Kanadský klenot indie scény po dvaceti letech kariéry poprvé zavítal do Prahy a zazářil. V Lucerně odehrál výstavní popový koncert, jakému většina klubového dění nesahá ani po kotníky.

text Veronika Ondečková

foto Marek Holoubek

Destroyer

Zábava s dlouhotrvajícím účinkem

Lucerna Music Bar, Praha, 23. 6. 2016

Publicisté se hudebníků v rozhovorech rádi ptají, co pro ně zosobňuje kvalitní pop, a stejná otázka se hodí i k horečným debatám u piva. Spolehlivou odpověď vám na ni ale nikdo nedá. Mnohem lepší je jít po příkladech, a jeden takový v Lucerna Music Baru s grácií vysekl Daniel Bejar aka Destroyer. Se sedmihlavou doprovodnou skupinou, v níž nechyběly jindy jen zřídka zapojované nástroje jako saxofon nebo příčná flétna, si nachystal setlist jako na přání.

Plně se soustředil na novější materiál z alb Kaputt a loňského Poison Poison, ze kterého sálala sice nepřímočará, ale přesto nakažlivá hitovost. Na pódiu byl ležérní stejně jako jeho rukopis a melodiemi, které z jeho úst zlehka vyklouzávaly, vytřel zrak všem, kdo slepě sází na epický rozmach. Bejar je založením spíše nezpěvák, své slabé stránky ale umí obrátit v přednost. Bylo jasně vidět, že bez vřelého charismatu, citu pro

zachycení nálady a podpory skvěle sehrané kapely jazzového naturelu, by jeho nakřáplý, téměř vypravěčský styl mohl snadno sklouznout na úroveň civilního pobrukování. Destroyer ale dávno funguje především jako soubor, který právem platí za záruku opulentního koncertního zážitku. A právě takový nabídl i v Praze.

Stájový kolega Ryley Walker v roli předskokana byl harmonickou volbou. Vystoupil sám s kytarou, od tradičního písničkářství ale dokázal přejít k troše magického šamanismu a ve svojí hře i vokálním projevu byl dostatečně expresivní, aby na sebe strhl pozornost. Je zarážející, že dvě tak výrazné postavy nezávislé scény i přes hlasité velebení ze strany respektovaných médií dorazil podpořit jen střídmý počet fanoušků. Možná je to tím, že kolem osobnosti Destroyera se pořád tyčí tenká hradba zdánlivého intelektuálna, naživo ale jeho hudba byla nefalšovaná zábava s dlouhotrvajícím účinkem.