-
text Jarda Konáš
foto universal music
Black Sabbath
V mohutné diskografii Black Sabbath jsou silné i slabší kousky. Najdeme zaměnitelné řadovky i klenoty, které posouvaly žánr. Než se v pražské O areně Sabati rozloučí s českými fanoušky, není od věci si připomenout zásadní alba, která tahle legendární kapela dala světu.
zásadních desek
Black Sabbath
Zrození legendy
13
Ukázkový comeback
Born Again
Proměna finišuje
Heaven and Hell
Dio nastupuje
Sabotage
Uprostřed deliria
Sabbath Bloody Sabbath
Mediální triumf
Paranoid
Strmě ke slávě
1
6
5
4
3
2
Ačkoli se Sabati podle některých fanoušků na debutu stále ještě trochu hledali, nezpochybnitelné je, že jejich charakteristický, temně chrchlavý zvuk už tam byl a dopadl do hudebního světa jako meteorit. Není bez zajímavosti, že americká verze vyšla v trochu pozměněné podobě. Strana B byla jedno dlouhé medley a obsahovala navíc skladbu Wicked World. Členové kapely byli na obalu americké verze uvedeni svými plnými jmény. Najdete zde tedy například kuriózní nápis: Zpěv: John Osbourne.
Vyvěste vlajky, fangle a fábory, staří dobří Black Sabbath jsou zpět! Původní sestava se dala do práce na poslední studiovce a ta v roce 2013 vyšla. Horko těžko bychom v posledních letech hledali lepší comebackovou desku, než je 13. Obsahuje naprosto vše, pro co jsou dodnes Sabati adorováni, a po zásluze sklidila úspěch jak u kritiků, tak dojatých fanoušků. Po Paranoid je to teprve druhá deska, se kterou kapela dobyla britský žebříček prodejnosti, v USA se ten samý úspěch Sabatům povedl vůbec poprvé. Kvůli zdravotním potížím kapelu během přípravy desky opustil Bill Ward, zaskočil za něj Brad Wilk známý z Audioslave nebo Rage Against the Machine.
Black Sabbath meets Deep Purple, dalo by se říct. Do kapely totiž místo Ronnieho Jamese Dia nastoupil Ian Gillan, a i když je jedenáctá studiovka jedinou jejich spoluprací, ve výsledku jde o solidní desku. Kritici si na ní sice pošmákli a označovali ji za nudu plnou metalových klišé, ale fanoušci na ni dodnes nedají dopustit a řadí ji i nad některé staré kousky s Ozzym. Stejně tak inspirovala řadu hudebníků, k Born Again se hlásí například Cannibal Corpse, Guns N‘ Roses, Metallica či Black Flag. Po vydání desky odešel Geezer Butler, krátce po něm jej následoval Bill Ward a proměna Black Sabbath z ikonické kapely v těleso jednoho muže byla dokonána. Začala éra Iommiho zatvrzele táhnoucího metalovou káru dál a měnícího jednoho zpěváka za druhým. S výjimkou Glenna Hugese po sobě žádný nezanechal za mikrofonem větší stopu.
První deska bez Ozzyho, který se místo práce stále více oddával drogám a alkoholu. Jeho vyhazov nakonec nezasadil kapele takovou ránu, jak se mohlo očekávat. Nový zpěvák Ronnie James Dio měl totiž tak jedinečný hlas, že ho s Ozzym zkrátka nešlo srovnávat. Heaven and Hell není nová kapitola, ale rovnou nová kniha Black Sabbath. Začínala další dekáda a skupina s Diem v čele najela na vlnu echtovního stadionového osmdesátkového metalu. Otvírák Neon Knights nasadil desce ďábelské tempo a i dnes je při poslechu cítit vůle, energie a odhodlání, které v sobě znovu se nadechnuvší Sabati měli.
Deska reflektující konflikty. Název vznikl kvůli sporům s manažerem Patrickem Meehanem a jeho snaze ovlivňovat skrze smluvní závazky vznik desky. Zároveň ale při jejím poslechu zazní asi nejvyfetlejší texty ze všech desek Sabatů. Čtveřice se nikdy netajila láskou k drogám a stále odvážnějším experimentováním, nyní se ale na intenzitě konzumace projevil i rozkol a soudní spor s manažerem. Kromě abstraktních textů kapela také zkoušela nové hudební polohy, byť původní tvrdý a rázný zvuk desce dominuje. Symptom of the Universe je považována za jednu z prvních thrashmetalových skladeb v historii.
Pátá řadovka byla zlomová z více ohledů. Od Paranoid Sabatům klesaly prodeje, což se podařilo změnit právě až se Sabbath Bloody Sabbath – po dvou stříbrných deskách kapela v Británii konečně získala zase zlatou. Ale především novináři konečně vzali Black Sabbath na milost a poprvé v historii se ve velkých médiích dočkala kapela kladných recenzí. Rolling Stone, který ještě před několika lety debut strhal, desku označil za „neuvěřitelně působivou záležitost“. Na mediálním poli bylo dobojováno.
Metalová jízda mohla začít. Black Sabbath s deskou Paranoid dobyli britský žebříček prodejnosti a po jejím vydání se čtveřice rozletěla do světa. Z klubových temných exotů vyvolávajících v širší společnosti posměch i odsudky, se stala stadionová kapela. U novinářů a rozhlasových dýdžejů byla ale čtveřice stále v nemilosti, což dokazuje, jak šíleně se pletli. Úvodní takty písně Paranoid totiž dodnes u rockerů vyvolávají stejný Pavlovův reflex jako riffy Smoke on the Water nebo Whole Lotta Love.
Headliner 2/3
1
1
Předchozí článek:
Black Sabbath: A tak vznikl metal
Další článek:
Ozzy Osbourne: 48 památných výroků metalové legendy