text Jarda Konáš

FOTO Profimedia

Barbra Streisand není jen jméno. Je to značka. Za ty roky v šoubyznysu si ji zamilovala spousta Američanů, ale taky kdekomu lezla krkem. Barbře Streisand se prostě nedalo a nedá vyhnout, takže si to s ní kolegové z branže vyřizují po svém. Někdy k nelibosti zpěvačky, jindy za její roztomilé asistence. A protože se blíží vydání její nové desky, pojďme si připomenout ty nejvýraznější mimovolné zásahy Barbry do zábavního průmyslu.

Mike Myers na samém začátku kariéry působil jako televizní komik. A i když se mu později rozjela kariéra v Hollywoodu, na své kořeny nezapomněl dodnes. Jedna z jeho nejčastěji vzpomínaných televizních prací je Coffee Talk, seriál skečů pro pořad Saturday Night Live, ve kterých se Myers stylizoval do role Lindy Richman, středostavovské židovky glosující aktuální dění. Richman okatě Barbře fandila, teatrálně ji označovala za nejlepší herečku a zpěvačku historie a často ji z obrazovky zdravila. V oblíbené scénce s hostujícími Madonnou a Roseanne Streisand, která náhodou nahrávala ve vedlejší budově, překvapila herce i štáb, když vběhla do závěru skeče. Dodnes je tato epizoda řazena mezi deset nejoblíbenějších v historii pořadu Saturday Night Live.

Psal se 18. únor 1998, když seriál South Park odvysílal svou první skutečně provokatérsky kultovní epizodu. Šlo o dvanáctý díl pilotní řady, jehož zápletka byla jednoduchá jako facka, prakticky jde o hold japonským „kaiju“ filmům, kde obří příšery likvidují města. Barbra Streisand je zde vykreslena jako sobecká ambiciózní mrcha s dobyvatelskými ambicemi, která ústřední čtveřici chlapců spoutá řetězy a mučí je zpěvem. Když od nich získá vytoužený artefakt, změní se v gigantického ocelového dinosaura a začne zadupávat seriálové městečko do země. Záchrana přijde v podobě Roberta Smithe z The Cure, který v podobě obří můry monstrum jménem Mecha-Streisand porazí. Zpěvačka seriál ostře kritizovala a své zobrazení odsoudila. Kdyby jen tušila, že bude hůř...

Slavná zpěvačka se dostala i na mušku Terryho Gilliama. Ve filmu Strach a hnus v Las Vegas je totiž postava Lucy, naivní fanynky, která se vydá do Vegas, aby se s Barbrou mohla setkat. Skončí úplně jinak – na tripu izolovaná v hotelovém pokoji, kde vykrmovaná drogami kreslí na velká plátna nepovedené portréty svého idolu. Ačkoli v době promítání filmu působila scéna s vyskládanými bizarními nosatými portréty zpěvačky komicky, je nutno podotknout, že trochu mrazivá postava Lucy fanaticky obdivující Barbru, je už v knižní předloze od Huntera S. Thompsona z roku 1971.

Ostrá kritika z úst Streisandové vtáhla zpěvačku do nevypsané televizní války. Tvůrci South Parku Matt Stone a Trey Parker prohlásili: „Hodně fanoušků se nás ptá, jestli fakt nenávidíme celebrity, ze kterých si v seriálu utahujeme. Na to odpovídáme: Jasně že ne, je to všechno jenom legrace. S jedinou výjimkou – když přijde na Barbru Streisand. Tu fakt nenávidíme.“ A lze jim to věřit, neboť se zpěvačka objevila v South Parku ještě několikrát napříč roky i sériemi. Dvakrát si zopakovala svou roli přerostlé obludy, v halloweenské epizodě Spookyfish se její tvář objevila ve všech čtyřech rozích obrazovky coby vize nepopsatelného děsu, čtvrt roku po 11. září se zase do kresleného seriálu vrátila jako objekt touhy a posedlosti Usámy bin Ládina.

Barbra Streisand a stand-up comedy, to je kapitola sama pro sebe. Na YouTube dnes můžete najít desítky scének, kde se zkušení komici i amatéři snaží bodovat víceméně s nepovedenými vtipy na Streisandinu adresu, ale ona k tomu holt zpěvaččina popularita i známá tvář pobízí. Existují však i vyložené klenoty. Například stand-up v podání populární komičky Kathy Griffin, který vychází ze zpěvaččina hostování ve slavném pořadu Oprah Winfrey z roku 2003. Scénka, kde dostává Barbra na frak pro svou netečnost a sebestřednost, se svého času těšila takové popularitě, že ji Griffin opakovala několik let, a později se dočkala i vydání na jednom z jejích živých DVD.

Kanadsko-americké elektronické duo Duck Sauce se dnes etablovalo jako houseová špička, za což může především předloňská debutová deska Quack. Když ale v roce 2010 přišli tito dva dýdžejové se singlem Barbra Streisand, nikdo moc nevěděl, jak se na to tvářit. Vtíravá melodie parodující oldschool diskošku (doslova, samplovala totiž Boney-M) jako kdyby mířila do tanečních hitparád a zároveň se jim posmívala. Korunu tomu nasazoval obal singlu, na kterém má Barbra Streisand nasazený kachní zobák. Píseň se dodnes hraje jak na parketech, tak často o přestávkách sportovních utkání.

Buyer & Cellar, toť název komediálního mono­dramatu, které se nyní hraje po celém světě, byť překladu do češtiny se ještě nedočkalo. Dramatik Jonathan Tolins napsal komedii, která se odehrává v bohatě zásobeném obchodě s podivnými hadry, krásnými šaty i roztodivnými cetkami. Začínající herec a zároveň jediná postava hry z nouze vezme práci v tmavém sklepním butiku. Jaké je ale jeho překvapení po zjištění, že obchod se ve skutečnosti nachází ve sklepě vily Barbry Streisandové. Herecké ambice prodavače chytnou druhý dech a začne vtipně i lehce bulvárně na příkladech zboží reflektovat svůj i zpěvaččin život. Z původně nárazové záležitosti pro Broadway se stal hit, který se tři roky od premiéry hrál po celých USA, v Británii i v Austrálii.

Coffee Talk: Barbara Streisand
Stops By

Fear and Loathing
in Las Vegas (1998) – Lucy

Kathy Griffin – Barbra
Streisand on Oprah