Hudební časopis zdarma ke stažení

App Store Google Play

Editorial

Editorial

Novinky

Novinky

Ve studiu

5 otázek pro… J.A.R.

Pohled

Smích skrz slzy

Zaostřeno

čistý festival

Zaostřeno

Johnny The Horse

KŘIVÁK JE MÁ DRUHÁ KŮŽE

Zaostřeno

Lenny

Ukázat démonům fakáče

Zaostřeno

Lucie

Lucie v kinech

Obrazem

Očičkem Nožičky

Headparáda

Headparáda

Můj soundtrack

Daniela Drtinová

Z chlapů mě nejvíc přitahuje Gilmour

Čerstvé (z)boží

Places

S hlavou v oblacích a nohama na zemi

Rozhovor

Heymoonshaker

CÍTÍME SE SEXY

Headliner

Red Hot Chili Peppers

Všechno je jinak

TOP

Nej klipy Red Hot Chili Peppers

Velký progres, stejná divočina

Hlášky

Red Hot Chili Peppers

Holky nám skákaly do postele!

TOP

Robert Plant

Vnímavý šlechtic

Téma

10 bizarních skandálů z hudebního světa

Insider

Vojta Lindaur

První počítač mi koupil Phil Collins

Enface

Bat For Lashes

Pozvánka na pochmurné líbánky

Rozhovor

Jack Garrat

CHCI ŠÍŘIT KREATIVITU

Reportáž

Primavera

Koupím lístek! Zn. Zoufale prosím!

Rozhovor

Aurora

Domov je zásadní

TOP

8 knih pro dovolenou plnou muziky

Televize

Videorama

Story

The Strokes

Revolucionáři z New Yorku

Indsider

Vojtěch Woody Troják

Drsný holky, inkoust a rokenrol

TOP

Červencoví headlineři. Aneb 9 + 1 festivalových ozdob

Rozhovor

The Vaccines

Psát songy je věda

Enface

Metronomy

Čas na manikúru

Rozhovor

Monika Načeva

Album jsem dostala jako dárek

Vizuál

Stanley Donwood

Podivín mezi duhami

Retro

Neil Young

Turné, které změnilo rock'n'roll

Kvíz

Headliner test

Reportáž

Prago Union

Síla otcovství, prospěšnost drog a kult krále…

Track by Track

Prago Union

píseň po písni

Rozhovor

Ho99o9

Nehádáme se, nejsme pár

Rozhovor

Biffy Clyro

Žádné kompromisy, žádné vy*ebávání!

Průvodce

Hard Rock Cafe

Ten, kterému složil hit Lennon

Rozhovor

Yaksha

Mít dobrý vliv

Reportáž

Sweden Rock Festival

Čtyři dny v rockovém ráji

Ženský element

Låpsley

Nikoliv zpěvačka, ale elektronická umělkyně

TOP

Republic of Two

Klenoty vylovené z jezera

Heavy

Natvrdo

Hip Hop

Elementy ulice

Folk

Bez cancáku

Klasika

Teď vážně

Indie

Ty kytary!

Jazz a blues

Bluesbar

Alternativa 1/2

Kroky podzem

Alternativa 2/2

Veena

EDM

MDMA

Mluvené slovo

Vyprávěj

Recenze měsíce

Red Hot Chili Peppers – The Getaway

Recenze

Recenze

Duel

James Cole – Orfeus

  • duel

    Definitivně mu hráblo, tvrdí jedni. Natočil nejlepší desku své kariéry, oponují druzí. Ambiciózní epos Orfeus pražského rappera Jamese Colea probouzí u fanoušků vášnivé emoce. Jak si album povede v našem duelu? Na kterou stranu se přikloní Jarda Konáš a Ondřej Horák?

    James Cole

    Orfeus

    Cole zase dokázal projít výraznou proměnou. „Je to jiný,“ bude asi nejčastější začátek konverzace o Orfeovi. Výrazná je temná poloha téměř všech skladeb s výjimkou pár odlehčených od druhé půlky, a i tam jsou cítit kontrasty. Snová, až éterická Girl in a White Dress může klidně jen vyjadřovat osvobozující pocit vteřinu poté, co si proženete kulku hlavou. Jednoznačným tématem alba je rozmanitost, slyšíme prvky soulu a funku, ale i Rammstein nebo Nine Inch Nails. Cole se vyřádil a sám se musel ve studiu hodně bavit. Jestli to ale pobaví i fanoušky, záleží na jejich ochotě přistoupit na experimentální hru.

    Překvapivě dost rapperů soustavně mluví o své lásce k tvrdé kytarové hudbě. Především ti ze staré pražské školy a především Vladimir 518. Tomu se ale podařilo hutný kytarový riff pouze „propašovat“ do skladby Smíchov–Újezd. Kytarovo-rapový projekt Indyho a kapely Clou dopadl spíš úsměvně. James Cole ale hutně kytarové album bez skrupulí natočil, a navíc vůbec směšné není. Spíš je zábavné. Titulní Orfeus, Grace a další písně připomínají staré Faith No More a další progresivní metalové projekty devadesátých let. V roce 2016 to rozhodně není taková pecka jako tehdy, ale ten boom efekt tu je stále. I když z trochu jiného důvodu.

    HUDBA

    Jednoznačně překvapí angličtina, která na desce dominuje. V česky zpívaných (ano, zpívaných) písních je to typický Cole, ale anglické texty už se bohužel nevyhnuly jistým obratům, které jsme slyšeli stokrát. Hodně se staví na kontrastu, například explicitní lízání zadnice střídá romantická touha po obejmutí. Antickou mytologii střídá porno i Zjevení svatého Jana. A ono to funguje. Obraznost i humor tu jdou divákovi vstříc vnitřním démonům navzdory. Jen ta angličtina je nejdřív pěst na oko a pak už plyne jedním uchem dovnitř a druhým ven.

    James Cole vždy patřil k technicky nejlepším rapperům na české scéně, průměrné nikdy nebyly ani jeho texty. Ty dokáže po večerech a capella přednášet jako básně, inspirativní je i jeho blog poezie. Skokem do neznáma jsou ale anglické texty, které na Orfeovi převažují. Točí se kolem ohraných témat a používají univerzální motivy jako „I fell in love with you,“ takže žádnou Kate Tempest nečekejte. Což je ale ve výsledku asi plus, erudovanou anglickou poezii by v tuzemsku asi málokdo ocenil.

    TEXTY

     

    Jarda

    Ondřej

    vs.

     
     

    Upřímně, pro mnohé bude poslech Orfea hraničit s masochismem. Vydržet desku na jeden zátah vyžaduje trochu trpělivosti a hroší kůži, opakovaný, soustředěný poslech kvůli článku je téměř atentát na recenzenta. Velkou otázkou je, kolik z nové tvorby dokáže James Cole přenést na koncertní pódia, protože s výjimkou vyložených klubovek Démon nebo Porno movie star zní skladby jako podklad na sřídačku artových filmů a splatter béček. Což nic nemění na tom, že je Orfeus sebevědomá deska pečlivého experimentátora.

    Není snadné Orfea vidět jako celek a ještě těžší je ho tak pochopit. Tam někde vzadu v hlavě se pořád ošívá otázka: Proboha proč!? Nicméně, na albu kytarové skladby fungují vedle syntetických a čeština přirozeně plyne vedle angličtiny. James Cole by mohl dostat bod za odvahu, možná to ale bylo spíš sebevědomí. Zdravé. Orfeus je silná umělecká výpověď, což albu ubírá na poslechovosti. Není to lehká deska. James Cole spolu s Yardou Helešicem a Ristem Skolovskim natočil desku, která spojuje zdánlivě nespojitelné. Vzali kočku a psa, hodili je do pytle a dlouho s ním třásli. Výsledkem není kočkopes, ale potrhaná zvířata, která v tom pytli spolu musela žít. Jsou unavená a šťastná.

    CELKOVÝ DOJEM

    Pokud se bavíme v rovině posouvání hranic a autorské svobody, je Orfeův přínos absolutní a nezpochybnitelný. Cole si prostě dělá, co chce. Nejde ovšem o žádnou anarchii pro efekt – novinka má pevný tvar i koncept. Je třeba vypíchnout také prazvláštní koktejl hostů a spolupracovníků. O produkci se postaral Yarda Helešic i o generaci mladší Nèro Scartch z Mydy Rabycad, za mikrofonem se kromě Vladimira 518 a Ektora protočili i Oto Klempíř nebo Aneta Galisová z Prague Conspiracy. Výše zmiňovaní se potkávali možná na afterparty Andělů, ale na jedné desce si je dokázal představit málokdo. Cole to zkusil a klaplo to na výbornou.

    Jeden by čekal naprosté zmatení rapových fanoušků, kteří povětšinou prahnou po jednoduchých heslech a gestech týkajících se základních potřeb člověka, jako jsou sex nebo jídlo. Populární jsou také povídání o velkém egu a respektu. To vše obložené co „nejprogresivnějšími“ beaty. Jenže Orfeus přinesl do rapové scény chaos, který nepamatují ani diváci Esa, když v televizi poprvé uviděli Chaos. Odliv fanoušků se ale z nějakého důvodu nekoná a fans si na internetu libují, že poprvé viděli psychometalovou show. Bod za to, že James Cole rozšířil obzory jinak dost konzervativnímu publiku a sám to obohacení s grácií ustál.

    PŘÍNOS

    Ano, ta deska je úlet. A tím by se klidně dalo téma bláznivosti uzavřít. Cole je mistr nikoli převleků, ale přímo rolí. Jeho stylizace do mytického hudebníka vyšla tak z poloviny, protože tady se sestupuje jen do temnot, žádný návrat z nich není, byť Eurydika se na desce také objeví. Ale komu by to vadilo? I výprava do podsvětí je zábava. Skáče se mezi žánry, jazyky i hosty a Cole připomíná principála černého cirkusu lynchovských figurek.

    Daniel Ďurech se úplně zbláznil. To je první věc, která člověku probleskne hlavou, když Orfeus začne hrát. James Cole nikdy neměl problém si sám ze sebe utahovat. K.O. Kru i Super Croo byla účelově přehrocená a šokantní rapová póza, na což mnoho lidí dlouho nemohlo přijít. Včetně autora těchto řádků. Jistá šílenost byla nalita do základů projektu Kapitán Láska, a přestože za úlisným pilotem stojí stejný tým jako za Orfeem, co se týče bláznovství, oproti aktuální desce je to lehký odvar. Pokud Vladimir 518 natočil v roce 2008 Gorila vs. Architekt jako svého druhu experimentální album, Orfeus lze označit minimálně za metaexperiment. Stačí naslouchat manickému šeptání v angličtině a budete chtít drogy Jamese Cola zkusit taky. Nebo vlastně spíš ne, nebudete.

    BLÁZNIVOST

     

    4

    verdikt

    :

    4

     
     

    1

    1

     

    Orfeus

    James Cole

    Orfeus

     
     
     
     
     

    1. Silencio

    2. Orfeus

    3. Eurydice

    4. Show your face

    5. Démon feat. Ektor
    a Vladimir 518

    6. Get Born Again

    7. Girl in a White Dress

    8. Clive

    9. Gaia

    10. Golden Bark

    11. Porno Movie Star

    12. Grace

    13. Feel My Flow

    14. Wishtin

     
     
     
 
×
Čtete:
2016/7
James Cole – Orfeus

SMS REC

SMS recenze

Naživo

Muse

Čistá dokonalost

Naživo

Biffy Clyro

Nejlepší koncertní kapela planety?

Naživo

Role, Dalekko

Czeching na Vltavě

Naživo

Boy

Královsky sametové stopy

Naživo

Pentatonix

Jen hlasy stačí

Naživo

Aerodrome Festival

Zachraňte svět!

Naživo

Paul McCartney

Esence kvalitních písní

Naživo

Moderat

Fenomenální završení trilogie

Naživo

Lucie

Stejně jako zamlada

Naživo

Kovadlina

Paluba zůstala mastná

Naživo

Destroyer

Zábava s dlouhotrvajícím účinkem

Naživo

United Islands

Stále je kam růst 

Naživo

Metronome

9 největších momentů prvního ročníku

Kalendárium

Památné dny

Tipy

Kam vyrazit?

Festivaly

Festivaly 2016 úvod

Festivaly

Festivaly 2016

Festivaly

Festivaly 2016

Tiráž

Tiráž

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.