text Antonín Kocábek

foto Warner Music

Pozvánka na pochmurné líbánky

Po loňském odbočení s projektem Sexwitch se britská zpěvačka Natasha Khan vrací ke svému známějšímu alteregu. Koncepční čtvrté album The Bride ovšem neoživuje surrealistický taneční pop, který ji proslavil, ale pokračuje v temných zákoutích teskné tvorby posledních let.

Účinnost kontrastu svatby (doprovázené slavnostní náladou i zásadním rozhodnutím) a tragického úmrtí znají dobře všichni, kteří viděli Tarrantinův fatalistický opus Kill Bill. Podobné téma si pro svou novinku zvolila i šestatřicetiletá londýnská zpěvačka, jejíž nevěsta přijde o svého drahého mnohem prozaičtěji, na následky autonehody cestou do kostela. Již na jaře oznámené téma a další prvky koncepčně dotaženého projektu naznačovaly, že na návrat dřívější hořkosladkosti, určité pohádkovosti příběhů a mystickou romantiku, mohou všichni rychle zapomenout. Jestliže už v minulosti, kdykoli byla Natasha Khan přirovnávána k Björk či Kate

Bush, sama ihned připomínala, že jejími hrdiny a vzory jsou spíše Nick Cave či Lou Reed, zapadá to do sebe s aktuálním směřováním jako puzzle.

Na albu se mísí asijský underground, postpunková temnota i šamanská psychedelie

Pod nickem Bat for Lashes se ukrývá charismatická zpěvačka, nápaditá skladatelka a šikovná instrumentalistka v jedné osobě. Dcera Angličanky a původem pákistánského otce (její bratranec Jahangir, nesoucí stejné příjmení Khan, je mistrem světa ve squashi) studovala výtvarné umění a hudbu na univerzitě v Brightonu a už tehdy ji prý zajímaly multimediální přesahy. Na hudební scénu vtrhla sebevědomě před deseti lety a jak debutové album Fur and Gold, tak jeho o tři roky mladší následovník Two Suns se dočkaly nominace na Mercury Prize. V reakcích bylo nadšeně skloňováno sousloví „barokní pop“, schopnost experimentovat se zvukem a přinášet přitažlivé melodie. Následné turné tak už absolvovala v pozici hvězdy, a bylo

Přiznala, že se jí přestalo dařit psát písničky, i to, že o pomoc požádala Thoma Yorka. Zřejmě jí poradil dobře, protože třetí album The Haunted Man z roku 2012 je

natolik intenzivní a náročné, že Natashu přivedlo téměř k vyčerpání.

skladatelsky pestré, plné originálních spojení tradičních nástrojů od smyčců přes dechy po harmonium a marimbu, a funkční, zvukově opět vypiplané elektroniky. S novým albem otevírala koncerty pro Depeche Mode na jejich severoamerickém turné a oproti předchozím jsou jeho písničky o něco temnější, s baladickými podtóny. Posun dokumentuje i obal – na rozdíl od předchozích snových koláží je na něm v černobílém provedení vyfocena nahá, ale zároveň jako silná osobnost, nesoucí si „svého“ muže jako úlovek. Těžko říci, zda to bylo pod vlivem předchozích událostí, ale jisté je, že se následně na čas odmlčela. „Na konci života se chci ohlédnout a říct si, že jsem udělala pěkný kus práce. Může to být cokoli – hudba, film nebo kolekce kimon. Pokud to bude mít duši, donutí lidi přemýšlet nebo je prostě jen pobaví, budu vždy šťastná,“ řekla v roce 2014 deníku The Guardian. Tehdy také pro módní dům YMC navrhla kolekci sportovního oblečení a natočila si svůj první krátký snímek Gotcha, v souvislosti s kterým se nechala slyšet, že uvažuje i o svém celovečerním filmu.

Že nehodlá setrvávat v zajetých a úspěšných kolejích mezitím jasně naznačila i skladba The Bride – coververze íránské písně, kterou zahájila spolupráci s kapelou Toy a která nakonec vyústila, za podpory producenta Dana Careye, v loňské, radikálním přístupem poznamenané album Sexwitch. Dosavadní věrní fanoušci byli zmateni i zděšeni z kvílení, které se z nahrávky line. Na albu se mísí orientální world music, asijský underground, postpunková temnota, ale i třeba šamanská psychedelie, v souvislosti s kterou byl hodně zmiňován vliv švédských Goat. Na pokračování a životaschopnost jména Bat for Lashes by tehdy nikdo nesázel.

Už s koncem letošního února se ale Natasha Khan ke své sólové tvorbě vrátila a vypustila skladbu I Do, spíše teaser než singl z připravovaného alba, u něhož byla autorkou i po režijní stránce. V souvislosti s jeho tématem dostal vizuální podobu svatebního oznámení s avizovaným datem 1. července, o kterém se tak opatrně začalo spekulovat jako o možném datu vydání čtvrtého alba. Píseň je to teskná, ale oproti hrozivému a temnému pojetí Sexwitch přece jen zas melodicky vstřícná. Spolu s dalšími zveřejňovanými singly a jejich videopodobami (In God´s House, Sunday Love a Joe´s Dream) média přičinlivě odhalovala pečlivě připravený a postupně předkládaný děj příběhu. „Koncepční album The Bride nenabídne (poslechově) jednoduchou záležitost, hýřící úsměvy na všechny strany,“ napsal server DIY Magazine. „Vypráví příběh o zoufalství, zlomeném srdci a přerušených líbánkách.“ Z jednotlivých písní tak už značnou dobu před vydáním bylo jasné,

Vypněte mobily, přestaňte dělat selfíčka a poslouchejte muziku!

Nové skladby představila Bat for Lashes poprvé na dubnovém festivalu Coachella. Novinářům prozradila, že celé pojetí inspirovaly nejrůznější road movie, a také filmy Donnie Darko či Twin Peaks. Že svůj koncept má opravdu domyšlený do posledních detailů, naznačila „zveřejněná první kapitola“ příběhu nevěsty i fakt, že koncerty následného turné probíhaly přímo v kostelech a katedrálách. S deskou vydanou v první červencový den vyrazí Natasha Khan i na festivaly. A návštěvníkům vzkázala, jak si je mohou nejlépe užít: „Vypněte mobily, přestaňte dělat selfíčka a poslouchejte muziku!“ Protože právě letní festivaly jsou podle ní ideální příležitostí „se na chvíli odstřihnout od technologií, zapomenout na život doma, prožít si koncertní magii a obejít se bez sociálních sítí“. Proč její radu neuposlechnout?

že jsou součástí celku, který zkoumá podoby žalu, až za hrob přetrvávající lásky, schopnosti vyrovnat se se ztrátami a síly života.