ vzpomíná Quincy Jones.

Pozvané vítal Stevie Wonder. V dobré náladě vyhrožoval, že pokud se jim nepodaří písničku během několikahodinové frekvence natočit, zdrží se do okamžiku, až bude hotová, a on se svým spolujezdcem Rayem Charlesem je pak rozvezou autem do hotelů. Netřeba podotýkat, že Wonder i Charles jsou slepí.

usedlosti Jacksonových v Encinu a skladbu vymysleli. Producentem se stal Quincy Jones.

Řidič Stevie Wonder

Jelikož bylo jasné, že písničku musí nazpívat největší hvězdy amerického hudebního nebe, existovala jen jediná možnost, jak je dostat společně do studia. Šlo o vyhlašování cen American Music Awards v Los Angeles, a tak frekvenci ve studiu zamluvili na 28. leden 1985.

Quincy Jones měl z celé akce strach. Věděl, že nahrát do jedné skladby tolik zpěvů a mít na to pouze pár hodin, bude složité. „Je to jako nacpat meloun do plechovky od coca-coly,“ uvedl. Navíc si předsevzal, že během svých vteřin zpěvu musí každá hvězda předvést přesně ten výraz, kterým je charakteristická.

Radost měl ale z toho, že dorazili všichni pozvaní. Vlastně téměř všichni. Nepřišel a ani se neomluvil Prince. Jeho party nazpíval zpěvák a příležitostný herec Huey Lewis. Jako úplně první v písni zpívá Lionel Richie.

Čtyřikrát více peněz

Distribuce singlu v podobě černého vinylu začala 7. března 1985 (na jeho druhé straně byla písnička Grace). Prvních 800 tisíc kopií zmizelo z pultů prodejen během několika dní. Skladba debutovala na 21. příčce hitparády Billboard Hot 100 a později získala dvě ceny Grammy – jako píseň a nahrávka

roku. Z prodeje singlu a následného alba se podařilo získat více než 60 milionů dolarů, které byly poslány na pomoc Africe. We Are The World tedy vydělala čtyřikrát více než Do They Know It’s Christmas.

Nová verze písničky byla natočena v roce 2010. Zaznamenána byla ve stejném studiu jako ta původní a nahráli ji Akon, Jason Mraz, Wyclef Jean, Carlos Santana, Justin Bieber, Usher, Jennifer Hudson, Kanye West, Kid Cudi, Miley Cyrus a další. Zisk z jejího prodeje putoval na pomoc postiženým zemětřesením v Haiti. Premiéra písně se uskutečnila 12. února 2010 při zahájení zimních olympijských her ve Vancouveru.

Nahrávka byla však tak nepovedená, že se k její propagaci stavěli zády i ti, kteří se na ní podíleli. Problém byl totiž v tom, že zatímco v osmdesátých letech vládly hudební scéně silné a osobité hlasy, aktuálně to jsou hlasy snadno zaměnitelné a obtížně intonující. Už jenom úvodní part Justina Biebera je skoro směšný.