Patří mezi nejsympatičtější kapely tuzemské indie scény.
A to i díky zpěvačce Markétě Štechové, která nám prozradila,
jak je to s chystanou druhou deskou Nano. Jméno zatím nemá, ale vzniká v produkci Jiřího Buriana a hlavními motivy jsou životní změny, zrady a odražení se ode dna.

Kdy jste začali druhou desku natáčet a kam na ní budete hudebně směřovat?

Do studia jsme šli na konci listopadu, ale materiál jsme měli v hrubých obrysech už na jaře. Teď na podzim ještě přípravy nabraly obrátky, přibylo pár songů a některé věci, které jsme už hráli na koncertech, dostaly novou podobu. Celou deskou se táhne taková linie, která se týká motivu životní změny, zrady, odražení se ode dna a nových začátků. Hudebně jsme se posunuli do různých směrů, deska bude žánrově a zvukově pestřejší než ta první, pořád si ale zakládáme na silných melodiích a bohatých aranžích. Naši blízcí, kteří slyšeli demo, tvrdí, že většina nových věcí zní oproti první desce optimističtěji. Pokud to tak je, pak to znamená, že jsme tentokrát tu melancholii lépe zamaskovali. Nicméně celkově jsme z připraveného materiálu nadšení.

Kdy bude deska hotová, jak se bude jmenovat? Objeví se na ní nějací hosté?

Desku chceme vydat v březnu, název se už rýsuje, ale ještě nám dejte čas. Stejné je to s hosty, nějaké určitě budeme potřebovat, ale jména zatím říct nemůžeme.

Jaké máte s tímhle albem ambice? A co vás inspiruje?

Na ambice byste se museli ptát Hadžiho, našeho kytaristy. My máme v kapele rozdělené úlohy, přes ambice je on. Určitě by na to ale řekl, že v každým případě „chce bejt hodně slavnej a aby z toho byly velký peníze“. Inspirují nás hlavně uvěřitelné i neuvěřitelné životní situace, které se dějí nám a našim blízkým. My milujeme v hudbě silné emoce v jakékoli podobě, to je inspirace. A přenášet je, to je asi docela velká ambice.

Minule jste desku vydávali na flashce. Jak to bylo úspěšné a jaké formáty zkusíte tentokrát? Máte už naplánované turné? Jak to bude vypadat?

To byl mp3 přehrávač ve tvaru minikazetky, to vymyslel náš bubeník Matouš. Povedlo se to náramně, my jsme byli nadšení, lidi byli nadšení, vyprodali jsme je – takže něco zase zkusíme vymyslet. Turné je právě v procesu tvorby. Chtěli bychom objet místa, která máme rádi a kde mají rádi nás, a k tomu ještě nějaká nová, zatím nemáme vymyšleno nic speciálního, ale až dotočíme desku, začne se to rýsovat. Paralelně vzniká i nový grafický obal a logo, na kterém se taky pracuje už docela dlouho. Jak vidíte, jsme tak nějak všeobecně v procesu tvorby. Těšíme se na výsledky, od března dál to bude jízda.

text honza vedral

foto Jan Hromádko

Podle fotek na Facebooku jste se ve studiu potkali s Amákem a také Jiřím Burianem.
Jaké jsou jejich role? A jak to jde?

Jiří Burian je náš producent, Amák se stará o zvuk, základy jsme točili u něj ve studiu. Je to taková nečekaná kombinace, že jo? Nás to lákalo. U obou byla rozhodující jedna věc: songy, které jsme předložili, se jim líbily a chtěli na nich s námi dělat a posunout je někam dál. Docela se do toho oba ponořili. Toho si nejvíc ceníme a to byla hlavní idea, se kterou jsme do nahrávání druhé desky chtěli jít. Model, že songy vymyslíme, zaranžujeme a natočíme sami, už známe a především známe všechny těžkosti, které takový způsob práce přináší, takže jsme se u druhé desky rozhodli pro jinou cestu. A jde to zatím dobře, je z čeho vybírat a nedá se říct, že bychom se s klukama nudili.