Lída Baarová je natočena, premiéra bude na prahu příštího roku

„Bylo to nejnáročnější natáčení v mém životě. Ale z ničeho jsem nemusel slevovat, což pro mě bylo extrémně důležité. Vždyť jsme na tom projektu s Ivanem Hubačem pracovali skoro patnáct let,“ spokojeně pronesl na závěr natáčení Renč.

Film ještě před svým dokončením budí velký zájem ve světě. „V zahraničí se bude uvádět pod názvem Ďáblova milenka. Už teď je jisté jeho uvedení v německy mluvících zemích, o dalších trzích velmi intenzivně jednáme, protože zájem o snímek je opravdu enormní,“ sdělil Filip Albrecht z produkčního týmu.

Do českých kin by měl podle něho vstoupit na začátku roku 2016.

V první půlce června natočil režisér Filip Renč poslední scény ze svého filmu Lída Baarová. Snímek pojednává o české herečce, která byla milenkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse. Hlavní roli v něm vytvořila Táňa Pauhofová, kterou si Renč vybral i přesto, že na první pohled její rysy nevykazují fyzickou podobnost s Baarovou.

Poslední scény filmu se natáčely v budově bývalé Živnostenské banky v Praze. Ta se proměnila v kancléřství Adolfa Hitlera v podání Pavla Kříže, jemuž si na milenecký vztah svého manžela s českou herečkou přišla stěžovat manželka Josepha Goebbelse, kterou ztvárnila Lenka Vlasáková.

Elfský verš, který Tolkien do knihy napsal, pochází z díla The Lost

Road (Ztracená cesta), což je součást zmíněné dvanáctidílné série knih s názvem The History of Middle-earth (Dějiny Středozemě).

V roce 2008 prodali na aukci slavnou knihu Hobit z její vůbec první edice za 60 tisíc liber. V červnu ji vydražili už za 137 tisíc liber, což je zatím největší suma, jakou byl někdo ochoten za tuto knihu zaplatit.

Toto vydání románu Hobit od britského spisovatele J. R. R. Tolkiena (1982–1973) navíc disponuje nápisem v elfštině, který do něho vepsal sám autor. Knihu takto věnoval své studentce Katherine „Kitty“ Kilbrideové na univerzitě v britském Leedsu v roce 1937, tedy v roce, kdy vyšla poprvé. Vznikla přitom předtím jako vedlejší produkt při Tolkienově práci na příbězích z fiktivní Středozemě. Její původní název je The Hobbit, or There and Back Again.

Česká premiéra filmu je naplánována na 30. července 2015, tedy o den dříve, než snímek přijde do amerických kin.

Dějištěm světové premiéry americké filmové novinky Mission Impossible – Rogue Nation, jinak další části akční série snímků s Tomem Cruisem v hlavní roli, bude 23. července Vídeňská státní opera. Oznámili to producenti díla a dodali, že na slavnostní akci, která je podle představitelů Vídně pro město velkým svátkem, nebude chybět nejen Tom Cruise, ale ani herci Rebecca Fergusonová, Simon Pegg a samozřejmě ani režisér snímku Christopher McQuarrie.

Pátý opus série Mission Impossible je s rakouskou metropolí koneckonců úzce spojen. Loni se totiž mimo jiné točil právě ve Vídni, mimo to i v Londýně a marockém Marrákeši. V hlavním městě Rakouska posloužily jako dějiště akčních scén především budova Vídeňské státní opery a stanice metra Schottenring.

nastává šest až osm hodin po skonu. Monroe ale byla podle informací lékaře mrtvá teprve tři hodiny.

Hockett doručil ostatky do márnice, kam povolali společnost Allana Abbotta. „Když jsme odstranili prostěradlo, bylo skoro nemožné uvěřit, že jde o Marilyn Monroe. Vypadala jako průměrná stárnoucí žena, která o sebe příliš nedbá. Byla k nepoznání,“ vzpomíná podle serveru Mirror v knize Abbott.

„Po smrti se vlivem gravitace krev usadí v nejnižším bodě těla. Většina lidí umírá na zádech, takže obvykle není vidět posmrtné skvrny. Marilyn ale zemřela obráceně, a na tváři měla fialové fleky a měla také oteklý krk,“ píše dál. „Měla kudrnaté a krátké vlasy. Zřejmě delší dobu nebyly barvené, protože jsem zaregistroval velký odrůst. Přirozená barva vlasů byla světle hnědá. Nohy si neholila nejméně týden, rty měla katastrofální, popraskané, zuby umělé. A zřejmě dost dlouho zanedbávala i manikúru a pedikúru.“

Abbott rovněž napsal, že se potvrdila fáma o tom, že Marilyn Monroe nenosí kalhotky. Žádné na sobě neměla a nenašly se prý ani v jejích osobních věcech. Našla se ale dvě falešná prsa.

„To nevypadá jako Marilyn. Co se stalo s jejími prsy? ozývalo se kolem těla z úst lidí, kteří u toho byli,“ vzpomíná ještě Abbott. „Nakonec jsme její podprsenku vycpali kusy bavlny a mezi ní a oděv vsunuli falešná prsa tak, že to vypadalo, jako by je měla vlastní, pevná a bez prádla.“

Na hlavu dostala Marilyn Monroe paruku od vizážisty Allana Snydera. V Hollywoodu se říká, že tento muž, jenž herečku líčil a stylizoval pro filmy, slíbil, že se o ní v tomto ohledu postará i po její smrti.

Marilyn pohřbili ve Westwoodu v zelených šatech od Pucciho a s její oblíbenou šálou.

Krásná a někdy až moc idealizovaná americká herečka Marilyn Monroe vypadala po své smrti, ke které došlo 5. srpna 1962 v Los Angeles, jako zanedbaná žena, která o sebe příliš nepečuje. O hvězdě filmového plátna to napsal majitel hollywoodského pohřebního ústavu Allan Abbott, který viděl její tělo po smrti. Abbott o svých zážitcích ze zajímavého prostředí napsal v knize Pardon My Hearse, která vyšla minulý měsíc.

5. srpna 1962 přišlo v ranních hodinách na policejní stanici v západním Los Angeles hlášení, že herečku Marilyn Monroe našli mrtvou v jejím domě v Brentwoodu. Lékař konstatoval předávkování nembutalem a smrt označil jako sebevraždu. Správce hřbitova Guy Hockett, jenž tělo převážel, si prý všiml, že bylo v raném stádiu posmrtné ztuhlosti, která obvykle