text Honza Vedral

foto Danny Clinch

Jsme jako loutky na šňůrkách

Všechno, co se téhle kapely týká, působí jako z jiného světa. Alba Muse mají velký příběh, myšlenky i politický přesah. Jejich fascinující koncerty jsou megalomanskou přehlídkou technologií. A přesto, když si frontman Matt Bellamy vzpomene na afterparty po posledním pražském vystoupení, rozesměje se jako malý kluk.

O aktuálním albu Drones, se kterým k nám Muse přijedou 4. června, si mnozí fanoušci nejdřív nemysleli nic pěkného. Striktní návrat k syrovějšímu zvuku spojený s antiválečným tématem o vraždících strojích nedává dohromady zrovna skousnutelný koncept. Jenže když ho Muse na koncertech propojili s vizuální show, kde lidem nad hlavami létají drony a padají technologické mantinely, vnímání desky to u mnohých hodně změnilo. Konečně totiž pochopili, že jde o show s razancí a ambicemi, jaké kdysi mívali Pink Floyd. S jedním z nejlepších současných kytaristů a frontmanů Mattem Bellamym jsme ale nemluvili zdaleka jen o tom, jak to přišlo, že v případě jeho kapely do sebe vždycky všechno tak nějak zapadne.

Vracíte se k nám potřetí. Co si vybavíte, když se řekne koncert v České republice?

Docela dost vzpomínek. Ať už to byly procházky městem a obdivování starého města...

To je klasika. Ale já když se řekne Muse v Praze, vybavím si afterparty po vašem minulém koncertě, na které jako atrakce vystupovali lidi, kteří z mýdla foukali velké bubliny a říkali si Bubble People.

Panebože!!!

Předtím jsem vás viděl v Mnichově a tam jste zase měli po show v baru burleskní tanečnice. To si koncertování něčím takovým zpestřujete pokaždé?

Ne, jenom občas. Teď, když jste mi připomněl ty osoby s bublinami, musím se smát. Oni měli opravdu obří bubliny, do kterých jste mohli vlézt, respektive je kolem vás obtočili. Ale v tom baru byl hrozně suchý vzduch, takže jim to pořád praskalo. No to mi řekněte, co to bylo? Ale abych odpověděl na vaši otázku. Někdy si prostě chceme udělat malou afterparty a poprosíme někoho místního, aby nám zajistil pokud možno originální zábavu.

Musím se zeptat, co nejdivnějšího jste takhle viděli?

Vlastně nic moc zvláštního. Zažili jsme nějaké kouzelníky, pouliční muzikanty,

Když jste mi připomněl ty osoby s bublinami, musím se smát

O tom, jak vypadá současné turné Muse, leccos vypovídá trailer, který k němu kapela natočila. Fanoušky čeká 360° pódium uprostřed haly, nad hlavou jim budou létat drony, dotažená světla i projekce, které jsou v přímé interakci s kapelou. A k tomu samozřejmě perfekcionistický přístup k muzice, který je pro Muse typický.

Daří se nám přetransformovat technologii, aby nebyla jen technická, ale také kreativní

iluzionisty, burlesku a různá pohybová představení. Když o tom tak přemýšlím, tak slovem nejdivnější by měli být rozhodně označeni právě tihle bubble people... protože to by mě fakt nikdy nenapadlo.

Pro mě zase bylo nejzajímavější vidět vás s celou kapelou jako partu normálních lidí. Po tom neuvěřitelném megaspektáklu, který jste předvedli v O areně, to bylo až nečekané. Kde se ve vás bere ta touha dělat všechno tak ohromné?

Přišla postupně s tím, jak jsme hráli ve stále větších a větších sálech. Najednou jsme se ocitli v arénách, které jsou obří a svým způsobem chladné a všechny stejné. A abyste je zútulnili, potřebujete, jak sám říkáte, nějaký spektákl. Něco, co ten obří prostor vyplní. To je jeden z důvodů, proč tuhle velkou teatrální produkci používáme. Ale není jediný, může za to samozřejmě i charakter muziky, kterou hrajeme. Některé písničky si o to přímo říkají, fungují mnohem víc konceptuálně a doplnit je o video nebo další efekty je přirozené. Můžeme tak lépe artikulovat některé věci, které jsme naznačili na našich albech, odvyprávět příběhy i jinak než hudbou.

Jak moc jste jako kapela navlečeni do samotné produkce? Obzvlášť teď s albem Drones je vaše show s tématy desky hodně propojená.

Absolutně. Jsou kapely, které vymýšlejí podobu turné následně poté, co natočí desku. Ale my dáváme vizuální ztvárnění desky

Vy ale na desce Drones technologii kritizujete. Konkrétně tedy technologii, určenou k zabíjení bez dalšího zásahu člověka. Jak to jde dohromady?

Jde o určité poselství. Snažím se zkoumat povahu doby, ve které žijeme. Neřekl bych, že kritizuji jeden konkrétní aspekt technologie. Mám jen jisté pochybnosti a možná také předsudky ke sbližování člověka a technologie,

dohromady už přímo, když ji píšeme. Už v té chvíli hledáme nové technologie a způsoby, jak je použít v náš prospěch. Když jsme natáčeli poslední desku, udělali jsme si přehled o alternativních dronech, které jsou schopné létat lidem nad hlavami, automatickými světly, které reagují na muziku a její vibe nebo na videoprojekce, které doprovázejí show tak, že se pohybují zároveň s námi. Díky tomu, že o těchhle věcech přemýšlíme rovnou, se nám daleko lépe daří přetransformovat technologii, aby nebyla jen technická, ale také kreativní. A právě to skvěle doplňuje a vyjadřuje samotný koncept alba.

mluvím teď o způsobu, jak se k sobě navzájem chováme. Technologie má samozřejmě dobrou a stinnou stránku a právě to ukazujeme i během naší koncertní show.

Můžete být konkrétnější?

V jeden moment se na videoprojekci objeví postava, která ztělesňuje umělou inteligenci, jež začne ovládat kapelu. My jsme přitom jako loutky na šňůrkách. A tím jasně mluvíme o nenápadné změně, která se děje i v normálních životech. Kdy technologie

Úspěch Muse tkví nejen v jejich megalomanství a schopnosti kombinovat tvrdou rockovou hudbu se silnými melodiemi a novátorstvím. Energii, kterou v sobě formace stále skrývá, dobře odhaluje poslední vydaný živák z Cologne, jenž vznikl ke skladbě Reapers.

Jsme jako loutky na šňůrkách. A tím jasně mluvíme o nenápadné změně, která se děje i v normálních životech

Drony jsou stroje na zabíjení, kterým odněkud z Bílého domu zavelí, aby připravily lidi o život

Jak říkám, to není zrovna téma do rádia.

Už když jsme tu desku natočili, věděli jsme, že na ní není žádný rádiový hit. Ty jsme ale vlastně nedělali nikdy. I zvukově jsme se schválně vrátili ke kořenům. Já jsem svým způsobem rád, že se nemusíme spoléhat na tradiční metody oslovování publika. Že můžeme hrát v arénách a lidi chodí a našim deskám se daří i bez toho. Když se do toho světa hlavního proudu necháte příliš zatáhnout, ztratíte nutně nezávislost. A musíte začít hrát určité hry a začít se strachovat, jestli už náhodou nejste moc komerční.

Za desku jste dostali Grammy, ale reakce nejprve nebyly jen příznivé. Jak jste je vnímali?

Už když jsme desku vydávali, věděli jsme, že bude ještě daleko víc propojená s živou show, než tomu u nás bylo v minulosti.

z Bílého domu zavelí, aby připravily lidi o život. Je to vlastně taková ekonomie smrti. A to téma mě chytlo. Zvlášť když jsem zjistil, jak masivně se dnes drony k zabíjení na dálku používají.

Vy jste se s deskou Drones pustili do poměrně odvážné věci. Je to album koncepční, navíc politické, to jsou věci, které se v současné éře bezstarostných singlů moc nenosí. Proč?

Děláme hudbu a to je jedno z odvětví, ve kterém na vlastní kůži zažíváme, jak se proměnila technologie a s ní i celá branže. Jiné je všechno od kreativního procesu až po to, jak hudbu posloucháme. Kdybych měl ale mluvit o jedné konkrétní věci, která mě k desce Drones inspirovala, bude to knížka Predators: The CIA‘s Drone War on al Qaeda od profesora Briana Glyn Williamse. Až v ní jsem se dozvěděl, co jsou to drony a jak fungují ve válečné zóně. Že jsou to stroje na zabíjení, kterým odněkud

začíná ovládat lidské bytosti a už to není naopak. A přitom se lidé pořád vymykají tím, že jsou to oni, kdo má kreativní sílu. Je to paradox. Nikdy bychom záměrně nevytvořili něco, co nás bude ovládat, ale umělá inteligence to už svým způsobem dělá.

Už když jsme tu desku natočili, věděli jsme, že na ní není žádný rádiový hit

Myslím, že spoustě lidí všechny ty příběhy a koncept došly, až když nás viděli naživo. Ale tak jsme to nejspíš taky zamýšleli.

Což může souviset i s tím, že alba jako celek jsou dnes v éře singlů na iTunes takřka přežitý koncept.

Pokud se na libovolnou současnou desku budete dívat jako na kompilaci singlů, skutečně to nedává smysl. Ale když má koncept, příběh nebo jiný důvod, proč je kompaktní, má právě proto vydávání alb mnohem větší smysl než v minulosti. Myslím, že Drones jsou ostatně docela dobrý příklad.