text Antonín Kocábek

foto archiv patricka wolfa

Divočení všežravého vlka

Po třinácti letech od debutu zůstává britský multiinstrumentalista stále řazen mezi to progresivní, inovativní a zábavně svěží ze světa popu. Jedni ho mají za génia, jiní za velmistra hudebního kýče. Akustický písničkář i ikona elektronické scény, kterou si přizvala na pomoc i legendární Patti Smith, míří 12. dubna do Prahy s inovovanou a početnou kapelou.

„Když jsem se setkal s Patti Smith, bylo to zrovna v komickém období mého života,“ vyprávěl Wolf před pěti lety redaktorovi The Independent. „Odehrál jsem koncert na festivalu Dylan Thomas ve Walesu a narazil na ni v hotelu, kde jsme všichni bydleli. Neznal jsem její hudbu, ale je velká fanynka dechových nástrojů, a když viděla moji sbírku, navrhla mi: Pojďme dnes udělat společnou show! Bylo to pěkně potrhlé udělat koncert takhle spontánně.“ Zpěvačka pak mladého všeuměla, který by snadno mohl být jejím

synem, přizvala nárazově na několik ojedinělých koncertů a beneficí, spřátelili se a došlo k tomu, že v roce 2013 absolvoval po jejím boku celé turné k albu Banga. Jako hráč na violu a keltskou harfu.

Dnes dvaatřicetiletého muzikanta uchvátily zvukové možnosti už v dětských letech. Jako jedenáctiletý si prý začal vyrábět vlastní hudební instrumenty z různé veteše. A v době, kdy jiní teprve začínají, už byl respektovaným producentem oceňovaným za to, jak dovedně dokáže skloubit zvuk klasických

Stejně jako nevím, zda moje další album bude death metal nebo dětský pop, nevím ani, zda je mým osudem prožít život s koněm, ženou nebo mužem

nástrojů s elektronikou. Na pódium se prý poprvé dostal ve čtrnácti, když art-rockové kapele Minty sebevědomě nabídl, že s ní bude hrát na theremin. Tehdy si také zvolil svůj „vlčí“ pseudonym. Dnes zvládá stejně tak dobře ukulele, klávesové i smyčcové nástroje jako kytaru či baskytaru.

Zabodoval už svým debutem Lycanthropy, který postupně vznikal osm let, až vyšel v létě roku 2003. „První album jsem natočil vlastně s čímkoli, co jsem tenkrát kolem sebe měl, se spoustou vášně, s koulema

a laptopem. O zvuku a nahrávání jsem toho věděl strašně málo,“ svěřil se o mnoho let později v průvodním slově bilanční nahrávky Sundark and Riverlight. Kritika si u debutu pochvalovala vynalézavost, přesvědčivost, ale i opojnou náladovost a melodie. Ještě před vydáním Patrick Wolf rok studoval skladbu na Trinity College of Music. Nahrávka, v jejíchž textech se to hemží vlky a vlkodlaky, mladému muzikantovi otevřela dveře do hudebního světa. S druhým albem už byl považován za zavedené jméno a kromě vlastní

a nejvíce kreativní britská pop star.“

Naživo jeho emotivní písně doprovází vyhlášená show; Patrick je známý svou zálibou v divokých kostýmech a výtvarných kreacích. Ruku v ruce s tím jdou i mnoholeté spekulace o jeho sexuální orientaci. Sám vzpomínal, jak bylo jeho vlastní váhání v pubertě zdrojem šikany a jak neměl jistotu ani po několika letech kontaktů s oběma pohlavími. V rozhovoru v roce 2007 dokonce se zjevným sarkasmem prohlásil: „Stejně jako nevím, zda moje šesté album bude death metal nebo dětský pop, nevím ani, zda je mým osudem prožít život s koněm, ženou nebo mužem. Což činí můj život snazším.“ V roce 2008 ale médii prošla kauza, že byl zpěvák surově a do krve zmlácen ochrankou za to, že se s přítelem veřejně líbali na Madonnině koncertu ve Wembley. A v prosinci 2010 se na Wolfově Twitteru objevila zpráva, že vstoupil do registrovaného partnerství s Williamem Pollockem, se kterým se seznámil na večírku BBC.

Zatímco při minulé pražské návštěvě byl celý koncert postaven na důrazu na akustické nástroje a emotivní podání, při kterém zpěváka doprovázela jen trojice spoluhráčů a některé skladby zazněly i bez doprovodu, aktuálně je už zas všechno jinak. Namísto excelentního vypravěčství a něžného vtahování do vlastního podivuhodného světa, tentokrát Wolf před koncertem v klubu Roxy slibuje „nekompromisní multi-pop a porci osmdesátkové tanečnosti“ za doprovodu inovované kapely s bohatou rytmikou.

„Dnes jsem přiložil svoje ucho k zemi získává na síle. Je dobré si to připomínat.

Ve skutečnosti se jmenuje Patrick Denis Apps, ale zvolený umělecký pseudonym jako by charakterizoval to, čím je výjimečný. Je uhrančivý, originální a nespoutaný. A málokterý text o něm neopomene uvést dnes již mnohokrát opakovanou charakteristiku, která se o něm objevila v The Observer. Patrick Wolf je podle něj „Nejradikálnější, nejvíce novátorská získává na síle. Je dobré si to připomínat.

tvorby ho jako hosta přizvali a řadu koncertů odehrál i s Chicks on Speed, Arcade Fire, CocoRosie nebo Owenem Pallettem. Následující čtyři alba vydával v pravidelném dvouletém intervalu.

a slyšel dusot tančících medvědů i řev ze
stísněného davu. Ty pochmurné příběhy nás matou, ale já chci jen zdivočet, probudit získává na síle. Je dobré si to připomínat.

ten divoký zvuk,“ komentoval v únoru nový materiál s narážkou na plánovaný název desky i prvního singlu na svém webu. Server DIY Magazine následně přišel s informací, že novinka Wildawake vyjde už v květnu na značce Bloody Chamber Music. Obratem se ale ukázalo, že šlo o falešný poplach a že na albu se sice pracuje, ale termín jeho vydání (v polovině března, kdy vzniká tento článek) ještě jasný není.

Ve světě prefabrikovaných a vykalkulovaných hudebních hvězdiček, které od zaměnitelnosti zachraňují jen skandály nehudebního charakteru, je Patrick Wolf stále výraznou ikonou, jejíž význam neuvadá, ale naopak získává na síle. Je dobré si to připomínat.