Mnohé fanoušky a diváky zřejmě překvapí chystaný film britského režiséra Dannyho Boylea nazvaný prostě Steve Jobs. Nedávno zveřejněná ukázka z něho totiž působí strhujícím dojmem, ovšem hlavního hrdinu zastihuje i jako despotického vizionáře, tak trochu maniaka.

Scénář ke snímku napsal oskarový tvůrce Aaron Sorkin ve spolupráci s Walterem Isaacsonem. Ten vydal v roce 2011 biografickou knihu Steve Jobs, která se brzy stala světovým bestsellerem. Sorkin řekl, že děj snímku se bude točit kolem tří velkých událostí, během nichž Jobs představil novinky Applu celému světu.

Zveřejněná ukázka říká, že film nebude jen o pěkných věcech, kvůli kterým si Jobse lidé pamatují. Naznačuje totiž i konfliktní vztahy v soukromí a na pracovišti. Michaela Fassbendera, představitele hlavní role, pak lze zhlédnout v několika podobách Jobse.

Chystaný film o zakladateli společnosti Apple se má dostat do kin na podzim. V České republice je premiéra naplánována na 12. listopad. Vedle Fassbendera se ve snímku představí Kate Winslet, Seth Rogen nebo Jeff Daniels.

Franceska Felliniová. „Vzhledem k tomu, že produkční společnosti AMBI má italské kořeny a hluboké porozumění pro díla mého strýce, dohoda nemohla být lepší,“ dodala. Šéf AMBI Andrea Iervolino fanoušky ujistil, že v remaku budou použity všechny prvky, které ze Sladkého života udělaly klasiku. „Plánujeme natočit současný příběh, který bude odpovídat kvalitě originálu,“ konstatoval.

Ve filmu Sladký život se v hlavních rolích objevili Anita Ekbergová a Marcello Mastroianni. Nezapomenutelnou se stala scéna, v níž se Ekbergová koupe v římské fontáně di Trevi. Snímek rovněž získal Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Fellini jím nicméně vyvolal bouřlivé reakce zejména u konzervativních kruhů. Na premiéře v Miláně režiséra dokonce vypískali a italští duchovní označili dílo za nemorální a obvinili ho, že se vyžívá v neslušných scénách. Konzervativní poslanci požadovali zákaz promítání filmu. Naštěstí marně, a tak se snímek mohl stát kultovním. Kdy bude remake realizován a kdy by měl být uveden do kin, zatím není známo.

Mistrovské filmové dílo Federika Felliniho (1920–1993) nazvané Sladký život (1960) bude znovu zfilmováno. S dědici slavného italského režiséra se na tom dohodla produkční společnost AMBI z Kalifornie. Film bude kromě ní produkovat a financovat i italský producent Daniele Di Lorenzo.„Často nám někdo nabízel, že natočí remake, prequel nebo pokračování Sladkého života. Vždy jsme ale odmítli. Věděli jsme totiž, že k něčemu takovému potřebujeme zvláštní producenty a okolnosti a že jenom tak budeme motivováni k podstoupení práv k filmu,“ řekla médiím neteř režiséra

procesu argumentovaly závětí Broda, jenž zemřel v roce 1968, podle níž pověřil sekretářku, aby jeho pozůstalost předala izraelské Národní knihovně.

Soudci kritizovali sestry za pokusy zpeněžit písemnosti na volném trhu. Jejich rozhodnutí tak ukončilo přes devadesát let sporů o Kafkova díla, která se v mezičase několikrát dostala do rukou někoho dalšího.

Kafka svěřil svou nevydanou tvorbu krátce před smrtí na tuberkulózu v roce 1924 Maxi Brodovi a požádal ho, aby ji nepřečtenou spálil. Brod to naštěstí neudělal, díky čemuž svět poznal Kafkův Proces nebo Zámek. Další cenné dokumenty pak ve své závěti odkázal sekretářce Ester Hoffeové, která část z nich zpeněžila na dražbách.

Velká část z Kafkových písemností, o nichž soud rozhodoval, nebyla nikdy publikována. Po rozhodnutí soudu budou rukopisy v Národní knihovně poprvé zpřístupněny veřejnosti, protože Eva Hoffeová a její sestra měly některé z nich uloženy v bezpečnostních schránkách.

Soud v Tel Avivu rozhodl, že vykutálená izraelská rodina musí odevzdat kolekci nezveřejněných písemností Franze Kafky Národní knihovně v Jeruzalémě. Ta hned uvedla, že plánuje zveřejnit vzácné dokumenty z pozůstalosti Kafkova přítele, spisovatele Maxe Broda, na internetu.

List The Jerusalem Post napsal, že tříčlenný panel soudců odmítl odvolání Evy Hoffeové, která podle soudců nezákonně získala písemnosti od své matky Ester Hoffeové, jež byla sekretářkou Maxe Broda.

Soud rozhodoval o odvolání podaném v roce 2012 poté, kdy přikázal, aby dcery Ester Hoffeové, Eva Hoffeová a Anita Ruth Vizlerová, předaly písemnosti izraelské Národní knihovně. Ty nicméně během

unikátní doklad technického vývoje z období druhé poloviny 18. století. Sextant Josta Bürgiho byl sestrojený kolem roku 1600, sextant Erasma Habermela pak byl vyroben v roce 1600.

Staroboleslavské palladium je reliéf Madony s dítětem, jehož vznik se datuje do doby od konce 14. do poloviny 15. století. Vyšebrodský cyklus je složený z devíti deskových oltářních obrazů s christologickou tematikou a je datovaný mezi roky 1345 až 1350. Oltářní křídla z Roudníku tvoří dvě deskové malby z osmdesátých let 15. století a poslední novou národní kulturní památkou je šlikovská šperkovnice z let 1680 až 1690.

Vzhledem k tomu, že národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana. Zákon ošetřuje jejich případný vývoz do zahraničí a také prodej.

Seznam národních kulturních památek bude od ledna příštího roku širší o devět historických předmětů, uměleckých děl či církevních památek. Minulý měsíc je vláda schválila za památky požívající nejvyšší státní ochrany.

Je mezi nimi Žlutický kancionál, rukopis vytvořený mezi lety 1558 až 1565. Deskový obraz Madona z Veveří patří mezi umělecky nejhodnotnější díla gotické malby 14. století v Čechách. Astronomické hodiny od P. Engelberta Seigeho představují