text ŠÁRKA HELLEROVÁ

foto universal Music

Svět  bez hranic

„M.I.A. varuje – Matahdatah může obsahovat stopy reality,“ připravuje zpěvačka diváky na své chystané páté album. S předchozí tvorbou téhle úspěšné umělkyně to ovšem nikdy nebylo jinak.

Maya Arulpragasam v červenci oslavila čtyřicáté narozeniny. Zároveň je to letos deset let, co pod přezdívkou M.I.A. vtrhla do světa hudby s debutovým albem Arular pojmenovaném po svém otci. Druhou desku nazvala Kala po své matce, třetí Maya a čtvrtou Mathangi po sobě.

Jako batole ji rodiče odvezli z rodného Londýna na Srí Lanku, odkud oba pocházeli a kde se její otec občansky angažoval v konfliktu, ve kterém Tamilové usilovali o nezávislost. V roce 1986 se, po třech letech od vypuknutí občanské války, vrátila s matkou do Londýna.

Vždy se veřejně vyjadřovala k politické situaci na Srí Lance a snažila se k tamějším problémům přitáhnout pozornost světové veřejnosti. Úspěchy na tomto poli považuje za sporné, zato si vysloužila nálepku teroristy, protože její otec měl blízko k militantní organizaci

Tamilští tygři. Byla kritizována za to, že se na dlouhotrvající konflikt jako Tamilka nedokáže dívat s odstupem. Maya se v rozhovorech rozohňovala, že člověk nemusí být politolog, aby se vyjadřoval k tomu, co v dětství prožil. „Lidé mají pocit, že musím mít doktorát z politologie, abych řekla, že byla má škola bombardována a pamatuju si to, protože mi bylo deset let,“ sdělila magazínu Clash.

Politika a barvy sárí

Kromě toho, že vyrůstala uprostřed etnického napětí, začala na Srí Lance brzy objevovat, že ji zajímá umění. Talent na kreslení jí pomohl vydobýt si lepší místo na slunci, přesněji ve školní lavici.

„Když jsem od pěti let chodila na Srí Lance do školy, byly občas třídy hierarchizovány

Má škola byla bombardována a pamatuji si to, protože mi bylo deset let. Na to nemusím mít doktorát z politologie

vytáhli mě z hodiny a nechávali mě malovat kulisy na dramaťák nebo kreslit, vytvářet umění, něco pro divadelní hry.“

Hrozná holka

Volný čas trávila s vrstevníky ze západní Indie a zamilovala si dancehall, hip hop a módu. „To je pro někoho ze Srí Lanky neobvyklé. Všem nám vštěpovali, abychom se stali doktory. Všichni své děti varovali, aby se se mnou nepoflakovali, že jsem hrozná,“ vzpomínala M.I.A. v rozhovoru pro britský deník The Guardian. Chvíli žila v Los Angeles, ale vrátila se do Londýna vystudovat uměleckou školu Saint Martins College.

Na Saint Martins se v roce 2001 potkala s Justine Frischmann z kapely Elastica a natočila pro ni videoklip. V roce 2001 M.I.A. získala za své vizuální umění nominaci na Alternative Turner Prize. Justine jí také půjčila syntezátor Roland MC 505 a na něm vznikly první melodie zpěvačky, jež později získala nominaci na Brit Awards, Grammy, Mercury Prize a za píseň k filmu Milionář z chatrče dokonce na Oscara.

Co se stalo v následujících letech, líčila M.I.A. deset let od vydání Arular pro časopis Rolling Stone takto: „Sešlo se hodně věcí rychle dohromady. Nesnažila jsem se celý život stát hudebníkem. Prostě jsem dávala jednu nohu před druhou, potkávala lidi a zjišťovala o sobě věci. Začala jsem z demonahrávek dělat opravdové písničky. A potom, mezi lety 2003 a 2005, jsem tak nějak potkala průmysl a Dipla a jela jsem kvůli nahrávání do Ameriky.“

Byla jsem ale ostatním dětem užitečná, protože jsem dobře kreslila. Díky tomu jsem pak mohla sedět, kdekoli jsem chtěla,“ vyprávěla před dvěma lety časopisu Spin, jak se jí umění stalo pasem do jiného světa. Rodina, která byla kvůli aktivitám otce pod dohledem vládních jednotek, žila vedle továrny na sárí a díky tomu Maya kromě politiky vstřebávala i vůni a krásu barev.

Když se opět ocitla v Londýně, pestrost barev postrádala. „V Indii vidíte, jak si lidi barvy osvojili jako součást kultury. Je to oslava existence barev,“ líčila Spinu svůj vztah k barvám, cestu k vizuálnímu umění a vyjádření, které jí v Británii pomohlo zachovat si vlastní identitu. „Neuměla jsem mluvit anglicky. Když jsem byla na hodině angličtiny nebo věd, kdy bylo třeba mluvit anglicky,

podle odstínu pleti. Ti, kteří měli světlejší pleť, seděli v přední lavici, ti s tmavší pletí seděli vzadu s chudými, kteří si celé dny hráli na ulici. Objevili se ve škole bez oblečení a sedli si dozadu. Jsem Tamilka, mám tmavší kůži, a proto mě usazovali dozadu.

Rozmlácený hotelový pokoj

Radost z rozjezdu hvězdné kariéry jí ovšem kazil stejný člověk, který ji pomáhal budovat, hudebník a spoluproducent prvních tří alb Diplo. „Když se mnou Interscope podepsal smlouvu, doslova rozflákal můj hotelový pokoj a rozbil všechen nábytek, protože měl vztek, že si mě vybral major label. Byla to ta nejuhozenější věc, která se mohla stát,“ vyprávěla M.I.A.

V rozhovoru vzpomínala, jak ji Diplo přesvědčoval, že by měla zůstat undergroundovou umělkyní a že obálka časopisu znamená jen, že skončí na stolečku v čekárně u zubaře. Očividnou žárlivost považovala M.I.A. za projev uměleckých hodnot a dost se podle svých slov kvůli Diplovi natrápila.

Později to schytávala kvůli vztahu s podnikatelem a environmentalistou Benjaminem Bronfmanem, synem šéfa Warner Brothers. Pro mnoho lidí přestala být jako „umělkyně ulice“ sňatkem s magnátem věrohodná. Nemůže prý kritizovat pop kulturu, když se stala její součástí. K tomuto tématu řekla Spinu stručně: „Je to kravina.“

Syn Mayi Arulpragasam a Bronfmana se začal drát na svět v roce 2009 ve chvíli, kdy jeho maminka zpívala na ceremoniálu Oscarů v Los Angeles hit Paper Planes. Hned poté chvátala do porodnice. Ten rok skončila občanská válka na Srí Lance vítězstvím vládních jednotek nad Tamilskými tygry. O rok později zpěvačce vycházelo třetí album Maya, měla už dávno renomé, přesto neustále prožívala komplikace kvůli svému původu. Svatbu s Bronfmanem odkládala, protože její maminka nedostala víza do Ameriky, kde ji vyhodnotili jako možné ohrožení pro společnost. „Když jim moje máma nahání

Když Američanům moje máma nahání hrůzu, pak jim naháním hrůzu i já a mé děti

hrůzu, pak jim naháním hrůzu i já a mé děti. Nechci být v zemi, kde lidem naháníme hrůzu,“ osvětlovala M.I.A. v rozhovoru pro Clash důvody, proč se necítí v Americe dobře.

Barvy, kultura a sex

Když letos vzpomínala na svůj debutový počin, vysvětlovala ho jako okno do světa, kde se lidé jako George W. Bush nebo Rupert Murdoch snaží rozdělit společnost za použití termínů jako je osa zla. Do světa, v němž se malá část lidí snažila utužit a znovu zavést pravidla, zatímco se mnoho jiných, kteří měli podle zpěvačky své vitální centrum v New Yorku, snažilo tomuto procesu zabránit.

„Chtěli jsme víc barev, víc kultury, víc liberalismu a chtěli jsme víc oslav. Přáli jsme si víc diskuzí. Bylo to prostě chytřejší a otevíralo to opravdová spojení. Arular má svou politiku. Také na něm je sex. Má barvu, kulturu a debatu. Myslím, že to jsou všechno zdravé věci,“ popsala M.I.A. své první album.

„Prostě bych si přála, aby vzniklo další takové, jež zlomí všechny ty hranice, které lidé vystavěli. Protože takové Arular bylo. Mělo prolomit hranice a rezonovalo s lidmi, kteří mají v životě stejnou filozofii a pro něž hranice neexistují,“ vysvětlovala s tím, že vynechat z hudby politiku je nový koncept, který má ulehčit vydělávání peněz. „Otroci zpívali, když přebrodili řeku.“

Deset let od vydání Arular teď chystá M.I.A. novou desku, ze které budeme moci usuzovat, jak vidí svět dnes.

GENER8ION + M.I.A. – The New International Sound Pt. II