Kytary útočí. Temně, teskně, naštvaně, radostně i hlasitě. Značka: vážně a nezávisle

| FFS | Dave Grohl | Sleep Beggar |
| Prinzhorn Dance School | Foals |

Celou desku kolaboračního komanda Franz Ferdinand a Sparks jsme recenzovali nedávno. Je skvělá. Video k Piss Off není nic světoborného, je spíše jenom absurdně legrační a triviální, ale dost výstižně dokresluje genialitu přehrávání, cirkusáckou zálibu v kýči a zároveň nespornou invenci i talent vyždímat fungující hit i z tak prapodivného spojení. V recenzi jsme desku nadmíru chválili, takže nezbývá než to podpořit ještě tímhle dementním klipem v duchu Flashe Gordona s dovětkem,

že samotní FFS křísí na albu zhýralého ducha Queen dost často a poměrně zdatně.

Vokalista, kytarista a lídr Foo Fighters, jedné z největších rockových kapel současnosti, je také jenom člověk a nemá údy z titanu. Nešťastně se o tom přesvědčil během koncertu ve švédském Göteborgu. Už během druhé skladby Monkey Wrench hopsal tak zběsile a neopatrně, že zahučel dolů z pódia a způsobil si na místě diagnostikovanou frakturu spodní končetiny. Byť se po krátkém ošetření na pódium vrátil a v produkci pokračoval vsedě, Foo Fighters byli přesto nuceni zrušit zbytek evropského turné včetně některých zásadních festivalů, jako je například britské Glastonbury. K tomu Grohl se svým typicky dřevorubeckým smyslem pro humor poznamenal, že ho přenechává Kanye Westovi, jehož letošní nominace byla notně a s nevolí glosována. Doufejme, že to Daveovi dobře sroste.

Dave Grohl to zvládl
i jako jednonožec

Duo Sleep Beggar nabízí
rozpolcenost a přesah

Venn Records je domovem pro většinou rockové, hardcore a punkové kapely s povolenou odchylkou k současnému pojetí grunge. Snad jedinými dvěma výjimkami v jejich aktuálním katalogu jsou Jesus Fucking Christ, jehož EP jsme tu zmiňovali poměrně nedávno, a duo, které si říká Sleep Beggar. Za tímto projektem stojí Jamie Burne, vokalista hardcoreových Bastions a My Project Ghost. Představte si kolizi noise punku s experimentálním hip hopem, pulzující klávesy, tvrdě nekompromisní beaty a typický screamo

projev Jamieho. Dostanete něco mezi Death Grips, Saulem Williamsem, NIN a totální schizofrenií. Zrovna se chystají na split s podobně vyladěnou partou JE double F z New Jersey, která v sobě má podobnou rozpolcenost, oscilující řekněme mezi Danzigem a MF Doom. Pokud jste sběratelé vinylů a baví vás podobné žánrové přesahy, možná byste měli zbystřit. Split totiž vychází na krásném limitovaném picture disku v barvě krve, zčásti transparentním, a s plakátem od výtvarnice Laury Lenihan. No, neberte to!

PDS tu byli dávno před The xx, přesto by se dalo s trochou nadsázky říct, že mají v oblibě podobnou hudební estetiku. Tohle duo z Brightonu, Tobin Prinz and Suzi Horn, dokáže kouzlit jen s kytarou, basou, kopákem a dvěma vokály. Je to triviální, a přitom vtahující svojí neopakovatelnou náladou kdysi slyšeného a navždy zamilovaného.

Prinzhorn Dance School:
Home Economics

Jestli bude nová stejnojmenná deska tak animální a predátorská jako tenhle singl, tak to všichni svatí s námi. Pryč je ukňučený indie hipster rock z období poslední vydané desky Holy Fire. Tohle je syrové, hysterické, exaltované. Jako by se do toho songu otiskla historie. S producentem Jamesem Fordem totiž Foals natáčeli ve stejné vesnici v Provence, kde byl po amputaci ucha hospitalizován pološílený Vincent Van Gogh. Ať už je to náhoda, či důmyslné PR, co se What Went Down nedá upřít, je konstantní pocit a husí kůže, že tohle

je to nejostřejší a zároveň nejdivnější, co kdy Foals ve své historii složili a natočili. Nezbývá než se těšit na celou desku, která by měla vyjít na konci srpna. A pak že se v létě nic neděje.