text Jarda Konáš

foto archiv kapely

Skotská čtveřice Travis vydává osmou studiovku Everything at Once. Jaký je vlastně příběh kapely, která existuje přes čtvrt století a ovlivnila celou generaci britských kytarovek s Coldplay v čele?

V samotných začátcích bychom Travis nepoznali, protože prakticky šlo o jinou skupinu. Nejen že dodnes zůstal z původních členů pouze kytarista Andy Dunlop, ale zároveň tehdy pod jménem The Glass Onion hráli jako kvintet se zpěvačkou Catherine Maxwell v čele. Teprve na jaře roku 1991 se za mikrofon postavil charismatický Fran Healy a do dvou let se kapele povedlo vydat první čtyřskladbové EP nazvané The Glass Onion EP. Dnes jde o sběratelskou raritu, cena za cédéčko se podle internetových bazarů a portálu eBay pohybuje mezi pěti sty až tisícem liber.

Stáli jsme za…

Debutový demáč se chytil. Na Travis se začalo chodit do klubů a pár skladeb točila i britská rádia. Do profesionální podoby

i formy měli ale stále daleko a čekal je pořádný kus práce. První skutečnou lekci jim dal Niko Bolas, americký producent spolupracující třeba s Kiss nebo Neilem Youngem. Healy na setkání vzpomínal po letech následovně: „Řekl nám, že stojíme za hovno. Vzal nás na čtyři dny do studia, kde nás učil jenom hrát, abychom zněli jako normální kapela. Byl rázný, hrubý a měl ostré lokty Newyorčana. Nelíbily se mu moje texty, řekl mi, ať přestanu psát bludy a soustředím se na to, čemu věřím. Byl jako Marry Poppins, dal nás do latě.“

Bolasova kúra zafungovala. Natočili s ním další pětiskladbové demo, které obsahovalo i píseň All I Want To Do Is Rock. Marně s nahrávkou obcházeli britské labely, až si jich všiml Charlie Pinter ze Sony Music Publishing. Vydavatelství nabídlo skupině vysněný kontrakt, ale jeho součástí byl, jak už to tak občas chodí, i nekompromisní zásah do

Tímhle singlem o sobě Travis dali konečně vědět.

Stačila jedna zpackaná dovolená a Travis měli celosvětový hit.

Tuto pověst totiž potvrdili s promptně vydanou druhou deskou The Man Who. Ta se vyhoupla na špici britské prodejnosti, ale hlavně obsahovala singl Why Does It Always Rain On Me, který Travis proslavil po celém světě. Píseň se hrála v rádiích od USA po Japonsko a výrazně kapele pomohla k triumfu v Brit Awards, kde dostali dvě ocenění za

personálních věcí. Label nařídil hudebníkům, aby se zbavili klávesáka, a také aby si našli nového baskytaristu, kterým se stal Healyho kamarád Dougie Payne. V nové sestavě pak dotáhli do konce debutové elpíčko Good Feeling a první skutečně velký úspěch byl na světě. Singl All I Want To Do Is Rock se dostal na druhé místo v britské hitparádě a skupina ochutnala úspěch. Vyrazila na velké turné jako předskokan Oasis, album Good Feeling se dostalo do desítky nejoblíbenějších desek v Británii a Evropa objevila nové hvězdy kytarového popu.

Dramatický přerod

Travis učinili během několika let obrovský progres. Ještě v roce 1996 drtili repertoár v malé zkušebně nad hospodou Horseshoe Bar v Glasgow a v roce 2000 už byli headlinery festivalu Glastonbury. Navíc v témže roce vyrazili na světové turné čítající

nejlepší album a nejlepšího nováčka. V rozhovoru ke koncertu Live 8 Healy vysvětlil pozadí písně následovně: „V Glasgow celou zimu pršelo a já chtěl někam za sluníčkem, tak jsem odletěl na krátkou dovolenou do Izraele. V Ejlatu je celý rok krásně (v prosinci přesahuje průměrná denní teplota 22 °C, pozn. aut.), ale sotva jsem přicestoval, spustil se déšť trvající až do mého odletu.“ Není divu, že Healy v singlu zpívá zrovna o dešti. Na druhou stranu tím refrén opřel o tak silný slogan, že se dodnes dává za příklad při výuce textařiny.

Bubeník skočil po hlavě do mělkého bazénu a poranil si krční páteř tak fatálně, že ještě v bazénu ztratil cit v končetinách

zranění se ale podařilo Primroseovi úplně vyléčit a Travis se zavřeli na skotském venkově, aby připravili materiál pro novou desku.

Výsledkem byla změněná kapela. Deska 12 Memories z roku 2003 už nebyla tak snadno skousnutelný pop. Pracovala více s emocemi, temnější polohou a pouštěla se do politických témat, což dřív pro kapelu bylo nemyslitelné. Už vynikající první singl Re-Offender naznačoval proměnu, dřívější veselá hudba vzala za své a píseň doprovází Corbijnův videoklip mapující ponorkovou nemoc a postupný rozklad kapely. Následující singl The Beautiful Occupation už byl nepokrytě aktivistický, což vedlo k tomu, že se část původních fanoušků obrátila ke kapele zády.

Ve stínu Coldplay

Ačkoli Travis dodnes drží svou laťku obsahově vysoko, právě od desky 12 Memories ustoupili na scéně trochu do pozadí. Může za to vzestup Coldplay, kteří jsou posledních deset let jedničkou britského kytarového popu (dodejme však, že jejich zpěvák Chris Martin Travis miluje a sám sebe v jednom rozhovoru označil za „Frana Healyho pro chudé“), a také fakt, že hudebně Travis už neměli žádný další hit, který by zopakoval úspěch starších singlů. Co na tom, že pátou desku The Boy With No Name s nimi nahrával Brian Eno? Po celém světě jí prodali necelých 440 000 kusů, což je ve srovnání s albem The Man Who, který si jen v Británii koupilo 2 700 000 lidí, skutečně citelná ztráta.

Travis se etablovali jako lodivodové britského kytarového popu. Jejich hudba byla sladká, zapamatovatelná, mírně melancholická, přesto však citelně uhlazená a ideální pro rádia. V roce 2002 však došlo k proměně, která nasměrovala kapelu trochu jinam. Může za to nehoda bubeníka Neila Primrose, který po koncertě na francouzském festivalu Eurockéennes skočil po hlavě do mělkého bazénu a poranil si krční páteř tak fatálně, že ještě v bazénu ztratil cit v končetinách a nebýt přítomných bedňáků, hrozilo by mu utonutí. Pro kapelu to byla obrovská rána a okamžitě pozastavila činnost. Výběr nového člena nepřicházel v úvahu. I přes těžké

neuvěřitelných 237 zastávek, a ještě během něj stihli pracovat na třetí desce The Invisible Band. Tu vydali již následujícího roku a pilotní singl Sing dokonce překonal v několika zemích, převážně na starém kontinentě, úspěch Why Does It Always Rain on Me.

Travis jsou známi také díky vtipným předělávkám. Takto si například poradili s hitem Britney Spears.

K Travis vždy patřil smysl pro humor. I v novém klipu jím nešetří a parodují pořady typu Pošta pro tebe.

Ke cti kapele je třeba přiznat, že čtveřice pokles zájmu nijak nelámala přes koleno. Vydala koncepční desku Ode to J. Smith, ke které odjela dvanáct koncertů, a dala si tvůrčí pauzu. Fran Healy nějaký čas pracoval na sólové desce Wreckorder, ke které jej přivedla zdánlivá maličkost. „Vystupoval jsem sólově v Rakousku pro jedno rádio,“ vysvětlil deníku The Telegraph, „když mi promotér oznámil, že čeká hodinu a půl dlouhý set. Měl jsem připraveno jen pár písniček od Travis a uvědomil si, že hodinu a půl bez kapely nezvládnu.“ Přidal tedy nějaké své vlastní skladby a výsledek dopadl nad jeho očekávání, publikum v sále odměnilo Healyho ovacemi vestoje.

Trvalo pět let, než se Travis vrátili s dalším albem. Where You Stand ale pro kapelu znamenalo velký úspěch, protože se umístilo vysoko v žebříčcích prodejnosti a dočkalo se hned několika luxusních edic a reedic.

Úspěch desky Travis motivoval k tomu, aby další studiovku natočili ve velkém stylu.

Everything at Once, jak se bude novinka jmenovat, tak vznikla v berlínském studiu Hansa Tonstudio. Jde bez přehánění o legendární místo. Sál z éry Výmarské republiky, kde David Bowie nahrál Heroes, Iggy Pop The Idiot nebo U2 Achtung Baby. Proti pompéznosti prostředí jde trochu koncept desky, která se bude skládat z krátkých, leckdy méně než tříminutových skladeb. Při představování nahrávky Healy doslova řekl, že se deska nebude s ničím zdržovat. „Naučili jsme se v naší tvorbě skromnosti. Můžete říct úplně všechno, co chcete. A nepotřebujete k tomu čtyři minuty.“ Everything at Once bude obsahovat deset skladeb a vyjde 29. dubna. Tou dobou už bude kapela na evropském turné, ale Česko Travis opět mine. Nejblíže si je můžete poslechnout 23. května v berlínském klubu Huxley’s Neue Welt.

Skotská čtveřice vznikla roku 1990 v Glasgow. Od té doby vydala osm studiových desek (včetně novinky Everything at Once), z nichž dvě získaly cenu Brit Awards za album roku. Kromě toho má na kontě i tři DVD, jednu bestofku a knihu dokumentující vzestup kapely mezi lety 1996 až 2002. Hudba Travis se objevila v mnoha seriálech a filmech. Inspirovali celou jednu generaci britských hudebníků, k jejich odkazu se hlásí Coldplay nebo Keane.