text Jarda Konáš

foto universal music

výroků, které přežijí i jeho

Keith Richards vydává sólovku Crosseyed Heart. Nesmrtelný rocker, Mr. Rolling Stone maskovaný v těle vrásčité kudlanky, tu bude ještě hodně dlouho. A až pověsí kytaru na hřebík, zůstane nám po něm hromada muziky i vtipných hlášek, kterými rozhodně nešetří. Posuďte sami.

Rád bych vám něco vyjasnil. Nemám problém s drogami. Mám problém s policií.

Máte slunce, máte měsíc, máte okolo sebe vzduch, který dýcháte... a taky máte Rolling Stones!

Dejte mi kytaru, dejte mi piano, dejte mi strunu nataženou na koštěti, zabavím se s čímkoli.

Občas si čtu bibli, ale k smrti mě nudí. Jen se snažím pochopit, co na ní vidí tolik lidí.

Hrát v Rolling Stones je jako žít ve vlastním státě. Jako kdybyste měli vlastní císařství, ale žádné území.

Jeden doktor mi dával půl roku života. Šel jsem na jeho pohřeb.

Deset let jsem vedl žebříček jménem Koho má zubatá na řadě. Docela mě zklamalo, když jsem z toho žebříčku vypadl.

Jsem přesně znamení střelce, napůl člověk, napůl kůň, takže se můžu v klidu vysrat na ulici.

Sláva zabila mnohem víc slavných týpků než drogy.

Jimi Hendrix se nepředávkoval. Zabila ho sláva.

Uvědomili jsme si, jako všichni mladí kluci, že blues se prostě neučí v klášteře. Musíte vyrazit do světa, musíte si nechat zlomit srdce, a teprve pak se můžete vrátit a začít hrát blues.

Ach, ta krásná vůně španělské kytary. Ta sladká malá dáma. Ještě dnes, když otevírám futrál a je v něm stará dřevěná kytara, nejraději bych do něj celý vlezl a zavřel za sebou.

Nemůžete mě obviňovat z něčeho, k čemu jsem se ještě nepřiznal.

Manželem jsem byl všeho všudy asi týden. Měnil jsem dítěti plínky a tak. Někde na předměstí Melbourne žije člověk, který ani neví, že jsem mu vytíral prdel!

Neřekl bych, že jsem byl někdy na sračky… ale asi jsem byl.

Nemocný jsem pouze ve chvílích, kdy přestanu fetovat.

Pro mě, za celou tu dobu, co se známe, byla na Mickovi nejvíc fascinující věc, že mu stačí prostor o dvou stopách čtverečních a stejně vám na něm předvede fantastickou show.

Ať už se vrhnete do čehokoli, vždycky je lepší vycouvat.

Myšlenka na důchod je pro mě jako sebevražda. Je to jako harakiri. Mám v plánu žít do sta a pak rovnou vejít do historie.

Někteří lidé si myslí, že jsem mytický génius, pro ty druhé budu zfetovaný šílenec.

Základní pravidla souboje na nože. Za a) nezkoušejte to doma. Za b) vůbec, ani náhodou, to není o čepelích. To jenom mate protivníka. Zatímco sleduje lesknoucí se kov, nakopnete jeho koule až do království božího a máte vyhráno. Jenom taková rada.