Americké legendy progresivního rocku Dream Theater koncertují v posledních letech v České republice pravidelně. I když své třicetiny nakonec slavily místo v původně ohlášené O areně v komornějším prostředí Fora Karlín, jejich vystoupení to v ničem neubralo.

text Iva Boková

foto Mirek Valenta

Forum Karlín,
Praha, 28. 6. 2015

Návštěvnost koncertu zjevně utrpěla faktem, že se konal v době letních festivalů. O to víc si ale příchozí show vychutnali, protože měli bravurní muzikanty na dosah ruky. Dream Theater slaví třicet let na scéně a jsou stále stejně úchvatní, i když v kapele ze zakládajících členů zůstali pouze dva, kytarista a jeden z hlavních tvůrčích mozků John Petrucci a baskytarista John Myung. Do setlistu na oslavu „tří křížků“ vybrali po jedné písni z každého z dvanácti alb, které nahráli.

S příchodem kapely na pódium zesílil zvuk a do publika se začala valit nepopsatelná energie. Dream Theater koncert otevřeli skladbou Afterlife z debutového alba When Dream and Day Unite. Při ní jako by bicí přehlušovaly ostatní nástroje i zpěv, při druhém songu se zvuk vyladil a pak už byl slyšet každý tón. Jako přídavek v závěru víc než devadesátiminutového vystoupení zazněla píseň Behind the Veil ze zatím posledního eponymního alba.

Dream Theater jsou sice kapela pro

náročnější posluchače, ani zdaleka se ale jen zarytě nesoustředí na stupnice, tóny a akordy. Na alba zařazují mnohaminutové propracované opusy bohaté na zvraty a stopky, v žádné jejich písni ovšem nechybí chytlavé melodie. Muzikanti jsou na pódiu suverénní, hýří úsměvy a vytvářejí vřelou atmosféru, takže publikum je s radostí následuje a notuje si s nimi složité texty.

Za kapelou bylo možné sledovat projekci vizuálů korespondujících s jednotlivými alby, které se střídaly s detailními záběry na ruce muzikantů. Zblízka jste tak viděli třeba gumové prsty klávesisty Jordana Rudesse, které rychlostí světla jezdily po klaviatuře, nebo mistrné prstoklady obou strunařů.

Dream Theater jsou muzikanti par excellence, a navíc svou tvorbu naživo podávají s nefalšovanou radostí a grácií, kdy zdánlivě nehratelné hrají s lehkostí a pohodou, jako kdyby to byla punková písnička o dvou tónech. Třicáté výročí oslavili s českými fanoušky opravdu důstojně.