-
Sam Smith
In The Lonely Hour (Drowning Shadows Edition)
Pusha T
King Push Darkest Before Dawn The Prelude
Dilly Dally
Sore
Extempore
40 let
Aucan
Stelle Fisse
The Best of Bond...
James BondJet 8
Music Industry Sucks
The Documents
Signature
Dunajská vlna
Jednou
THE DUMPLINGS
SEA YOU LATER
Youth Man
Hill of Knives EP
Cage the Elephant
Tell Me I‘m Pretty
Ty Segall
Ty Rex
The Unholy Preachers
Fuckin‘ Amen Baby – Volume 2
Pillow Fight
Fourever
Jana Kirschner
Moruša: Remixed
BomBarďák
Píp
Hozier
Hozier (Special edition)
Tinie Tempah
Junk Food
The Hunger Games
Mockingjay Part 2 – OST
Reedice debutu nafouknutá o druhou placku s novým singlem a bonusy v podobě coverů a akustických verzí. Původní úroveň nezvedne,
ale rozhodně obohatí. (JK)Druhé album Pusha T jde hluboko do bahna. Oproti mainstreamové hiphopové produkci temné a na dřeň jdoucí. Jedna z nejlepších desek roku. (KB)
Sore je hlučná a jedovatá radost od začátku do konce. Normálně rozladěná kytarová sóla a zpěvačka, která zní celou dobu jako opilá, vadí, u Dilly Dally je to čirá euforie. (KB)
Loňské koncertní setkání po letech, s oprášenými programy Milá čtyř viselců a Velkoměsto. Nostalgie i důstojná oslava na CD i DVD. (AKO)
Klíč k pochopení brilance Italů Aucan jsou emoce, které implementují do svých hypnotických zvukových obrazů. Kombinace minimalistického post-rocku a sofistikovaného techna. Bravo. (KB)
Vynikající kolekce bondovských singlů vynechávající jen pár skladeb. Bohužel se nedostalo třeba na Adele či Sama Smithe, kteří by jistě pomohli v prodeji. (JK)
Po neohrabaných začátcích se pražská ska-punková kapela propracovala k desce s ostrým zvukem i názorem. Tvrdosti je více než ska. Povedená žánrovka. (HV)
Příjemný debut jazzových nadšenců s přesahy do dalších žánrů od gospelu po funk. Kluby to vyprodávat nebude, večer v Jazz Docku s tím ale bude skvělý. (JK)
Stejná řeka, jiné břehy. Nové aranže skladeb legendárního Dunaje neubírají na nadčasovosti, ale pořád jde jen o podařený revival. (AKO)
Mladé duo z Polska zní na druhé desce pochmurněji, ale dospěleji. I přes hloupý název formace jde o electropop na světové úrovni. (VT)
Trio z Birminghamu je jednou z ceněných kapel britské nové vlny moderního punku. Jejich nové EP místy připomíná ranou Nirvanu, ale neobtěžuje se laciným flirtováním s popem. (KB)
Čtvrtá deska jako nová identita. Matt Shultz nikdy nezpíval přesvědčivěji a na Tell Me I‘m Pretty jsou velké písně, zabalené do okouzlujících zvratů. (KB)
Kalifornský chrlič retra se připomněl sbírkou coververzí legendárních T. Rex. Nadčasové originály proměnil v syrové vypalovačky a pořád fungují skvěle. (VO)
Pokračování pěkně vyvedené vinylové trilogie potvrzuje, že Unholy Preachers jsou stále jednou z nejlepších a nejchytřejších tuzemských punkových kapel. (HV)
Plzeňská kapela stále neví, zda hrát sladký pop nebo klubovou kytarovku. Tvrdší polohy baví, v jemnějších zaměnitelné. Plachý vlažný zpěv tomu taky nepřidal. (JK)
Do třetice ještě podivněji než na Bílé i Černé. Rozjímání i taneční veselí podle Jonáše Grusky, Fallgrapp, Pjoniho a dalších. (AKO)
Těžko říct, na jakou cílovou skupinu kapela opravdu míří. Na děti jsou melodie a aranžmá možná až moc komplikované, dospělé nezaujmou texty. (MS)
Úspěšný debut plus čtyři nové skladby, několik živáků i coverů. Příjemná reedice. Hype okolo Hoziera je stále zasloužený. (VT)
Tajný tempa. Jeho „fresh“ mixtape vrací britský grime do velké hry. Po jeho komerčním úspěchu je tahle kolekce deseti UK grime tracků zase underground. (KB)
Čistě orchestrální soundtrack Jamese Newtona Howarda kvalitou i hloubkou významně převyšuje kvalitu filmu. Překvapení se ale nekoná. (VL)
SMS/RECenze
sms/rec
1
1
Předchozí článek:
The Chancers
Další článek:
Jelen